Letos uplynulo čtvrt století od doby, kdy se v Ostravě přestalo těžit uhlí. Uzavřelo se tím nejvýraznější historické období města. První uhlí bylo objeveno v Polské Ostravě v roce 1763 a o sedmnáct let později v Petřkovicích na Landeku. Stalo se tak na popud císařovny Marie Terezie, která doporučovala využívat jako palivo rašelinu a uhlí, aby se zamezilo rychlému úbytku lesů v monarchii.

DOLY A HUTĚ

Zpočátku nebyl o kamenné uhlí zájem, protože většinu hutí provozovaly církev nebo šlechta. Vlastnili rozsáhlé lesy a k výrobě železa používali dřevo. Skutečným průmyslovým rokem číslo jedna byla v roce 1828 výstavba železáren ve Vítkovicích, kde se technologie zaměřila na černé uhlí. Vliv mělo i vybudování Severní dráhy Ferdinandovy, tedy železnice.

Nález kamenného uhlí na dlouhé roky ovlivnil v dobrém i zlém tvář Ostravska, intenzivně se tam těžilo 212 let, industriální epocha skončila v roce 1994.

Největších výkonů dosahovaly ostravské šachty za první i druhé světové války, ale i v padesátých letech, kdy se region měl stát „kovárnou socialistického tábora“. Z dolu zvaného František, po válce přejmenovaný na generál Ludvík Svoboda, poté na Vítězný únor a po roce 1989 na Odra, byl před dvaceti pěti lety vytěžen a  vyvezen na povrch poslední vozík uhlí v Ostravě.

NEVYHNUTELNÝ KONEC

Uhlí byl fenomén, který ovlivnil životy lidí. Profesor Jan Obšil nakreslil obraz Ostravská Madona, tedy Pannu Marii s děťátkem, na  pozadí dolů, hutí a hald. Je to nadnesené, ale lidé to tak vnímali. V roce 1952 prohlásil v Ostravě komunistický ministr průmyslu Gustav Kliment: „Ostrava s uhlím stojí a padá.“

Samozřejmě se hluboce mýlil. Na besedě s horníky odpověděl Kliment na otázku, jestli Ostrava dopadne jako Most, až jednou uhlí dojde. Odpověděl, že se bude těžit níž a níž, tam je ho pořád dost. Nebyla to pravda. Přesto ukončení těžby uhlí v Ostravě doprovázely emoce. Odboráři z dolů Odra, Heřmanice a Šverma ve slavnostních projevech zdůraznili, že v některých prohloubených šachtách jako Hlubina nebo Odra by se dalo ještě efektivně dlouho těžit v nižších patrech, ale nová vláda slyší jen na slovo útlum v obavě, že by to poškodilo restrukturalizaci hornictví.

Hovořilo se i o tom, že pod Ostravou je ochranný pilíř a v něm padesát milionů tun uhlí. Pokud se vyřeší zakládání vytěžených prostor tak, aby nedocházelo k poklesu půdy, bude nakonec vytěženo i toto uhlí, nehledě na jeho zásoby v Beskydech.

SMUTNÉ LOUČENÍ

Po vytěžení posledního vozíku uhlí byly položeny smuteční věnce k soše horníka před Správou akciové společnosti OKD na Prokešově náměstí. Připomenuty byly oběti důlních neštěstí, sirotci a vdovy, i to, že v Ostravě se těžilo uhlí, ale zisk z něho se generoval jinde. Na úkor regionu a lidí, kteří v hlubinách pracovali.

V Ostravě je v současné době jediný činný důl, nachází se ve Vítkovicích a jmenuje se Jeremenko. Ten ovšem netěží uhlí, ale odčerpává denně deset tisíc litrů důlních vod a vypouští je do Ostravice, aby doly na Karvinsku nebyly zaplaveny a mohlo těžit.