„Pytláci jsou schopni nalovit během půl hodiny někdy až 10 kaprů – tedy zhruba 30 kilo ryb, což je ve vánočních cenách kapra až 2 400 korun,“ říká Pavol Šovčík z Rybářství Rychvald.

Pytláci chytají ryby podobně jako sportovní rybáři – na rybářský prut s nástrahou, ale také tzv. podsekáváním ryb velkými trojháky.
„Tento způsob pytláci praktikují hlavně v době kdy je v rybníku méně vody, anebo při spouštění rybníků,“ říká Šovčík. Tato metoda je podle něj velmi násilná, protože ryby, které se pytlákům nepodaří vytáhnout, zůstávají v rybníku poraněné.

Nejvíc prý lákají pytláky ryby, kterých je v rybníce nejvíc, což je v Česku kapr obecný. „Pytláci si zjistí, nebo už vědí, ve kterých rybnících je tržní ryba a na ty se soustředí. Nejčastěji loví kapry o hmotnosti 1,5 – 4 kilogramy. Metodou podsekávání samozřejmě uloví i býložravé ryby jako amura a tolstolobika a někdy také dravé druhy,“ vysvětluje pracovník Rybářství Rychvald.

Pytláctví je dnes už organizovaná činnost a díky moderním technologiím pro rybáře boj s nimi stále obtížnější. „Často mají pytláci na příjezdových cestách někoho, kdo je pak varuje mobilním telefonem, a my nemáme šanci pytláky dopadnout.,“ říká Šovčík.

Jak se dá proti pytlákům bránit? Podle Šovčíka je z finančních důvodů nereálné instalovat v oblasti, kde se rybníky rozkládají, kamerové systémy, ploty nebo čidla. Jedinou obranou tak zůstává kontrola rybníků ať už pomocí zaměstnanců rybářství, nebo lidmi najatými z ochranné agentury. Samozřejmě ve spolupráci s policií.

„Každý kdo pytlačí, dopouští se trestného činu, za který mu hrozí odnětí svobody až na 2 roky. V případě organizované skupiny, zvlášť zavrženíhodného způsobu lovu, hromadného způsobu lovu, v úmyslu zajistit sobě nebo jiným majetkový prospěch a v případě opakovaného přistižení při pytláctví v posledních třech letech hrozí pachateli trest odnětí svobody až na 5 let,“ dodává Pavol Šovčík s tím, že pokud pracovníci rybářství přistihnou pytláka, volají policii, která pak případ dále řeší.

Rybáři z místní organizace Českého rybářského svazu při dotazu na pytláky klepou na dřevo a říkají: „My s tím problémy nemáme. Naštěstí.“ Rybníky, které v Karviné a blízkém okolí obhospodařují, totiž nejsou chovné a není v nich tolik ryb. „Pytláci se spíše zaměřují právě na chovné rybníky, jako jsou ty, které spravuje Rybářství v Rychvaldě,“ říká předseda MO ČRS v Karviné Vladimír Durčák.

Individuální případy pytláctví měli v loňském roce dva nebo tři. „Oznámili jsme to policii, a pokud vím, vyřešilo se to vše pokutou,“ dodává Durčák.