Letos uplynulo dvacet let od krachu frýdecko-místecké Moravia Banky. Po svém vzniku v roce 1992 patřila k nejlepším novým bankám na Moravě a ve Slezsku.

O pět let později byla zařazena Českou národní bankou do ozdravného procesu. Neúspěšně. V republice tehdy krachovalo celkem 36 bank. Nicméně se ukázalo, že problémy Moravia Banky jsou nenapravitelné.

O čtyři roky později šla ke dnu Union banka spojená s nezákonným vyhlášením konkurzu severočeským soudcem Jiřím Berkou. Pikantní je, že teprve letos v dubnu byl soudce Berka odsouzen na 7,5 roku vězení. Před několika dny nastoupil k výkonu trestu do litoměřického nápravného zařízení.

CHYBNÉ ÚVĚRY

Moravia Banka vedla od roku 1992 téměř 120 tisíc účtů a spravovala klientům devět miliard korun. V roce 1996 nastaly nesnáze, upozorňovala na ně Česká národní banka (ČNB), Moravia Banka ale na tyto signály nereagovala. ČNB jí v roce 1999 odebrala bankovní licenci.

Stát klientům garantoval 90 procent vkladů, ale maximálně milion korun. Devizové účty nepodléhaly zdanění vkladů a tito klienti proto neměli na odškodnění nárok. Krach Moravia Banky se dostal před krajský soud v Ostravě. Banka totiž sjednávala pro některé spřízněné firmy nedostatečně kryté úvěry. Došlo k machinacím s bankovními pohledávkami ve výši půl miliardy korun.

V celé kauze je jen jediná jistota: zmizely peníze. Symptomatické bylo jedno odvolávání obžalovaných za druhým. Soudní proces trval léta, někteří obžalovaní byli zproštěni viny, Petr Gerlich byl jeden čas dokonce na útěku, na jiné se vztahovala obrovská amnestie odstupujícího prezidenta Václava Klause.

KONEC PREMIANTA

Pád ostravské Union banky byl pro region katastrofou. Vznikla v roce 1991, měla dvě stě tisíc klientů, šedesát poboček a sedmnáct miliard vkladů, Česká národní banka ji hodnotila jako nejlepší z malých bank. Jenže poskytovala úvěry spřízněným akcionářům (incestní úvěry), jen v roce 1999 například 5,4 miliardy korun. Následovala platební neschopnost a odebrání bankovní licence.

Soudce Berka poslal koncem března 2003 Union Banku do konkurzu na základě padělaných dokumentů, podle kterých si banka změnila jméno a přestěhovala se do Mostu. Bleskový zásah tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Rychetského tento podvod překazil. Nicméně škoda dosáhla 264 milionů korun. Původně se obžaloba týkala dvanácti osob, ale po amnestii prezidenta Václava Klause jich zůstalo devět. Pouze pěti z nich byl zabaven majetek.