Požár vypukl ve středu 10. února po 21. hodině v reléové skříni ústředního stavědla. Prvotní exploze elektrického vedení způsobila požáry na dalších dvou místech. Zaměstnancům se podařilo z objektů utéct bez zranění.

Právě pro tři ohniska požáru - v budově stavědla, v opravárenské hale a venkovní rozvodové skříni - existovalo podezření na úmyslné založení. Znalci to však při svém zkoumání vyloučili. Za vše mohla elektřina, odborně elektrický průraz, ke kterému dochází při překročení možností namáhané izolace.

„Příčinou požáru byla technická závada na trakčním kabelovém vedení. Došlo k elektrickému průrazu izolace kabelového vedení a následnému průrazu silového vedení, které bylo vedeno společně se sdělovacím vedením. Příčina prvotního průrazu zjištěna nebyla. Podle znalců k němu však došlo vlivem vibrací způsobovaných železničním provozem, stárnutím izolace nebo jiným vlivem. V každém případě však bylo vyloučeno cizí zavinění, a to jak úmyslné, tak nedbalostní. Bylo ověřeno, že všechna zařízení měla řádně prováděné revize i opravy. Vyšetřování případu proto bylo odloženo," řekla Deníku policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

Samotné uhašení požárů bylo otázkou několika minut, přestože hořelo i ve vysokých výškách. Mnohem náročnější bylo následné odstraňování mimořádně komplikovaných následků.

Vyhořel mozek stanice

Požár si vyžádal maximální logistické nasazení železničářů, kteří museli operativně vyřešit dopravu na vytížené trati. Ve stanici a širokém okolí byly mimo provoz všechny výhybky, mimo provoz byly také železniční přejezdy a důležité zabezpečovací zařízení. Z bohumínské stanice byly nouzově vyvezeny uvíznuté vlakové soupravy, železniční doprava byla vedena náhradní trasou přes Havířov, později byla trať skrz Bohumín zprovozněna alespoň pro přímý průjezd.

Dosavadní škody způsobené přímo na zařízení Správy železniční dopravní cesty a Českých drah, byly vyčísleny na zhruba 110 milionů korun.