PODÍVEJTE SE: Vyloučená lokalita v Ostravě znovu ožila festivalem Barvy Bedřišky

Barvy Bedřišky – jak se druhý ročník sousedské akce nazýval – měly oficiální začátek v pátek v poledne. Dochvilní byli kromě pořadatelů také hosté z magistrátu, ostravský primátor Tomáš Macura a náměstkyně pro oblast investic, plánování a výstavby Zuzana Bajgarová. Zástupci obvodu Mariánské Hory a Hulváky chyběli.

Barvami hrála i nabídka triček s motivy této původně hornické kolonie - překříženým kladívkem a mlátkem (obligátním havířským znakem) v překřížené černé a bílé ruce. Daný motiv se stal vlastně jakýmsi logem Bedřišky, objevoval se tady i na černo-zelené hornické vlajce. Podle místních vyjádřil soužíti majority s minoritou.

Vyloučená lokalita? V Bedřišce v Ostravě jede kultura, chtějí založit i družstvo

„Ano, byly tu problémy, drogy, přepadávání, dokonce žhářství se zápalnou lahví, ale to je minulost,“ podotkla Eva Lehocká, hlavní tahounka komunity (byť sama bydlí jinde). Ač v seniorském věku, nepřestala bojovat za udržení lokality pro její obyvatele. Napsala mimochodem v její prospěch na různé instituce už celkem 3680 dopisů…

Hlavní pořadatelka sice počítala s komentovanou procházkou po Bedřišce, ale zůstalo jen u výkladu na křižovatce ulic Jasenská a Chaloupeckého.

Lehocká připomněla 120 let od založení kolonie připadající právě na tento rok. A vyslovila přání, aby studie města pro využití oblasti pamatovala na usedlíky, tedy ani ne sedmdesát lidí.

Mezitím si připravovali vystoupení artisté z Cirkusu trochu jinak a děvčata z (další ostravské sociálně vyloučené lokality) Liščiny se navlékly do pestrých romských tradičních oděvů. „Hopa!“ volaly a už to za doprovodu patřičné muziky jelo. Mikrofon si půjčovali od moderátorského stanoviště i kluci, notovali do něj různé cikánské písničky.

„Slyšela jsem, že se v Bedřišce stydí mluvit romsky. A já zjistila, že je to krásný jazyk. Kterému rozumím, ale neumím jím mluvit,“ řekla Rozária Kokotková. Amatérská spisovatelka, jež přijela z Karviné a vzala i svou, česky psanou knížku o životě „Zůstaly jen vzpomínky a zuby“. Nakonec ji věnovala primátorovi, který před ní smekl svůj klobouk.

Před organizátory Barev Bedřišky poté pomyslně smekala i Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně. Ta – přesněji řečeno beseda s ní – patřila k programu festiválku. „Není mnoho takových komunit, kde vychází aktivita zezdola,“ uvedla s tím, že ostravská osada má i zvláštní specifikum. A to gadžu (neroma) v čele dění!

Místo zločinu Ostrava: Pátý díl se natáčel v Bedřišce. Místní hráli sami sebe