TÉMA DENÍKU

„Roste to od roku 2009. Předtím se to pohybovalo v takových sinusoidách, jednou více, jednou méně,“ uvedl na tiskové besedě kriminalista Jiří Jícha, podle kterého za nárůstem počtu padělků může být zhoršující se ekonomická situace.

„Zřejmě je to důsledek,“ řekl Jícha. Svou roli sehrává také stále dostupnější a výkonnější reprodukční technika. „Lidé to prostě zkoušejí,“ dodal Jícha s tím, že se zvyšujícím se počtem padělků roste i jejich kvalita. Jak ale Jícha zdůraznil, běžný člověk by měl v sedmdesáti procentech falzifikát odhalit. „Je samozřejmě zapotřebí, aby se lidé seznámili se základními ochrannými prvky. Tím hlavním je vodoznak. Stačí se podívat proti světlu. Když tam není, jde o padělek,“ řekl Jícha.

Přečtěte si také:Na falešné průkazy vylákali přes devět milionů korun

Bankovky

Policisté vloni zajistili téměř pět set falešných bankovek. Převažovala česká měna, a to zejména dvouset- a pětisetkorunové bankovky. „Je to logické. Lze je nejsnáze udat. Obsluhy jim nevěnují takovou pozornost. U dvoutisícových nebo pětitisícových bankovek je to daleko obtížnější. V marketech v podstatě kontrolují každou takovou bankovku,“ prohlásil Jícha.

Padělatelé proto dávají přednost dvousetkorunám. Ideální příležitostí jsou pro ně časné ranní hodiny, kdy ještě není světlo, u trafiky stojí lidé a prodavačky mají plné ruce práce. V takové situaci prodavačky jen stěží poznají, že jim někdo platí falešnou dvoustovkou. „Takže člověk si odnese cigarety a ještě sto padesát korun,“ doplnil Jícha. Padělatelé falzifikáty udávají také v barech a hernách, kde je dávají do měničů.

I mince

Z celkového počtu pěti set zajištění padělaných bankovek jich bylo více než 420 české měny. Následují eura (přes padesát bankovek), dolary (13) a polské zloté (sedm).

Zcela výjimečně se v posledních letech objevily falešné mince. „Náklady na výrobu mincí jsou vysoké. Někdo to ale zkusí,“ uvedl Jícha. Další kategorii představují opotřebované mince určené k likvidaci a tavení, které se občas dostanou zpět do oběhu.

Za falešnou bankovku lze skončit ve vězení

Naivita, nevědomost a klasická mladická nerozvážnost stojí za většinou padělatelských případů, které mají na svědomí žáci a studenti.

Moravskoslezští policisté v loňském roce řešili hned několik takových případů. Z celkových šestatřiceti zadržených pachatelů jich devět nemělo osmnáct let. „Ten počet je velký a hodně nás to trápí,“ uvedl moravskoslezský kriminalista Jiří Jícha s tím, že si mladí lidé vůbec neuvědomují, že se dopouštějí jednoho z nejzávažnějších zločinů, za který až do konce roku 2009 hrozil v krajním případě trest jako za vraždu. Nový trestní zákoník horní hranici upravil na dvanáct let.

I za pouhé padělání a snahu o uvedení do oběhu však mohou soudy uložit až osm let, u mladistvých je sazba poloviční. Delikty vůči měně jsou přísně trestány prakticky ve všech státech světa.

Jak zdůraznil Jícha, kriminalisté se studenty pořádají besedy, na kterých s nimi o této problematice hovoří. Mnozí z posluchačů jen žasnou nad skutečnými příběhy.

„Oni si myslí, že padělaná dvoustovka je vlastně jen takový malý podvod za dvě stě korun. A pak se někdo diví, že skončí před soudem,“ vysvětlil Jícha s tím, že trestní sazba u zločinu je podstatně větší než u podvodu, za který padělání mnozí považují.

Soudy řešily hned několik případů, kdy na lavici obžalovaných usedli středoškoláci zapletení do naivních padělatelských zločinů. Někteří se do problémů dostali kvůli své naivitě. Jako dívka z Opavska, která si natiskla dvousetkoruny s podobiznami svých spolužáků. „Peníze“ poté rozhodila před školou a čekala, až její kamarádi vyjdou ven a bankovky uvidí. Nepočítala však s tím, že ještě předtím projde kolem někdo jiný, který část peněz vezme a půjde za ně nakoupit. Dívka nakonec stanula až před soudem. Odsouzena ale nebyla. „Bylo upuštěno od potrestání,“ řekl Jícha s tím, že soud konstatoval, že již samotné hlavní líčení bylo pro studentku dostatečným trestem.