Ve funkci šéfa Černé louky je od loňského července, kdy došlo k výrazným změnám v obsazení, názvu společnosti, koncepci i budoucí vizi rozvoje Černé louky a tamního výstaviště. Právě pod Janem Šumberou se v posledních letech nastartoval Ostravský informační servis k cestě za nejlepšími prezentačními weby i moderními infocentry v zemi a obdobný svěží vítr má přinést i na Černou louku. „Má potenciál být na úrovni Smetanových sadů a jejich Flory v Olomouci. Je to nevyužitý kus zeleně v centru města, který musíme razantně změnit,“ říká v rozhovoru pro Deník Jan Šumbera.

Zaznamenalo podle vás v minulosti ve vnímání Ostravy něco takový úspěch jako logo se třemi vykřičníky?

Ne! (úsměv) Ač jsem z nich byl dříve poněkud rozpačitý, tak to byl úder na hlavičku. Logo se zažilo. I po letech je vidět, že to byl krok správným směrem. Lidé si s Ostravou tři vykřičníky spojí hned. Bude dlouho trvat, než je něco překoná. Samozřejmě Ostrava to není jen logo, stejně dobrou značkou jsou pro Ostravu letní festivaly, např. Colours of Ostrava či Beats for love a samozřejmě i Dolní Vítkovice a mnoho dalšího.

Máte osobní cíl, aby informační servis, spadající nyní pod Černou louku, přišel také s něčím průlomovým, nebo je to nepřekonatelný cíl?

Nejsem odborník přes loga. Určitě to jednou něco překoná, ale bude to hodně obtížné a bude to opravdu hodně dlouho trvat.

Jan Šumbera se narodil 22. dubna 1974 v Ostravě, kde také žije. Je absolventem Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Působil jako učitel, letité zkušenosti má také v oblasti klientského servisu. Od února 2016 působil jako jednatel Ostravského informačního servisu, od loňského léta zastává stejnou pozici ve společnosti Černá louka s.r.o. Mezi jeho záliby patří běh, skialpinismus, knihy.

Jak se jako Ostravan tváříte na snové vize jako jsou lanovka, double decker a další?

Obdivuji ty, jež něco takového vymyslí. Nezapomínejme však citlivým způsobem připomínat historii Ostravy, na kterou můžeme být hrdí a nikdo nám ji neodpáře. Takové nápady ale musí jít v souladu s dynamickým rozvojem Ostravy a ne všechny je možné uskutečnit. Ostrava má nakročeno k tomu být zajímavým moderním městem pro život. Všude to máme kousek, dvacet minut do Beskyd, v Praze jsme za tři hodiny a vlak jede co 17 minut. Co víc si přát? Žijeme v úžasném místě, máme co nabídnout a k tomu patří i nějaké atrakce, které mohou přitáhnout další návštěvníky.

Napadají vás naopak některé vize, které nadobro skončily v šuplíku? Projekty, u kterých vás mrzí, že nebyly realizovány?

Jsem pozitivní člověk, proto nejsem z ničeho zklamaný. Ostravákům se hůře hodnotí, jestli se město vyvíjí rychle, nebo pomalu, ale já vidím i reakce návštěvníků Ostravy, kteří tady přijedou po pěti sedmi letech a nestačí koukat, co vše se tady změnilo. Z drtivé většiny to jsou pozitivní reakce. To mě naplňuje dojmem, že město se vyvíjí správným směrem. Těším se na záchranu jatek, myslím si také, že Ostrava si zaslouží důstojný koncertní sál a že neutichne ani diskuse kolem muzea dopravy v Přívoze.

Co se s vaším nástupem do funkce na Černé louce změnilo?

Cílem města byla fúze Ostravských výstav a Ostravského informačního servisu. Vznikla tak jedna firma – Černá louka. V podstatě jsme nyní rozděleni na tři hlavní divize. Černou louku s výstavami a akcemi, Slezskoostravský hrad a infocentra, která mají nového šéfa Jiřího Šimona – nesmírně šikovného člověka, který se propracoval z pozice řadového informátora až na post ředitele. Úspěšně se prezentujeme na turistických veletrzích, nedávno třeba v litevském Vilniusu, kde jsme byli mile překvapeni, co tam o Ostravě vědí.

Mezinárodní výstava koček na výstavišti Černá Louka. Ilustrační foto.

Festival čokolády na Černé Louce.
Foto: Mezinárodní výstava koček (horní foto) a čokoládový festival na Černé louce.

Proč jste se vrátili k dávnému označení Černá louka?

Změnili jsme nejen název, ale i logo. Konec konců i lidé z Karlových Varů říkají, že jdou na Černou louku, ne na Výstaviště nebo Ostravské výstavy. Ostravané mají tento název doslova pod kůží. Ale k těm změnám… mám vizi, že bych Černou louku v dohledné době rád viděl jako veřejný prostor – místo nejen pro akce, ale i relaxaci. Máme obrovskou výhodu v tom, že jsme v podstatě v samém centru města. Potenciál je tady obrovský. Odskočit si z kanceláře do budoucího parku, zajít s dětmi ať už zde, nebo až na hrad, který chceme lépe zpřístupnit. Změny plánujeme jako jeden celek.

Jan ŠumberaJe ve vašich očích Černá louka – možná spolu s okolím kulturního domu – místem, který má v Ostravě potenciál největšího rozvoje?

Jsem hrdý Ostravák a těch míst s potenciálem je velká spousta. Ale Černá louka je jednoznačně jedním z nich. Její potenciál je zejména v její relaxační funkci.

Proč podle vás Černá louka skončila tam, kde je nyní? Dala by se přirovnat k mošnovskému letišti – místu s obrovským potenciálem, který bohužel nebyl naplněn.

To je otázka. Ještě v roce 2002 vznikl v podstatě nový pavilon. Zájem o výstavnictví pak trochu upadl, vše se pohybuje v křivkách. Možná je na vině ekonomická krize, možná i výstavba Nové Karoliny. Ostrava prochází postindustriálním vývojem a nelze vše změnit hned, projektů je spousta. Faktem nicméně je, že se zde střídala spousta konceptů, které byly různorodé, nakonec ale žádný nebyl realizován, protože vše bylo příliš nákladné. S mošnovským letištěm bych ale Černou louku rozhodně nesrovnával.

Léta proslýchaná potřeba celkové revitalizace areálu je nyní krůček od naplnění. Máte k proměně co říct, nebo čekáte, s čím přijde město?

Rozhodně na nic nečekáme. Osobně dávám přednost spolupráci Černé louky a města. Přicházíme s vizemi a nápady a postupně je společně usměrňujeme tak, aby to bylo zajímavé pro lidi, ale i ekonomicky únosné pro město. Nás se bude týkat parková úprava, vybudování nových parkovacích míst na místě bývalé tržnice. Z prostranství před pavilonem A chceme vymístit auta a vytvořit zde oddechový parčík. Zrušení tržnice byl první krok. Vyčistili jsme také prostranství od spousty reklamních bannerů. Černá louka má potenciál být na úrovni Smetanových sadů a jejich Flory v Olomouci. Je to nevyužitý kus veřejného prostoru a zeleně v centru města, který chceme změnit.

Celkově se mi líbí také projekt kateder sportu a umění Ostravské univerzity v podstatě v centru města. Bude to velký impuls, zalidní se to tady, budou zde studenti. Částečně to vykompenzuje plánovaný konec Ekonomické fakulty VŠB-TUO. Určitě má univerzita k tomuto kroku své důvody a nezbývá, než je respektovat, ale nemyslím si, že přesun fakulty je úplně šťastné řešení.

Jak se vám líbí projekt Ostravské univerzity právě na Černé louce?