Deník zjišťoval, jak časté jsou případy opětovných návratů na šikmou plochu a co v nich hraje hlavní roli.

„Je to velmi individuální a nedá se to paušalizovat. Záleží především, do jakého prostředí se člověk vrátí. Pokud za ním někdo stojí, pomůže mu rodina a podobně, je šance, že se na šikmou plochu nevrátí. Pokud jde ale například o drogově závislého člověka, kterého drogy dostaly na ulici a on se po návratu z vězení na ulici opět vrátí, je to samozřejmě mnohem horší," uvádí policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

S lidmi ze šikmé plochy pracuje také Probační a mediační služba (PMS). Jde o typ služby, která dohlíží na to, aby si tito lidé uměli vyřešit například své závislosti, a také ve všech ostatních směrech pracuje na jejich návratu k běžnému životu. A pracuje také s lidmi, kterým dal soud šanci na tzv. alternativní tresty, nebo jsou v podmínce.

„U majetkové trestné činnosti sedá říct, že přibližně šest z deseti lidí se do vězení opět vrátí. Za nejrizikovější období se považuje prvních šest měsíců po propuštění na svobodu," říká Radim Valián z PMS okresu Karviná.

A nejčastější příčiny opětovného sklouznutí na šikmou plochu? „Je to velmi obtížné přesně zodpovědět. Jde zejména o závislostní chování, tedy drogy, alkohol a gamb- ling, osobnostní dispozice, jako například poruchy osobnosti, absentující sociální zázemí, nezaměstnanost a další. V situaci bez peněz, práce a bydlení je pro některé lidi jednoduché sklouznout znovu ke krádežím a do vězení se po nějaké době opět vrátit," potvrzuje pracovník PMS stejné zkušenosti, jaké má i policie.

Jak dále uvádějí sami policisté, věková skupina mezi 18 až 25 lety se nejčastěji dopouští právě krádeží a loupeží. Je to totiž ta nejrychlejší a nejsnadnější cesta, jak tito lidé přijdou k penězům.