Kliknutím zvětšíte"Nemoc covid-19 nespouští virus, ale bakterie, která vyvolává krevní sraženiny. Právě ty zabíjejí pacienty. Nejde o virové onemocnění, ale o široká intravaskulární koagulaci (trombózu), která se dá léčit antibiotiky a protizánětlivými léky, na prvním místě aspirinem. Užívejte 100 mg aspirinu a apronexu nebo paracetamolu. Proč? Protože bylo prokázáno, že covid-19 stimulací podporuje vývoj trombózy. Protože krev není nasycená kyslíkem. Krev houstne, její proudění v srdci a plicích zpomaluje, člověk nemůže dýchat a rychle umírá."
Toto tvrdil nepravdivý hoax, který se stal podle žebříčku serveru Hoax.cz v říjnu letošního roku druhou nejsdílenější lží na českém internetu (tou první byla zpráva o zavádění nanočipů pomocí výtěrů při testech na onemocnění, o které Deník již informoval).
Hoax o německých lékařích
Hoax dále uváděl, že na daný "senzační" objev přišli němečtí lékaři, kteří prý v rozporu se zdravotním zákonem WHO pitvali zemřelé na koronavirus a objevili krevní sraženiny. "Německé ministerstvo zdravotnictví okamžitě změnilo protokol léčby covid-19 a začalo předepisovat infikovaným pacientům 100 mg aspirinu a apronaxu. Výsledek? Pacienti se začali zotavovat a došlo ke zlepšení," tvrdil hoax.
Informace o údajném zákazu pitev ze strany WHO je samozřejmě nesmyslná, pitvy v Německu stejně jako v jiných evropských zemích běžně probíhají a slouží také jako podklad pro některé souhrnné studie, jako byla například německá pitevní studijní práce o 80 hamburských případech.
Lživé jsou i ostatní dezinformace v hoaxu. Němečtí patologové právě na základě studií poukazují na to, že u většiny nakažených, kteří podlehli infekci, nebyla příčinou úmrtí jejich předchozí onemocnění či vysoký věk a že Sars-CoV-2 způsobuje nejen poškození plic, ale postihuje i další orgánové systémy - což uvedla ve své zprávě, zveřejněné serverem 20min.ch, německá asociace patologů.
Aspirin nebo acylpiryn sice může podle informací Ministerstva zdravotnictví ČR díky obsahu kyseliny acetylsalicinové snížit teplotu, bolest a záněty, ale není lékem léčícím covid-19. Navíc by jej neměly podle ministerstva užívat děti do 12 let. Může totiž u nich výjimečně vyvolat takzvaný Reyův syndrom, kdy se asi týden až dva týdny po virovém onemocnění objevuje nejdříve silné zvracení, které pak přechází v záchvaty křečí a postihuje mozek.
"Teplotu a další průvodní příznaky lze obvykle léčit doma. Pokud se vám hůře dýchá, nebo máte horečku a současně suchý kašel, volejte ihned linku 155 a postupujte podle instrukcí operátora. Pokud máte horečku, která trvá dále než dva dny, nebo suchý kašel bez horečky, kontaktujte telefonicky praktického lékaře nebo pohotovost," doporučuje ministerstvo zdravotnictví.
Koronavirus méně nebezpečný než chřipka? Lež
Jiný hoax tvrdil, že chřipka z roku 1995 prý nakazila v Česku 1,1 milionu lidí a 12 tisíc lidí na ni zemřelo. "Kde byly zákazy, roušky a hysterie?" táže se sugestivně hoax, který se šířil po internetu v různých grafických verzích.
Ani v tomto případě nejsou údaje, které uvádí, v žádném ohledu pravdivé. Podle Zdravotnické ročenky pro rok 1995 vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky zemřelo v tomto roce na chřipku 43 mužů a 87 žen, celkem tedy 130 lidí. V případě rozšíření příčiny úmrtí na veškeré plicní záněty by šlo o 1399 zemřelých mužů a 1772 zemřelých žen, tedy celkem 3171 obětí.
Zkreslení údajů porovnávajících smrtnost chřipky a smrtnost nemoci covid-19 se před časem dopustila také redaktorka názorového titulu Echo24 Lenka Zlámalová, která v diskusním pořadu CNN Prima News prohlásila, že podle nové metastudie WHO, vycházející z dat asi 70 studií z celého světa, činí smrtnost nového typu koronaviru 0,23 procenta. "Aby měli diváci představu, to je na úrovni ne chřipky, ale běžných viróz," uvedla Zlámalová a WHO označila za "nějakou autoritu".
Problém ale je jednak to, že Zlámalovou citované závěry ve skutečnosti nejsou závěry WHO (ta zmíněný výstup shrnující data z 61 studií a osmi předběžných národních odhadů zveřejnila ve svém bulletinu), jednak to, že Zlámalová je i tak zkreslila. Jak upozornil jednak server Manipulátoři, jednak web rozebírající hoaxy Iluminátor, studie nehovoří o průměru smrtnosti, ale pouze o mediánu - tedy o střední hodnotě ze všech zahrnutých míst, včetně těch, kde se testy na koronavirus prováděly jen minimálně (protože se tam nákaza neobjevila) a v tomto vzorku nebylo žádné úmrtí.
Tam, kde se epidemie projevila a v důsledku toho se také mnohem více testovalo, se ukázala smrtnost mnohem vyšší - například v Itálii činila 1,33 procenta.
WHO a Ministerstvo zdravotnictví SR reagují na Zlámalovou
Ke zmiňované "metastudii" se 25. října oficiálně vyjádřilo i české zastoupení WHO: "Studii Johna P. A. Ioannidise zaměřená na míru smrtnosti onemocnění covid-19 byla věnována velká pozornost. Rádi bychom uvedli, že za tvrzení zveřejněná v této publikaci jsou zodpovědní pouze autoři. Její postoje a závěry nereprezentují postoje WHO," uvedla WHO na své facebookové stránce.
Dále konstatovala, že její pozice je následující: "Ačkoliv bude ještě nějaký čas trvat, že plně pochopíme skutečnou úmrtnost onemocnění covid-19, data, která máma k dispozici, ukazují, že hrubá míra smrtnosti (poměr počtu hlášených úmrtí k celkovému počtu hlášených případů – case fatality ratio, CFR) se pohybuje mezi třemi až čtyřmi procenty, smrtnost (poměr počtu hlášených úmrtí k počtu případů infekce - infection fatality rate, IFR) bude nižší. Zdá se, že čísla z České republiky tomu budou odpovídat."
Zlámalové tvrzení také vyvracelo Ministerstvo zdravotnictví SR, protože i na Slovensku se její výrok začal masově sdílet - zpopularizoval jej tam portál Eurorespekt.
Slovenské ministerstvo ve svém oficiálním prohlášení mimo jiné uvedlo: "Smrtnost na běžnou chřipku se běžně pohybuje podle WHO pod 0,1 procenta, což je méně než vzpomínaných 0,23 procenta pro covid-19… Sám autor studie Johna P. A. Ioannidis připouští limity své analýzy, která vychází z desítek jiných studií, jež ještě neprošly peer-review procesem a nebyly prováděny na reprezentativním vzorku populace, což může mít výrazně ovlivnit výsledné údaje (na smrtnost má zásadní vliv věk a některé studie přitom byly věkově ohraničené a nebyli v nich zastoupeni starší lidé)."
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
