„Krizový štáb, nebo pracovní skupina? Jak si to nazvete, to je jedno. Že nás čeká hodně práce, to je jisté. Účetní výkazy některých klíčových firem a informace z úřadů práce o možném propouštění lidí jsou ale jasnými signály. Proto jsme se rozhodli vytvořit tuto skupinu a pokusit se některým dopadům předejít, případně být na ně připraveni."

Když tato slova předloni v létě při vzniku krizového štábu v Ostravě ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala novinářům sděloval, vypadal ustaraně, ale odhodlaně. V jaké kondici se Moravskoslezský kraj v současnosti nachází, co obsahuje koncepce hospodářské restrukturalizace i na další otázky odpověděl vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Deníku v exkluzivním rozhovoru.

OKD pořád těží, nezaměstnanost se snižuje, do kraje míří významní investoři z Asie. Takže spokojenost?

OKD sice pořád těží, ale pořád také platí, že největší hrozbou pro náš kraj stále zůstává útlum těžby. Vzhledem k okolnostem, například tomu, že vlastník firmy je zahraniční a situace na trzích s uhlím je nepříznivá, se navíc další vývoj odhaduje velmi obtížně. Není tajemstvím, že největší zaměstnavatel v kraji má velké problémy, které se mohou velmi negativně projevit na trhu práce a celkové ekonomické a sociální situaci pozvolně, anebo také náhle a dramaticky. Že k nám míří zahraniční investoři, je z hlediska zaměstnanosti určitě dobře. Pracovní místa náš kraj potřebuje.

Skoro to vypadá, jako byste chtěl dodat ale…

Musíme být připraveni na vážné problémy a já se obávám, že nejsme. Je také jasné, že Moravskoslezský a Ústecký kraj na řešení problémů, které jsou dány historickými faktory, jako je orientace na průmysl, a globálními vlivy (vývoj energetiky a světové ceny uhlí), samy stačit nemohou. Tady musí pomoct stát, i když se to možná někomu nebude líbit. Jsem zastáncem toho, aby se náš stát i náš kraj vydali cestou, která bude spočívat hlavně ve větší podpoře našich podnikatelů. Ta podpora by měla zajistit, aby byli konkurenceschopní i v cizině, aby se rozrůstali. U našich podnikatelů také nehrozí obrovské odtoky peněz z naší republiky do zahraničí, ať už ve formě dividend nebo korporátních půjček.

Jak ale zajistit, aby naše firmy posílily natolik, že by se svou produkcí mohly prorazit výrazně na trzích v Evropě i ve světě?

Naše firmy, a je jich většina, jsou schopné a mají dobrý základ. Co se týká ale rozsahu výroby, se světovou špičkou se nemohou, až na výjimky, srovnávat. Nemají potenciál a ani kapitál na mohutný rozvoj, a tak ani nemají možnost vytvářet třeba tisíce pracovních míst. Jsem ale přesvědčen, že pokročit v řešení této věci kupředu můžeme a také musíme. Je potřeba podpořit výzkum a vývoj, zlepšit proexportní opatření, zpřístupnit úvěry. O tom, že malé a střední podniky jsou pro hospodářství důležité, se mluví hodně, ale chybí konkrétní kroky ke zlepšení podmínek pro podnikání. Měli bychom také vytvořit určité motivační pobídky pro začínající podnikatele. Tak jako třeba podporuje stát výzkum a vývoje.

Netajíte se tím, že náš kraj má výhodu v tom, že zde pracují lidé, kteří ovládají své profese v technických oborech. A že je třeba těchto dovedností využít. Jak to ale provést v praxi?

Jsme průmyslový kraj. Za ta staletí, a o tom jsem přesvědčen, získali lidé určitý genotyp. Mají k technice blíže než třeba lidé v oblastech, kde se po dlouhé generace lidé živili zemědělstvím. Někteří to tak necítí, ale to je naše velká výhoda. Musíme ji ovšem rozvíjet, „nepošpiňovat" průmysl, podporovat technické vzdělávání a také řemeslnou výrobu. Šikovných a zručných klempířů, instalatérů, zámečníků, elektrikářů, svářečů a dalších je na trhu práce pořád třeba. A mají tu výhodu, že se uplatní všude, někteří třeba i v jiných krajích či třeba v zahraničí.

Vláda nedávno schválila, že se začne pracovat na strategii pro zmíněné tři kraje. Strategie by měla řešit hospodářský rozvoj v horizontu patnácti až dvaceti let. Co by ve strategii pro Moravskoslezský kraj nemělo chybět?

Nejdůležitější pro náš kraj je vytvářet pracovní místa v souladu s potřebami trhu práce. Tedy jak místa pro lidi s nižším vzděláním, tak pro špičkové odborníky nebo talentované mladé lidi, aby nám neodcházeli jinam. Je potřeba podporovat podnikání ve všech možných formách. Jak už jsem naznačil, pro budoucnost kraje je také důležité podpořit využívání výzkumu, vývoje a inovací a rychlé zavádění výsledků do praxe, stejně tak rozvoj technického vzdělávání. Mezi priority řadím také dobudování regionální infrastruktury, a to nejen té dopravní, ale i budování dalšího zázemí pro rozvoj podnikání, řešení brownfieldů, úprava legislativy a další. K tomu všemu jsou potřeba peníze. Využívání všech zdrojů, evropských i národních, musí být efektivnější a mělo by reflektovat situaci v postižených regionech.

Cílem strategie hospodářské restrukturalizace má být zvýšení zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a životní úrovně regionu tak, aby v horizontu patnácti až dvaceti let dosáhl v tvorbě HDP na obyvatele průměru osmadvacítky zemí Evropské unie.

To je poměrně odvážný cíl…

Ani ne, tento cíl není tak vysoký, ale je to otázka chtění a správných rozhodnutí. Jako vládní zmocněnec jsem předložil koncepci, která by měla být základem pro týmovou spolupráci vlády a regionů. Meziresortní tým by měl už brzy začít pracovat na vytvoření strategického postupu i konkrétních návrhů opatření podle aktuálních potřeb regionu. Kdo mě zná, ví, že jsem i v pracovním životě hypochondr, ale osvědčilo se mi to v případě Třineckých železáren, a věřím, že i teď je důležité řešit problémy s předstihem a zajistit tak další rozvoj našeho regionu. Bylo by smutné a trestuhodné, kdyby se například z Karvinska stala „vybydlená" lokalita.