Opatření však musí být komplexní. Je nutné přizpůsobovat infrastrukturu, seznamovat seniory s výhodami moderních asistenčních systémů vozidel, nabízet jim alternativu k ježdění osobními vozidly v podobě kvalitní a cenově dostupné veřejné hromadné dopravy a také jim vysvětlovat specifika jejich účasti v silničním provozu. Jedním z takových pozitivních příkladů je dlouholetý projekt Senior bez nehod financovaný z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

„Od roku 2018 proběhlo v rámci celé ČR několik stovek přednášek. Zúčastnilo se jich více než 60 tisíc seniorů. Jenom v letošním roce se odehrálo 140 představení a dalších 60 letních akcí,“ upřesňuje Jan Slováček, jednatel společnosti ECHOPIX, která projekt Senior bez nehod vymyslela a realizuje.

Seniory v silničním provozu ohrožuje i jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Sluší se ovšem dodat, že aktuální mentální i fyzická kondice jsou velmi individuální záležitostí.

Pravidelně se objevuje názor, že by senioři měli mít povinnost podrobit se speciální řidičské zkoušce. Nejčastěji se uvádí, že by se měli přezkušovat po dovršení věku 70 let. Názor odborníků však není jednotný. Není totiž prokázáno, že by tento model mohl efektivně zafungovat.

„Zastáváme názor, že je lépe vše stavět na dobrovolné bázi – seniorům nabízet kurzy a přednášky jako například v projektu Senior bez nehod, kde se nejen jako řidiči motorových vozidel, ale také jako spolujezdci, cestující v prostředcích hromadné dopravy, cyklisté či chodci dozvědí, jaká jsou jejich specifika a jak se mají bezpečně chovat na silnicích,“ komentuje přínosy projektu Senior bez nehod Roman Budský, dopravní expert Platformy VIZE 0.