Karviná, Ostrava a Havířov. Tato tři města figurují v desítce evropských měst, kde má znečištění jemnými prachovými částicemi největší podíl na úmrtnosti obyvatel. 

Také Itálie a Polsko 

Karviná skončila na třetím místě, Ostrava byla šestá a Havířov desátý. Jemný polétavý prach PM2,5 pak nejvíce zabíjí ještě v italské Padské nížině a jižním Polsku. Nutno podotknout, že studie pracovala s daty sesbíranými pro dané účely v roce 2015, i přesto se ale Česko rozhodně nemá čím chlubit. Není se proto čemu divit, že opavská praktická lékařka Eva Dratvová radí: „Když je smog, ideální je raději vůbec nevycházet ven.“

Navzdory těmto výsledkům zaznamenali meteorologové v uplynulém roce 2020 paradoxně historicky nejlepší kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji (MSK). Lví podíl však na tom má podle mnohých zdrojů koronavirová pandemie, kdy lepšímu ovzduší napomohl všeobecný útlum kvůli covidu. Do karet hraje i kratší topná sezona.

Pomalu ale jistě

Ani letos zatím v kraji smogová situace ještě vyhlášena být nemusela. Odborníci míní, že světlo na konci tunelu už možná jde vidět.

„Kvalita ovzduší se postupně zlepšuje, s výkyvy v letech, kdy byl častější výskyt nepříznivých rozptylových podmínek. V posledních dvou letech došlo v této oblasti k výraznému zlepšení. Loni byla dosažena historicky nejlepší kvalita ovzduší v MSK,“ potvrzuje Deníku vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Blanka Krejčí.

Klíčovými faktory, proč v kraji dýcháme horší vzduch než v jiných koutech Česka, jsou podle ní vůbec všechny hlavní zdroje. Tedy lokální vytápění, průmysl a doprava. „K těm přispívá i přenos znečištění z polských regionů a situaci umocňuje pánevní charakter oblasti, kde se častěji mohou vyskytovat méně příznivé rozptylové podmínky. K překračování limitů dochází nejčastěji na Karvinsku v blízkosti česko-polské hranice a na některých ostravských lokalitách ovlivněných významnými průmyslovými či dopravními zdroji znečišťování,“ dodává Blanka Krejčí.