Mulčování je proces, při němž se půda kolem rostlin pokryje vrstvou organického nebo anorganického materiálu. Ochranná vrstva pomáhá zadržovat vlhkost v půdě, potlačovat růst plevele a regulovat teplotu půdy. Zahradníci i zahrádkáři si mohou vybrat z mnoha druhů mulče podle toho, kde a jak je budou používat, i podle svého rozpočtu.

Štěpka a její užití v zahradě:

Zdroj: Youtube

Sláma, guma, kameny

Organické mulčovací materiály tvoří zbytky rostlin, jsou biologicky rozložitelné a dají se zapracovat do půdy. Neorganické mulče mohou být syntetické, například plastové či gumové, nebo přírodní, tedy kameny, kačírek, drť či štěrk.

Organické mulče zahradě prospívají nejvíce. Nejčastěji se využívá mulčovací borka, štěpka, dřevitá drť, piliny, posečená tráva, kompost i sláma. Některé z nich mají lidé doma nebo je dostanou od známých, takže jsou levné a snadno dostupné.

Nikdy nezalévejte rajčata shora. Voda by nedopadla do půdy, kde je potřebná, ale zůstala by na listech.
Chyby kazí úrodu. Jak zalévat rajčata, aby neuschla ani je nenapadla plíseň

Například záhony s mulčem ze sena a slámy jsou jednou z nejběžnějších možností použití těchto materiálů. Jde o velmi přirozenou recyklaci rostlinných zbytků, která podstatně usnadní údržbu záhonů, a tím, že se postupně rozkládá na humus, podílí se na vzniku úrodné zeminy.

Načasování a příprava mulčování

Mulčovacím obdobím je podzim, kdy je nutné rostliny ochránit před nastávajícími mrazy, ale především jaro. Odborníci radí načasovat mulčování na dobu, kdy je půda dostatečně vyschlá a prohřátá, nejlépe na druhou polovinu jara.

Organický mulč se postupně rozkládá, proto je potřeba jeho vrstvu kontrolovat a doplňovat. 

„V případě, že byste mulčovali dříve, prohřívání zeminy by se značně zpomalilo, a také by mohlo podpořit vznik chorob a plísní. Stejně tak by došlo ke zhutnění půdy a snížení šance na její provzdušnění,“ upozorňuje iReceptář.

Před mulčováním je potřeba důkladně připravit půdu. Po zimě ji zpracujte a nakypřete rýčem či vidlemi a velmi důkladně z ní odstraňte plevel i s kořeny.

Vrstva mulčovací kůry by měla být alespoň deset centimetrů.
Neodbytný plevel roste i přes mulčování? Zahradníci dělají zbytečné chyby

Na záhonech, kde se bude půda zpracovávat každý rok, tedy tam, kde máme letničky a zeleninu, je lépe použít právě materiály s krátkou životností, jako je sláma, seno nebo kompost, které je možné v případě potřeby zapracovat do půdy.

„Půda pokrytá mulčovacím materiálem dobře dýchá a nevyžaduje časté zalévání ani v suchých létech. Se slámou a senem se snadno a pohodlně manipuluje,“ řekla Deníku zahradní designérka Aneta Křováková. Seno je vysoce výživné, rychle se rozkládá a obohacuje tak půdu o minerály, stopové prvky i živiny.

Živiny pro půdu

Slámový mulč je skvělý v zahradách, kde nejsou problémy se slimáky. Hodí se pro rozmístění kolem větších rostlin, jako jsou rajčata, tykve či jahody.

„Před položením slámy odstraňte veškerý plevel a důkladně půdu zalijte. Slámu položte pěkně a tlustě – alespoň v pěticentimetrové vrstvě. Sláma se začíná poměrně rychle rozkládat a přidává do půdy živiny, které přispívají k jejímu organickému obsahu a struktuře,“ píše zahrádkářský web Growveg.


Nahrává se anketa ...

Kolem stonků nechejte volné místo. Při zalévání rostlin nasměrujte vodu na jejich základnu a sledujte, zda se dostává do půdy pod mulčem, případně mulč odhrňte, rostlinu zalijte a zase přihrňte.

Mladé rostliny papriky s mulčem ze slámy, který je chrání před vysycháním a růstem plevele.Mladé rostliny papriky s mulčem ze slámy, který je chrání před vysycháním a růstem plevele.Zdroj: Shutterstock

Vynikající a snadno dostupnou alternativou slámy je seno. „Jemnější struktura odřezků z něj dělá fantastický organický mulč pro použití v celé zeleninové zahradě,“ uvádí Growveg. Někteří odborníci však před senem varují. Podle nich obsahuje velmi mnoho semen kvetoucích druhů rostlin a může kontaminovat záhony plevelem.

Dobrou volbou může být mulč z kompostu, který je velmi bohatý na živiny a velmi brzy se zapracuje do půdy. K mulčování lze také využít volně rostoucí rostliny, například kopřivy, které obsahují pro rostliny blahodárný dusík.

Dřevo pod dřevo

Mulčovací kůra je uleželá nadrcená borka, tedy kůra, jehličnatých stromů. Patří mezi nejčastější druhy mulče v okrasných zahradách. Také tento materiál brání růstu plevelů, omezuje odpařování vody z půdy, vyrovnává teplotu a v zimě může ochránit kořeny rostlin před mrazem.

Pozor na nápadně barevné štěpky. Vypadají atraktivně, ale podle zahradních architektů tyto nápadné mulče mohou velmi ovlivnit nebo i téměř změnit vzhled zahrady.

Nevýhodou mulče z dřevitého materiálu však je, že při svém rozkladu váže dusík, který pak vysazeným rostlinám chybí a jeho nedostatek by je mohl poškodit.

Zkušení zahradníci radí dávat dřevo pod dřevo. Tedy vrstvu kůry pokládat jen pod dřeviny. Tím, že mulčovací kůra při svém rozkladu  okyseluje půdu, hodí se k rostlinám, které mají podobné prostředí rády, především k pěnišníkům, azalkám, vřesům, borůvkám či jehličnanům.

Zahrada s novým trávníkem a mulčovací kůrou proti růstu plevele.Zahrada s novým trávníkem a mulčovací kůrou proti růstu plevele.Zdroj: Shutterstock

Také zde platí, že se mulč neukládá bezprostředně ke kmeni stromu nebo těsně ke stonku rostliny. Pokud se mulč umístí příliš blízko, může to vést k hromadění vlhkosti a vytvoření prostředí příhodného pro plísně a různé choroby.

Materiál vždy odebíráme z dobře ověřených zdrojů. Kůra by měla být ošetřená propařením, které odstraní zárodky chorob a škůdců. „Neošetřená kůra totiž může na záhonu nadělat více škody než užitku: plísně a ostatní patogeny na sebe nenechají dlouho čekat a z kůry se začnou přesouvat i na keře a květiny,“ varuje iReceptář. Také použití neošetřené dřevní štěpky může vést k infekci rostlin.

Štěrk umocňuje horko

„Syntetické mulče, jako je třeba černý plast, jsou dobré tam, kde je žádoucí zahřátí půdy, tedy například pro zeleninové záhony, nebo k vymýcení půdních patogenů,“ vysvětluje Nadia Zaneová na webu Ucanr.

Pro trvalkové záhony v domácí zahradě se však podle ní plast nehodí, protože omezuje proudění vzduchu a pronikání vody, když se rozpadá, zanechává po sobě nepořádek, není zcela biologicky odbouratelný a plevel může prorůstat dírami a trhlinami. K zalévání rostlin je nutné použít kapkovou závlahu, ale její udržování a kontrola jsou obtížné, protože je uložena pod plastovými fóliemi.

Mulčování půdy barevnými štěrkem.Mulčování půdy barevnými štěrkem.Zdroj: Shutterstock

Štěrk vypadá na záhonech velmi esteticky a navíc tam dlouho vydrží. Podle Nadii Zaneové vyhovuje například sukulentům. Velkou nevýhodou je však jeho vlastnost absorbovat a vyzařovat velké množství tepla. Pokud štěrk použijete na velké plochy v místech, která v létě trápí vedro, horko se ještě umocní.