Jan Rychlý se měl trestného činu dopustit loni v červnu, když pořádal pro Střední a vyšší odbornou školu živnostenskou sportovní kurz, jeho součástí byl i triatlon.

Při plavání přes zátoku, která má zhruba sto metrů, však utonul jednadvacetiletý Pavel Š. Důvodem tragédie bylo zřejmě hned několik pochybení ze strany obžalovaného. Při triatlonu není zvykem, že sportovci plavou bezprostředně po jedné z disciplín.

Na to, proč v tomto případě nejdříve studenti běhali a pak plavali, odpověděl Rychlý soudkyni takto: „Běh jsme rozdělili na dvě části. Na začátku a na konci. První běh nebyl na čas. Mělo sloužit jen k zahřátí a k větším rozestupů u plavání. Sám jsem se studenty běžel a udával tempo,” uvedl Jan Rychlý.

Záchranáře o pořádání akce nikdo neuvědomil

Otázku, proč nebyl během plavání zabezpečený pedagogický dohled, musela soudkyně zopakovat hned několikrát.

Obžalovaný argumentoval tím, že pedagogický dozor se účastnil samotných závodů pro lepší motivaci studentů. „Nebyl zde dozor, jelikož jsme měli za to, že to jsou dospělí lidé a není třeba dohlížet. U plavání na břehu dohlíželi dva studenti, kteří měli v případě nějakého problému křičet o pomoc,” uvedl pedagog.

Studenti z kurzu byli ubytováni ve středisku Permoník, kde shodou okolností sídlí i vodní záchranná služba Těrlicko, která však ze strany organizátorů nebyla uvědoměna o pořádání akce.

Pedagog Rychlý soudkyni tvrdil, že sice viděl budovu s červeným křížem, ale nenapadlo ho, že je zde záchranná služba. Také se odkazoval na své zkušenosti. Sportovní kurzy škola na Těrlické přehradě pořádá nejméně deset let a nikdy pomoc nepotřebovali. To, že by organizátoři o vodní záchranné službě nevěděli, se jeví samotným záchranářům, jako nepravděpodobné.

V době utonutí byl učitel na kole

„My jsme je tady denně potkávali a viděli, tudíž museli vidět oni nás. Dále jsou zde všude nálepky s kontakty nebo cedule přímo u budovy,” řekl tehdejší šéf těrlických vodních záchranářů Jan Siuda.

A kde byl vlastně učitel v době utonutí studenta? Na kole. K jednadvaceti­letému Pavlovi, za kterého měl nést zodpovědnost, dorazil až po celých třiceti minutách, když už na místě byla i rychlá záchranná služba.

K tragédii došlo poté, když šel jednadvacetiletý Pavel po běhu do vody jako poslední se svými dvěma kamarády. Zhruba po padesáti metrech se začal topit.

„Já jsem v ten den držel službu a slyšel jsem volání o pomoc. Když jsem vyběhl, viděl jsem již na vodě jen bezvládné tělo. Po vytáhnutí hocha jsme se ho snažili až do příjezdu záchranné služby oživit. Nemuselo se to stát, kdyby nás vedoucí kurzu požádali o asistenci při závodech,” uvedl vodní záchranář Jan Kolář.

Matka u výslechu nebyla, prý by se zhroutila

Obžalovaný nakonec před soudem uznal, že pochybil při zabezpečení triatlonu. „Nemělo se to stát. Byla to chyba, teď už to vím,” řekl Jan Rychlý.

Před soudem vypovídal jako svědek jako svědek i otec utonulého. „Syn byl zdravý, neměl žádné zdravotní problémy. Byl hodný a poctivý. Manželka se nezúčastní výslechu, protože ho není schopna. Zhroutila by se. Psycholog i psychiatr zvažují, že by měla požádat o důchod. Od tragédie se její zdravotní stav zhoršil a není už schopna pracovat,” řekl soudu Pavlův otec.

Během týdne budou vyslechnuti další svědci a zřejmě ještě tento týden soud vynese rozsudek.