Židé v Ostravě? Dnes to možná může působit, jako by v našem městě nikdy nebyli, ale to je absolutní nesmysl! To místa, která vybudovali, a na jejichž rozvoji se podíleli, vymizely z našich životů,“ líčí Martin Sliž, jenž coby průvodce ostravského infocentra provádí ulicemi zájemce o dané téma.

Vždyť svého času havíři a oceláři nemají moc možností chodit na pivo jinam, než k „izraelitským“ hostinským. „Dvě třetiny živností v Ostravě byly židovské. K této národnosti se před druhou světovou válkou hlásilo až dvanáct tisíc zdejších obyvatel,“ upozorňuje Sliž s tím, že holokaust jich přežila hrstka.

Dnes proto málokdo ví, že v laubech – místech neřesti, jež se dají svým způsobem považovat za předchůdce oblasti Stodolní ulice – býval jedním z nejvyhlášenějších kabaret rodiny Haberfeldů. A že tam, kde je Stará Aréna, provozovali Reiszovi kavárnu (později je tam i amerikánský bar Blaue Maus).

close Komentovaná procházka v Ostravě na téma Židovská Ostrava. info Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň zoom_in

„Karel z rodiny Reiszů unikl koncentračnímu táboru a posléze to dotáhl jako filmový režisér až do Hollywoodu, kde spolupracoval s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem,“ podotýká Sliž. Nejznámější židovskou osobností ale není nikdo jiný, než Salomon M. Rotschild – založil železnici, šachty i železárny.

Pivní znalci si mohou vybavit Strassmannův (původně Měštanský) pivovar stávající svého času na Černé louce. „Pivovarská ulice má své pojmenování po něm. Byť z něj zbyla jen někdejší spilka, kde donedávna fungoval Sklep strašidel,“ uvádí Sliž s poukazem i na nedalekou Strassmanovu vilu Teresa.

Další připomínky židovské přítomnosti podle něj bohužel souvisí s holokaustem. Od mosazných dlažebních kostek (stolpersteinů) se jmény obětí u domů, v nichž bydlely, přes pamětní desky vypálené a zbourané synagogy v Zeyerově ulici či prvního transportu Židů z Evropy do likvidačního tábora v Nisku.

Velkou ránu památkám zasazují kromě nacistů i komunisté. „Starý židovský hřbitov v dnešním Sadu Milady Horákové byl původně za městem, ale s jeho rozvojem se naráz ocitl uprostřed. V 80. letech byl velmi necitelně zlikvidován buldozery. Několik málo náhrobních kamenů skončilo na Slezské,“ dodává Sliž.