Tak trochu město duchů připomíná areál dolu, který spadal pod Důl Paskov. Šachta Staříč II byla hlavním dolem, k němuž patřily ještě další lokality ve Sviadnově a v Chlebovících a v dobách své největší slávy zde pracovalo dohromady okolo 5 tisíc lidí. Jen na Staříči fáralo okolo dvou tisíc horníků. Dnes počet zaměstnanců čítá okolo čtyř desítek. Většina jsou zaměstnanci úseku důlní dopravy, elektro a báňské záchranné služby.

Ti se starají hlavně o zabezpečení závěrečných likvidačních prací. Zajišťují činnosti související s finálními úpravami povrchu okolo jam či likvidačními pracemi na stavbách. „Je třeba říct, že když se zasypaly jámy, tak nebyla ještě ukončena hornická činnost. I likvidace dolu je hornická činnost. Ta spadá pod hornickou činnost do doby, kdy se zlikvidují budovy v bezpečnostním pásmu a postaví se takzvaný pomníček. A tím se ukončí hornická činnost a nahlásí ukončení hornické činnosti,“ objasňuje Ivan Šimek, závodní Dolu Staříč ze státního podniku Diamo.

Stroje posloužily na dalších šachtách

„Nejdřív proběhl ekologický vykrys dolu, kde se vyklidili všechny olejové a škodlivé náplně převodovek a další věci. Jednalo se o tisíce litrů různých olejů, maziv a hmot. Pak se vyklidila výstroj důlních děl, případně stroje, které se použily ještě na ostatních šachtách,“ říká závodní Dolu Staříč Ivan Šimek.

„Důl se postupně uzavřel tak, aby byla zajištěna bezpečnost dolu, protože je tu souvislost s větráním. Jedná se o složitý systém větrání s více než sto kilometry důlních děl. Postupně se to uzavíralo, všechny lokality měly hlavní ventilátory na větrání, takže po jednom se to vypínalo. Nakonec zůstal jenom centrální ventilátor tady na Staříči a podle toho se odvíjelo zeštíhlování dolu až na to poslední minimum, kdy se připravovaly lokality na uzavírku jam,“ přibližuje činnosti závodní.

Zasypáním jámy to nekončí

„V roce 2025 dojde k ukončení hornické činnosti a tím pádem budou zlikvidovány budovy u bezpečnostních jam. To pak ukončíme hornickou činnost. Ale činnost v areálu bude potom pokračovat likvidací budov mimo bezpečnostní pásma,“ doplnil vedoucí referátu koncepce a rozvoje území Kamil Kaufman.

Až bude definitivně ukončena hornická činnost, začne se z brownfieldu dělat greenfield, což znamená, že dojde k přebudování území s nevyužívanými a chátrajícími budovami na zelenou zatravněnou plochu. Čili z deprimující zóny by se mohla stát ekologicky čistá, znovuzrozená oblast, na které lze postavit nové základy pro cokoliv.

Demolice budov začíná

Než k tomu ale dojde, bude zapotřebí demolice starých budov. Postupně půjdou k zemi budova hlavního ventilátoru a skipová věž. „V té byly klece a dva těžní stroje. Klece jezdily nahoru dolů. Sloužily pro dopravu lidí a materiálu. Vozily materiál pro ražení a poruby a horníky ze směny a na směnu,“ ukazuje názorně Ivan Šimek z dolu Staříč.

První demoliční práce by měly začít několika pár měsíců. Do roku 2025 by měly z povrchu zmizet první zmiňované stavby, jako je právě těžební věž. Ostatní stavby v areálu, jako například bývalá správní budova či v dům, který sloužil pro provoz kompresorů, by měly být zlikvidovány do roku 2027 v závislosti na finančním rozpočtu společnosti.

Nový zdroj energie

Důl, jehož uhlí patřilo k nejkvalitnějšímu těženému uhlí v rámci republiky, je stále zdrojem energie. Čehož státní podnik Diamo, pod který se někdejší šachta dostala poté, co zde bylo v roce 2017 vytěženo poslední uhlí, využívá dodnes. Zužitkovává plyn, který se v šachtě tvoří.

Diamo připravilo šachtu na těžbu důlního plynu metanu. Efektivní těžba plynu probíhá stálým odsáváním metanu. V dole na Staříči je předpoklad, že se bude plyn těžit ještě asi 50 let. „Důl má takzvanou plynovou činnost. To znamená, že tam z okolních hornin a uhlí eskaluje do prostoru určité množství plynu. Tady je to kolem třiceti tisíc kubíků metanu denně. Samozřejmě, ložisko toho plynu se vychyluje. Dokud to bude efektivní, tak se bude těžit, ale bude to mít klesající tendenci, až se to vyčerpá úplně,“ popisuje Kamil Kaufman, vedoucí referátu koncepce a rozvoje území ze státního podniku Diamo.

Stařičský důl je dolem bez přírodních přítoků. Na rozdíl od dolů na Karvinsku a Ostravsku, kde je problém v tom, že zde dochází k rychlejšímu zatápění spodních vod nebo důlních vod. „To znamená, že když se uhelné sloje zatopí, tak se přestane uvolňovat metan. Kdežto tím, že tady na Staříci máme suchý důl, bude zde proces uvolňování metanu trvat déle. Než dojde k zatopení může to trvat 250 až 300 let,“ vysvětluje Kamil Kaufman. Pro srovnání na Karvinsku se dostane voda v dole na úroveň hladiny spodních vod dle studie zhruba za 90 let.

Momentálně je jediným odběratelem plynu firma Green Gas DPB, která je majitelem plynovodu napojeného na stanici v dole Staříči a zužitkovává vytěžený plyn. Ten má trochu jiné složení než standardní. „Musel by se mírně upravit, aby se mohl dodávat do běžné sítě pro klasickou plynárenskou spotřeb. Jinak končí v kogeneračních jednotkách a vyrábí se z toho teplo a elektřina. Bylo by skvělé, kdyby se našel někdo, kdo by celou lokalitu a zdroj energie zužitkoval tak, jak je. I to může být cesta pro budoucnost, že tady je takový zdroj energie,“ loučí se pan Kaufman.

Videoreportáž a celou fotogalerii můžete zhlédnout zde >>>

Důl Staříč v historických číslech

- Hloubení šachty začalo v roce 1962.

- Těžit uhlí se začalo až v roce 1971.

- Vykutáno během těžby bylo okolo 50 milionů tun uhlí.

- 5,3 kilometru jam bylo vyhloubeno.

- 895 kilometrů chodeb a překopů bylo vyraženo.

- Přes 40 kilometrů čtverečních čítal dobývací prostor.

- V roce 2013 byl vedením společnosti New World Resources oznámen záměr uzavřít důl.

- O ukončení těžby rozhodl věřitelský výbor OKD k 31. březnu 2017.

- 2 velké lidské tragédie postihly Důl Staříč . Při té první v roce 1975 zemřelo 11 horniků a v roce 1976 jich po výbuchu metanu zesnulo 43.