Za celou její dosavadní éru, do 30. září letošního roku, prošlo Záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Novojičínsku 38191 zvířat 302 druhů.

„V tomto počtu jsou zahrnuta nejen volně žijící zvířata, ale i exoti, a některá domácí zvířata jako fretka či holub,“ poznamenal pro Deník vedoucí stanice Petr Orel. Upozorňuje, že od roku 1997 působí stanice také jako Záchranné centrum CITES, tedy jako dočasné útočiště pro zabavené exempláře podléhající ochraně v rámci úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy organismů. V rámci této činnosti měli v Bartošovicích v péči více než 1500 zajištěných zvířat.

Rozsvícené dýně na svahu U Jančů v Tiché - 31. října 2023.
VIDEO: Svah U Jančů opět září do noci. Na Novojičínsku svítí sedm desítek dýní

Volně žijících obratlovců přijala stanice celkem 37 536 kusů, 242 druhů. Z toho bylo 1382 obojživelníků šesti druhů, 224 plazů sedmi druhů, 24 320 ptáků 187 druhů a 11 610 savců 48 druhů.

Nejčastěji stanice přijímala ježky, a to 6965 jedinců. Na druhém místě to byla poštolka obecná - 5207, následují rorýs obecný - 2603, káně lesní - 1467, kos černý - 1211, zajíc polní – 1116 a puštík obecný 867. "Těchto sedm druhů tvoří téměř třiapadesát procent všech přijatých zvířat,“ podotl Petr Orel.

Navrhovaná „Květinová cesta“ v Odrách - 31. října 2023.
Osvoboditelé v Odrách znásilňovali, oběti umíraly. Připomene je Květinová cesta

Existuje také 34 druhů živočichů, o které se pracovníci stanice starali jen jednou. Petr Orel upřesnil, že mezi nimi jsou vzácné druhy jako například potápka žlutorohá, tak i druhy relativně běžné, které se ale díky způsobu života dostávají do lidských rukou zcela výjimečně – kupříkladu pisík obecný či slavík obecný. Úspěšnost návratu do volné přírody se u zvířat z dlouhodobého hlediska pohybuje kolem 54 procent.

Mezi ptáky, kteří nejčastěji potřebují péči záchranářů v Bartošovicích, patří rorýs obecný. Rorýsi tvoří sedm až deset procent z přijatých zvířat. „U kání lesních se viditelně projevují opatření proti zásahům elektrickým proudem na linkách vysokého napětí,“ pokračoval Petr Orel s tím, že v období 1999 – 2008 ročně přijímali v průměru více než 14 popálených kání ročně, v letech 2011 – 2022 to bylo méně než 6 ročně.

Vrátili orla skalního do přírody

Novojičínští ochránci přírody, kteří bartošovickou stanici provozují již déle než tři desetiletí se zaměřují také na aktivní podporu vybraných druhů volně žijících živočichů. V letech 1993 – 2004 vypustili celkem 50 mláďat raroha velkého, v roce 1999 to byla 3 mláďata sokola stěhovaného. „Několik let jsme se ve spolupráci s vybranými mysliveckými sdruženími věnovali záchraně populace koroptve polní,“ doplňuje Petr Orel a dodává, že v letech 1999 – 2002, bylo vypuštěno celkem 990 kusů koroptve.

Od roku 1998 se ČSOP Nový Jičín věnuje záchraně sovy pálené a od roku 2000 i sýčku obecnému. Sov pálených do letošního roku vypustili přes 800 a sýčků 421. „Zhruba polovina těchto jedinců je z našeho odchovu a další jedinci pocházejí ze zoologických zahrad, především pak ze ZOO Ostrava a ZOO Hodonín,“ poznamenává Petr Orel.

V posledních letech se často hovoří o projektu Návrat orla skalního do České republiky. Tímto kriticky ohroženým druhem se pracovníci stanice intenzivně zabývají od roku 2000, v roce 2006 poprvé vypustili mláďata. Poslední vypouštění se odehrálo v roce 2017. „Celkem jsme vypustili devětadvacet mláďat a vrátili tak orla skalního po sto letech jako hnízdní druh do naší přírody,“ shrnuje Petr Orel.

Rodný dům Johanna Gregora Mendela ve Vražném-Hynčicích - 30. října 2023.
Kniha za 70 tisíc. Vražné chce vzácnost do Mendelova rodného domu. Běží sbírka

Bartošovická stanice má za sebou mnoho dalších počinů, za zmínku stojí, že v roce 2000 se jako jedna z prvních zapojila do záchrany původního plemene ovce chované dříve v hojném počtu na Valašsku - plemene Valaška a v roce 2014 ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny vybudovala návštěvnické středisko Dům přírody Poodří. Za 10 let provozu toto návštěvnické středisko, který se nachází v areálu záchranné stanice, navštívilo téměř 120 tisíc návštěvníků, z poloviny žáků a studentů škol všech stupňů.

Za vznikem bartošovické záchranné stanice stál Vlastivědný ústav v Novém Jičíně, později Okresní vlastivědné muzeum v Novém Jičíně. Tato instituce měla od dubna 1977 povolení k této činnosti od ministerstva kultury ČSR, pod které tehdy problematika ochrany přírody spadala. Po listopadu 1989 byla stanice krátce ve správě Okresního národního výboru v Novém Jičíně a od 1. ledna 1992 ji provozuje Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně.