„Nestůjte na dešti,“ vyzývá strážník lidi v rozestupech u pavilonu A na výstavišti v centru města. Hned za vchodem je šest terminálů, kde podle průkazů pojištěnce tisknou formální papíry na očkování. Za černou ovci je pán bez ochrany dýchacích, ale jen na chvíli, napomenutí a náprava na sebe nenechávají čekat.

„Nefotit!“ upozorňuje slečna u stolku pomáhající vyplnit formuláře obligátním zaškrtnutím Ano/Ne (prodělaná čínská nákaza, reakce na očkování, užívání léků, atd.). Od druhého stanoviště v přízemí se míří do patra. Nová kontrola u počítače, další tři varování před pořizováním fotografií a konečně do boxu. Třeba toho D2.

Za den zvládnou 1900 lidí

„Bolí mě už z toho nohy,“ konstatuje sestřička z ostravské fakultní nemocnice sloužící v očkovacím centru na Černé louce zřízeném největším zdravotnickým zařízením v Moravskoslezském kraji. Na třetí květnové pondělí je tu objednáno 1900 lidí, takže i ona se má injekcemi co ohánět. Tipuje to na půldruhého sta zájemců.

Je jedenáct hodin a vedle zahajují tiskovou konferenci na podporu vakcinace proti koronaviru. Necílí na klienty očkovacího centra – ti snad mají jasno – ale na ty nerozhodnuté! „Ochranu svého zdraví nyní máte ve svých rukou,“ uvádí Antonín Klimša z pozice ředitele zdravotní pojišťovny RPB. Ta platí kampaň napůl s krajem.

Od pondělí 17. května se spouští (pro mnohé konečně) registrace k vakcinaci i pro čtyřicátníky. Husákovy děti, jak se říká generacím rozeným během komunistické normalizace v sedmdesátých letech minulého století, nad pětačtyřicet už první dávky dostávají. Martin, ředitel nákupního centra Karolina, v tom chce jít příkladem…

Víte, že? Čtenáři Deníku pomohou nevidomému muži, kterého okradl zloděj o speciální mobil Zjistěte více o Deníku

„Já z toho cítím hřbet,“ nechává se slyšet sestřička píchající látku Pfizer v boxu B2. Hovoří samozřejmě o následcích své práce, kdy se neustále naklání k ramenům očkovaných. Ti po „píchnutí“ musí vyčkat ještě čtvrthodinku na místě – pro jistotu, aby jim zdravotníci mohli obratem pomoci, kdyby se jim udělalo nějak nevolno.

„Tak, na osmadvacátého června,“ usmívá se slečna u posledního stanoviště. Dává potvrzení a objednává na druhou dávku. Že mezi nimi není vládou slibovaných dvacet dní, je dáno potřebou očkovat co nejvíce lidí alespoň první části vakcíny. Změna termínu není nic jednoduchého, dělá se výjimečně, například kvůli operaci.

K TÉMATU

Jsem PRO očkovaný, mám PROTilátky, spojil jsem PRO a PROTI! To je motto kampaně, s níž se návštěvníci vakcinačního centra na Černé louce setkávají jako první. Následovat budou ostatní v kraji. Protože, jak epidemiolog Rastislav Maďar tvrdí, kolektivní imunita se objeví po naočkování asi sedmdesáti procent populace.