Na českých silnicích je kamera v autě běžnou realitou a pro její použití existuje dost pádných argumentů. V případě nehody se záznam stává cenným důkazním materiálem, který pomůže určit viníka, některé modely s tzv. parkovacím módem dokáží rozpoznat vniknutí lupiče a spustit nahrávání. Jediné pravidlo, které v Česku musíte dodržet, je umístění kamery tak, aby nebránila výhledu z auta.

Přesnější specifikaci v zákoně nenajdete, tudíž závisí na posouzení případného policisty, s použitím zdravého rozumu ale těžko uděláte chybu. Ideálním místem je spodní okraj čelního okna, zadní plocha zpětného zrcátka nebo pod horní zatemňovací fólií.

Co ohlídat při půjčení auta na dovolené? Pozor na pojistku a písmenka pod čarou

Ne všechny evropské země jsou však stejně benevolentní. Jednotná legislativa neexistuje, každý stát proto upravuje pravidla pro palubní kamery po svém. Jaká je situace v zemích, do nichž Češi v letním období často cestují?

Tolerantní evropské země: použití kamer povoleno

„V Chorvatsku, nejoblíbenější dovolenkové destinaci českých turistů, je použití palubních kamer povoleno ve stejném rozsahu jako u nás,“ uvádí Laszlo Szalontai ze společnosti Nextbase, výrobce palubních kamer. „Rovněž stejně jako u nás si zde záznam může v případě nehody vyžádat policie.“

Alkohol u nás za volant nepatří. V jiných zemích Evropy k němu mají mírnou toleranci.
Řízení s alkoholem v krvi je u nás zakázáno. Ve kterých zemích je to ale možné?

Problém by mohl nastat jen po zveřejnění nahrávky, na níž v takovém případě nesmějí být identifikovatelné tváře a poznávací značky automobilů. Vzhledem k evropskému nařízení GDPR toto pravidlo platí univerzálně v celé Evropě, včetně některých států, které nejsou členy EU. Záběry, které na cestách natočíte, tedy lze poskytnout policii nebo pojišťovně, která vyšetřuje případnou nehodu, veřejným publikováním a sdílením – bez souhlasu osob, které se na videu objevují - si však koledujete o tučnou pokutu.

„Žádný problém s nahráváním na autokameru byste neměli mít u našich nejbližších sousedů, tedy na Slovensku,“ dodává Szalontai. „Přístup Slováků je totožný s českým, kamery vozí běžně a často také používají záznam jako důkazní materiál.“ Starosti si nemusíte dělat ani v Itálii, Rumunsku, Bulharsku, Německu, Francii nebo Slovinsku – samozřejmě za předpokladu, že budete s nahrávkou nakládat v souladu s nařízením o ochraně osobních údajů.

Země se specifickými pravidly

Například v Maďarsku je pro osobní potřebu použití palubní kamery povoleno, musíte však dodržet tři zásadní pravidla. Prvním je nízká kvalita záznamu - musí být natočen v malém rozlišení a s nízkou frekvenci snímků.  Dále máte povinnost nahrávku ochránit před zneužitím cizí osobou a nesmíte ji uchovávat déle než pět dnů.

Jak zvládnout únavu na dlouhé cestě? Pomůže plánování i vhodné palivo

Značně nejasná a problematická je situace v Rakousku. Z důvodu ochrany soukromí ostatních řidičů je zde používání palubních kamer k záznamu provozu na silnicích velice komplikované. Není sice výslovně zakázáno, ale je podmiňováno mnoha restrikcemi a v případě jejich nedodržení hrozí vysoká pokuta – až 10 000 eur. Z těchto důvodů je lepší autokameru v Rakousku raději nepoužívat.

Kromě toho, že video musí být zaznamenáváno pouze pro soukromé účely, není možné záznam zveřejnit ani v upravené podobě, s rozmazanými tvářemi a poznávacími značkami. Navíc je zakázáno natáčení nepřetržitého provozu. Pochybnosti si ušetříte tím, že kameru jednoduše vypnete nebo z ní vyjmete paměťovou kartu. Její samotná přítomnost na čelním skle by vám problémy způsobit neměla.

S kamerou vstup zakázán

Není jich mnoho, přesto v Evropě existují země, které ke palubním kamerám zaujímají krajně zamítavý postoj. Například do Portugalska asi cestuje autem málokdo, pokud ale přeci, platí zde z celé Evropské unie nejtvrdší pravidla. Kromě používání autokamery je explicitně zakázáno i její vlastnění, tedy pouhá přítomnost ve vozidle.

V Lucembursku sice kameru v autě můžete mít, nesmíte ji však používat. Abyste se vyhnuli obtížnému prokazování, raději ji z čelního skla sundejte.

Velmi komplikovaná pravidla platí ve Švýcarsku, kde sice kamera není výslovně zakázána, pro pořizování záznamu však například musíte mít zákonný důvod (vzpomínka do rodinného archivu takovým důvodem není) a k nahrávání potřebujete souhlas všech osob, které by se mohly na videu objevit. V praxi to v zásadě znamená kameru vypnout a nedráždit zdejší policii.

Chorvatský deníkZdroj: Deník