Postarejte se o své rostliny dříve, než na zahradu přijde mráz

Sníh a mráz už chodí jeden bez druhého

Dříve se zahrádkáři spoléhali na sníh, který jakožto tepelný izolant chrání rostliny před náporem mrazu. Tvoří dokonalý půdní kryt, který přiklopí kořeny a krčky rostlin, cibule i hlízy. Teplota půdy pod sněhovou pokrývkou neklesá pod bod mrazu, i když je teplota okolního vzduchu o řád nižší. A tající sníh zase zásobuje záhony vláhou.

Skutečnou pohromu pro zahradu tak představují holomrazy. Teplota klesá hluboko pod nulu, ale ovzduší je suché, nesněží a ve zmrzlé půdě přestává být voda přístupná pro kořeny.

Údržba okrasného záhonu před zimou:

Stromy, jejichž kořeny pronikají dostatečně hluboko pod zámrznou linii, si poradí. Horší je to s rostlinami s mělkým kořenovým systémem, jakými jsou třeba stálezelené keře. Leckdy nedokážou ztrátu vody doplnit a vlastně nezmrznou, ale uschnou.

Nebezpečné jsou pro vegetaci taky silné přízemní mrazíky, které způsobují „vytažení“ nově vysazených, mladých nebo mělce kořenících rostlin z půdy. Při první oblevě je třeba takové rostliny opatrně zatlačit zpět.

I pokojovky poznají, že už je zima. Co musíte vědět, abyste pomohli a neškodili

Domácnost

Za nocí bez větrů se navíc může blízko u země hromadit studený vzduch, který pak ohrožuje především mladé stromky, keře a choulostivější trvalky a popínavky, které kvůli nedostatku slunce a tepla nemají v podzimních měsících dostatečně vyzrálé dřevo.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Sníh umí ochránit rostliny před mrazem

Stejně tak rostlinám nesvědčí opakované střídání počasí. Když je mráz prudce nahrazen silnou oblevou, zamrzlá voda při tání trhá buněčné stěny citlivějších druhů. Minusové teploty v předjaří ničí hlavně nově rašící výhonky, což se projevuje černáním listů a poškozením pupenů a květů. Když teplota klesne hluboko pod nulu, může pukat i dřevo a borka některých dřevin.

Pořádný mráz však nepřináší vaší zahradě jen problémy. Zničí například spoustu škůdců, kteří přezimují v půdě.

Pro rostliny je důležité stanoviště

Rostliny byste měli zazimovat, než uhodí první noční mrazíky. Zimní ochranu pak lze většinou odstranit koncem března, když se teploty bezpečně drží nad deseti stupni. V chladnějších oblastech však bývá jistější vyčkat do poloviny května, po období ledových mužů.

Nicméně prvním a možná nejdůležitějším krokem je správná volba místa. Především časně rašící ovocné dřeviny potřebují dobře chráněné stanoviště, kde neprofukují ostré zimní větry a kde na jaře nezůstává dlouho promrzlá půda.

Příliš velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami nesvědčí kmenům. Sloupovité odrůdy jabloní, hrušní a dalších ovocných stromů proto zakryjte netkanou textilií, v případě nouze si můžete vypomoci prostěradlem či záclonou.

Zkušení sadaři doporučují pěstovat nízké kmeny, které jsou více chráněné korunou. Dobré je také umístit při výsadbě opěrný kůl z jihu tak, aby kmen zastínil. Někteří sadaři natírají kmeny barvou, která odráží sluneční paprsky.

Další možností je kmínek obalit rohoží. Nezapomeňte však ochranu včas odstranit, aby se v předjarních dnech a týdnech kvůli sílícímu slunci rostliny nezapařily.

Mezi choulostivější okrasné dřeviny patří například stálezelené aukuby, magnolie nebo rododendrony. Z jehličnatých dřevin jde o cedry, především cedr himálajský. K exotičtějším druhům ohroženým za časného jara mrazy patří také kamélie.

Mrazy však mohou poškodit i dřeviny s hladkou kůrou, mezi něž se řadí například javory a buky. Opět je pro citlivé dřeviny důležitý výběr vhodného místa. Vyhněte se mrazovým kotlinám a návětrným stranám. Vhodná je výsadba na severní či východní straně, kde za teplého a slunečného jarního odpoledne nehrozí přehřívání kmene a listů.

Podzimní péče o jahodníky ovlivní letní úrodu. Na co nesmíte zapomenout?

Zahrádkaření

Dobrou ochranou pro kořeny všech rostlin je mulčování organickým materiálem, který se pomalu rozkládá, například kůrou či dřevní štěpkou, kterou nakopčíte kolem báze rostlin. Lze je zakrýt chvojím nebo obalit pletivem, které vysypete listím.

Pokud jde o hodně choulostivé dřeviny a čekáte velké mrazy, lze kmínek obalit speciální jutou a korunku překrýt třeba pytlem z netkané textilie. K ochraně menších dřevin lze použít také zabalení do stínicí tkaniny.

Hnojit, nebo nehnojit?

Růže a další keře byste neměli hnojit koncem vegetačního období, protože tak podporujete růst nových měkkých výhonů, které může mráz poškodit. Když se ohlásí jarní mrazíky, keře, které jsou již napučené, například hortenzie nebo motýlí keře, obalte celé netkanou textilií.

V souvislosti s jarními mrazy je také dobré už na podzim myslet na přihnojení dřevin draselnými hnojivy, která podpoří vyzrávání pletiv. Takto ošetřené dřeviny jsou pak mnohem odolnější.

Sláma, kompost, netkaná textilie

Mráz ohrožuje také venkovní bonsaje, byť jde o miniatury stromů, které zimu obvykle přežívají bez problémů. Misky před příchodem chladného období dobře zaizolujte například polystyrenem, vhodnější však je rostliny vyjmout a zakopat do záhonu. K jejich kořenům pak ještě raději nahrňte slámu nebo větve jehličnanů.

Vysoké pnoucí rostliny s dlouhými výhony, jako je například clematis, spolu s nakopčením kompostu ke krčku omotejte silnou vrstvou netkané textilie. Tou zakryjte také jahodníky a ranou zeleninovou sadbu.

Mrazuvzdorné druhy jsou odolnější

Při výběru trvalek vsaďte na mrazuvzdorné druhy. Přečkají výkyvy zimního počasí i bez větších nároků na ochranu. Pro slunná stanoviště se hodí třeba stračka, šater či rozchodník. Polostinná místa má rád orlíček, náprstník nebo čemeřice černá.

Odolné trvalky se vysazují na podzim nebo na jaře. Výhodou těch mrazuvzdorných je, že rostlina sama zatáhne nebo nechá odumřít všechny nadzemní části. Před prvními mrazy je zalijte, v případě potřeby můžete kořeny přikrýt listím, ale větší ochrana není nutná. Některé druhy, například fuchsii nebo levanduli prostřední, lze navíc chránit chvojím. V jarním období opět vyraší.

Ze skalniček jsou na zimu citlivé především lewisie, které nesnášejí přemokření a následný mráz. Prevencí před přemokřením je zasazení do propustného štěrkovitého substrátu.

Seno a sláma jsou podceňovaní pomocníci. Přitom chrání, léčí i zvyšují úrodu

Zahrádkaření

Záhony můžete před zimou ochránit vrstvou listí, která by měla být maximálně pět centimetrů vysoká. Aby ho neodvál vítr, můžete jej zatěžkat vrstvou kompostu. Z trávníku byste však listí měli rozhodně odstranit, aby pod ním tráva nezahnívala.

V bezmrazých dnech se postarejte o zálivku. Potřebují ji především čerstvě vysazené dřeviny. Všechny rostliny je však potřeba zalévat, zvlášť pokud je zima suchá s malým množstvím napadaného sněhu a teplotami nad bodem mrazu. Jestliže rostliny ponecháte bez vody, při příchodu silnějších mrazů zahynou.

Ochraňte květináče na terase

U mrazuvzdorných rostlin v nádobách, které se většinou nacházejí na balkoně a terase, byste měli květináče, které zůstanou venku, ovinout ochrannými materiály. Držte se jednoduchého pravidla: Dřeviny, které zvládají naši zimu zasazené v zemi, ji při správné péči zvládnou i v nádobě.

Postavte je na klidné místo, kde nefouká, aby se nevysušoval substrát. Nádoby zateplete polystyrenem nebo slámou tak, aby nepromrzly. Lepší je použít prodyšný materiál, jinak by rostlina mohla uhnít.

Mějte na paměti, že čím menší nádoba, tím rychleji bude substrát vysychat a promrzat. Důležitá je opět zálivka, dřevina v nádobě by neměla přeschnout ani v zimě. Zalévejte v bezmrazých dnech a pohlídejte si, aby byl zajištěn odtok.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Než přijde zima, je důležité dát zahradu a rostliny do pořádku

S velkými hranatými nádobami se špatně manipuluje, proto je vhodné pamatovat na přezimování ještě předtím, než je osadíte. Z vnitřní strany nádobu vyložte polystyrenovými deskami, ty překryjte geotextilií a teprve pak naplňte substrátem.

Výhody takového řešení jsou hned dvě. V zimě bude polystyren bránit rychlému promrzání, v létě naopak přehřívání.

Středomořské rostliny přestěhujte

Kontejnerové rostliny, které nejsou mrazuvzdorné, a také mnoho středomořských druhů, jako jsou olivovníky nebo citronovníky, stejně tak palmy, potřebují teploty alespoň kolem deseti stupňů. Musí přezimovat na chráněném místě bez mrazu, ideálně na schodišti, v garáži nebo ve sklepě.

Než je přemístíte do domu, odstraňte odkvetlé části a poté je účelně zastřihněte, aby rostlina zbytečně neplýtvala energií na svůj růst. I v tomto případě je nutná občasná zálivka a kontrola ohledně výskytu škůdců.

Bylinky potřebují vláhu

Kam s bylinkami? Většina je proti mrazu do značné míry odolná a přezimování venku zvládne, dá se jim ale několika jednoduchými způsoby pomoci. Nízkým teplotám odolává máta, šalvěj, libeček, meduňka, oregano, saturejka horská i levandule.

Vlhkost zadrží a kořínky před mrazem ochrání mulčovací kůra, případně lze půdu okolo zakrýt netkanou textilií, chvojím, slámou nebo suchým spadaným listím.

Bylinkám pěstovaným v nádobách hrozí promrznutí vlivem nedostatečné vrstvy půdy kolem kořínků. Květináče můžete zapustit do země, případně izolujte jak dno, tak stěny nádob polystyrenem nebo bublinkovou fólií. Pro dodatečnou izolaci lze jako svrchní vrstvu přidat jutový pytel nebo rákosovou rohož. 

Pokud nemrzne, budou bylinky potřebovat občas zalévat, aby kořenový bal úplně nevysychal.

Odpad, nebo poklad? Nevyhazujte věc, za kterou budou vaše rostliny vděčné

Zahrádkaření

Některé středomořské bylinky, především rozmarýn a tymián, snášejí chlad hůře – v zahradnictvích najdete jejich mrazuvzdorné varianty. Při dobré izolaci mohou rozvětvenější rostliny rozmarýnu a tymiánu zimu venku přežít, ale chcete-li mít jistotu, raději je přemístěte dovnitř. Nádoby s bylinkami budou potřebovat dostatek světla a stálou teplotu mezi deseti a dvaceti stupni.

Bazalka přes zimu nevydrží. Když si přenesete květináč do kuchyně, budete moci čerstvé lístky ještě nějakou dobu používat na vaření. Podobně spotřebujte také čerstvý koriandr. Kopr se dá zamrazit nebo naložit, majoránku nebo saturejku zahradní ostříhejte a usušte.