Ukončit nechtěná těhotenství se ženy snažily od počátku dějin. Středověké tresty zahrnovaly zahrabání zaživa, probodnutí srdce kůlem či lámání v kole. V polovině 19. století za to v českých zemích hrozil těžký žalář. Kromě trestu ale řada žen nelegální potrat ani nepřežila. Andělíčkářky například klientkám vstřikovaly do dělohy lysoform, čistící prostředek k úklidu podlah. Cílem bylo vyvolat zánět, který by plod vypudil.

Prvorepublikový gynekolog si za provedení v té době trestného činu účtoval až dva tisíce korun, což odpovídalo až čtyřem slušným dělnickým měsíčním platům. Andělíčkářkám stačilo korun dvacet.

Americký nejvyšší soud zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství.
Matkou v deseti? Každý život je cenný. Znásilněné dívce v Ohiu nedovolili potrat

Někdy ale ženy neměly ani tu dvacetikorunu. „V těch případech si pomáhají ženy samy, a sice pomocí jehlic na pletení punčoch nebo narovnanou vlásenkou. Tyto případy nejsou ojedinělé,“ napsal ve třicátých letech známý český novinář Ferdinand Peroutka.

Podle Světové zdravotnické organizace se do dnešního dne až 45 procent všech umělých potratů ve světě provádí výše popsanými metodami. „Každý rok lze až 13,2 procent úmrtí matek připsat následkům nebezpečného potratu,“ uvedla organizace ve své zprávě za rok 2021.

Potratovost je v Česku dnes na historických minimech. Dokládají to data Českého statistického úřadu. V roce 2021 skončilo potratem 28 tisíc těhotenství. Na výslovné přání ženy, tedy bez zdravotního důvodu, to bylo 15,5 tisíce.