Je to jen střípek do mozaiky dlouhé řady problémů Daneše Zátorského z posledních několika let, ale možná také pověstná poslední kapka. V polovině dubna s ním zahájil Krajský soud v Ostravě na základě návrhu podnikatele Aleše Gončáka insolvenční řízení, a to kvůli devítimilionové pohledávce za dvě směnky.

Zátorský zatím kontroval námitkou, že s návrhem nesouhlasí, považuje ho za šikanózní a upozorňuje na možnou podjatost soudkyně, která má věc na starosti. Bude tato osobní insolvence znamenat definitivní tečku za jeho kariérou, nebo jde jen o další kličku, která má zamést jeho jiné problémy?Pro Zátorského, který postupně položil řadu významných firem v regionu, je to poprvé, kdy prsty věřitelů ukazují přímo na jeho osobu. Gončák oficiálně přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení na počátku června.

Daneš Zátorský v exkluzivním rozhovoru pro Deník říká, že zmíněná pohledávka z jeho pohledu neexistuje a že je pro něj postup Aleše Gončáka zklamáním.

PŘÍJDE OSOBNÍ BANKROT?

„Necítím se, že bych byl osobně předlužený. O tom, že bych tedy požádal soud o osobní bankrot, tedy zatím neuvažuju. Ale když by nebylo jiné zbytí, tak by to asi přišlo, i když by to byl nešťastný konec," vyjádřil se k aktuální situaci Zátorský.

Podívejme se tedy na příběh muže, který v době slávy patřil mezi nejbohatší podnikatele v zemi a na Ostravsku rozjel řadu zajímavých projektů, ale který nakonec doplatil na své manažerské chyby a nejasnosti kolem finančních transakcí, ale i na nepřízeň v podobě zastavených dotací či hospodářské krize.

Z UNIFORMY DO OBLEKU

Píše se rok 1988. Tehdy dvacetiletý Daneš Zátorský nastupuje ke sboru Veřejné bezpečnosti v Ostravě. Začíná pracovat na oddělení obecné kriminality a řeší násilné a mravnostní delikty. V polovině devadesátých let se ale přesouvá k byznysu obchodu s cennými papíry. Daří se mu v něm tak, že postupně získá prostředky, za které koupí většinový podíl ve společnosti Garfield.

„Měl jsem silný kredit a dobré obchodní partnery. Tuto dobu považuji za nejkrásnější. Garfield se stal postupně největší ostravskou firmou obchodující s cennými papíry," přiblížil pro Deník svou cestu z uniformy do „obleku" Daneš Zátorský.

Obchod s cennými papíry přináší další zisky potřebné pro vstup do velkého podnikání. Zastřešující matkou celého rozvoje se stává společnost Geofin, přes kterou bude v následujících letech Zátorský ovládat obrovský spletenec významných, ale i méně důležitých firem. V celkovém součtu bude jeho jméno figurovat v zhruba osmi desítkách společností. Do jeho impéria tak postupně zapadá například skupina CCG zaměřená na leteckou dopravu, kampelička Unibon, stavební gigant VOKD, společnost Slezský kámen, ale také třeba fotbalový klub Vítkovice nebo basketbalový klub Nový Jičín. Po všech těchto klenotech už zbyly jen křížky.

Dnes, po strmém pádu celého impéria, Zátorský říká, že měl zůstat u obchodů s cennými papíry a neměl se vrhat do skupování a řízení firem. „My jsme byli finančníci a v tom jsme byli dobří. Řízení společností vyžaduje každodenní přítomnost a pevný řád. Naproti tomu řízení společností prostřednictvím dozorčích rad je v českých poměrech nemyslitelné," konstatoval podnikatel, za kterým zůstaly miliardové pohledávky.


Pro zvětšení obrázku na něj klikněte

CO MU ZLOMILO VAZ?

Pověsti vlivného a velmi bohatého muže si Daneš Zátorský mohl užívat zhruba do roku 2011. Pak celé jeho impérium začalo padat jako domeček z karet. Dodnes kolují legendy o tom, jak lepil pohledávky nekontrolovatelným přeléváním peněz mezi svými firmami včetně zmíněné kampeličky Unibon, ze které si udělal svou „interní banku". O tom, kolik z těch peněz se zakutálelo „bokem", by se dalo jen spekulovat.

Cestu od úspěchu a bohatství směrem k miliardovým pohledávkám přihlášeným do insolvencí mu ale podle jeho slov vydláždily dvě nepříznivé okolnosti dané dobou jeho podnikání. To první byl sebevědomý projekt opravny letadel v Mošnově nazvaný Job Air Technic. Přišel na jednu miliardu, přičemž obří úvěr se měl postupně umořit ze slíbených dotací od státu. Jenže změnila se vláda, nastala finanční krize a na hangár nakonec přišla jen třetina ze slíbené částky.

„Jsem na opravnu Job Air dodnes hrdý. Ale ano, asi mi to podnikatelsky zlomilo vaz. Jenže takovéto riziko v počátku nikdo předpokládat nemohl. Stát jen říkal: ano, my víme, že vám máme dát peníze, ale my je nemáme," vyjádřil se muž, který si přitom kvůli kontaktům s politiky vysloužil přezdívku ostravský kmotr.

V DLUHOVÉ PASTI

Druhou věcí, která mu podle jeho mínění vzala vítr z plachet, byla samotná hospodářská krize a sní spojený útlum ve stavebnictví. Na to, ale i na problémy OKD totiž doplatil další klenot z impéria společnost VOKD. I ta nakonec musela být kvůli finančním problémům rozpuštěna. Krach VOKD se dá považovat za poslední tečku za Zátorského podnikatelskou kariérou. Možná jí ale nakonec bude až v úvodu zmíněná insolvence proti jemu samotnému.

Jak tedy vidí on svou další budoucnost?

„Dnes mám spoustu práce s tím, abych řešil likvidace a útlum podnikatelské činnosti a nemálo soudních sporů. Nejsem schopen pracovat ještě na něčem dalším, nějak dál podnikat. Až dořeším všechny problémy, rád budu opět něco pozitivního tvořit," dodal Daneš Zátorský s tím, že ač žije část roku v Americe, stále se cítí jako Ostravák, kterým by rád dál zůstal.

POSTŘEH MARTINA PLEVY

Chamtivost je dobrá…Greed is good neboli chamtivost je dobrá. To je známá věta z hollywoodského filmu Wall Street natočeného v roce 1987, ve kterém zazářil herec Michael Douglas. Ztvárnil v něm postavu Gordona Gekka, který skupuje akcie podniků a po ovládnutí z nich vysaje peníze a pak se jich bez skrupulí zbaví.

Je otázkou, jestli slavný film viděl před startem své podnikatelské kariéry také ostravský podnikatel Daneš Zátorský, ale mnohé by tomu nasvědčovalo. V době, kdy se u nás mohl na film podívat, byl ještě v řadách policie a chytal kriminálníky. Krátce poté už ale rovněž začal obchodovat s akciemi, a když se v tomto byznyse zorientoval, přešel ke skupování celých firem. To, že po nich dnes zbyly jen „křížky na hřbitově", je také jako vystřižené ze scénáře zmíněného amerického filmu.

Sám Zátorský nechce říct, nakolik celé impérium Geofin ovládal jen on a nakolik mu pomáhali lidé, kterými se obklopil, ať už to byl jeho kamarád právník David Fiedler, figurující v řadě jeho firem, nebo někteří zdejší politici. Jejich roli ve vyjádření pro Deník zlehčuje a považuje za nedůležitou, na druhé straně se nezdá, že by vše zvládl vybudovat a položit jen sám poté, co se ještě jako policajt zhlédl v „hrdinovi" jednoho hollywoodského bijáku.

Každopádně to byl ale přímo on, kdo byl v době největší slávy označován za jednoho z nejbohatších mužů v zemi, který tady však po sobě zanechal spoušť v podobě řady zkrachovalých firem a miliardových dluhů. Vše možná spěje až k tomu, že kvůli nynější insolvenci na svou osobu skončí v osobním bankrotu. Možná se tak vyváže z dluhů, bez peněz ale určitě nezůstane. Díky tomu, jak bravurně uměl točit miliony a převádět je mezi svými firmami, se dá totiž předpokládat, že se mu „pár korunek" podařilo někde šikovně odklonit. Třeba si je bude užívat právě za oceánem ve svém druhém domově na Floridě. A na pláži na lehátku s drinkem v ruce si bude v duchu říkat Greed is good.