Lidské srdce bije přibližně osmdesát krát za minutu, což za 80 let života činí více než tři miliardy úderů. Na to, že s ním všechno není v pořádku, může upozornit spodní část ucha. Spojitosti mezi jedním charakteristickým znakem na ušním lalůčku a nemocemi oběhové soustavy si již před více než padesáti lety všiml americký lékař Sanders T. Frank.


Nahrává se anketa ...

Doktor Sanders a jeho objev

Doktor Sanders T. Frank se narodil v americkém Middletownu v roce 1938 a zemřel v roce 1997. Jeho specializací byly onemocnění spojené s dýchací soustavou. Pracoval jako ředitel respirační medicíny a klinický profesor medicíny v kalifornském Garfield Medical Center.

Pravděpodobnost prvního infarktu myokardu a zástavy srdce závisí na mnoha faktorech. Roli hrají genetika, životní styl, ovlivnitelné faktory, jako jsou krevní tlak a hladina LDL-cholesterolu
Čechy nejvíc zabíjejí nemoci srdce. Kardiologové mají plán, jak to zvrátit

Během své praxi si ale všiml zajímavé věci. Pacienti, které sužovaly nejen respirační onemocnění, ale i nemoci oběhové soustavy - například potíže se srdcem či kornatění tepen -, totiž měli na ušním boltci charakteristickou rýhu. Frankův postřeh ze začátku 70. let připomíná například specializovaný web American Academy of Dermatology Association.

Od dermatologovi ke kardiologovi

Takzvané Frankovo znamení je popisováno jako diagonální rýha v ušním lalůčku. Ta začíná u zevního zvukovodu a bez přerušení zasahuje nejméně do dvou třetin lalůčku. Dermatologové, kteří umí specifickou rýhu rozeznat od jiných kožních změn a defektů, tak mohou pacienty upozornit na to, aby neváhali s návštěvou kardiologa.

TOP 5 varovných signálů, že vaše srdce není v pořádku:

Zdroj: Youtube

Co říkají nové průzkumy

Význam a věrohodnost Frankova znamení se pokusila za půl století potvrdit, či vyvrátit celá řada vědeckých studií. Jednu z nejnovějších provedla skupina vědců pod vedením Lucíi Fernandéz Ascariz. Práci s názvem Frankovo znamení a kardiovaskulární riziko: observační popisná studie pak vědci publikovali v The American Journal of Medicine.

Operace. Ilustrační snímek
Nepodceňujte potíže, varují lékaři. Ze srdečního selhání se stává epidemie

Průkaznost Frankova znamení prověřovali na vzorku 1050 dospělých žijících ve Španělsku. U účastníků byl zaznamenán věk, pohlaví i index tělesné hmotnosti. Měřen byl rovněž krevní tlak, hladina glykémie, celkový cholesterol a další rizikové faktory. Zjišťovalo se i to, zda sledovaní jedinci kouří.

Na co přišli vědci ve Španělsku?

Odhadované riziko, že zkoumaná osoba zemře v důsledku srdeční a cévní choroby, přitom bylo výrazně vyšší právě u jedinců, kteří měli na uchu charakteristickou rýhu. A to zejména v případech, že rýha byla hluboká či se kolem ní vyskytovaly i rýhy menší.

Přestože rýha na uchu není přesvědčivým důkazem, že je pacient významně ohrožen kardiovaskulární nemoci, její přítomnost může na vážné potíže upozornit.

18 milionů obětí infarktů a mrtvic

Podle Světové zdravotnické organizace WHO jsou kardiovaskulární onemocnění globálně hlavní příčinou úmrtí, když jim každoročně podlehne 17,9 milionu lidí. Za přibližně čtyřmi z pěti úmrtí tak stojí srdeční infarkty a mrtvice. „Jedna třetina těchto úmrtí se vyskytuje u lidí mladších 70 let,“ varovala WHO.

Podle údajů Asociace inovativního farmaceutického průmyslu pak kardiovaskulárnímu onemocnění jenom v Evropě ročně podlehne 3,9 milionu lidí.

Infarkt mohou mít už ženy po třicítce.
Ženy po třicítce musí zbystřit, i jim hrozí infarkt. Navíc má odlišné příznaky

„V úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění zaujímá Česko v Evropě desáté místo (555 úmrtí na 100 tisíc obyvatel). U ischemické choroby srdeční dokonce místo páté. Ve srovnání s Francií, Dánskem nebo Holandskem v Česku umírá na nemoci srdce na 100 tisíc obyvatel téměř o 20 procent lidí více,“ uvedl web.

Za onemocněním srdce stojí hlavně nevhodné návyky Čechů. „Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, naopak jsme šampiony ve spotřebě soli, alkoholu i kalorií na hlavu,“ vysvětlil profesor Michal Vrablík.