„Přesun naší ambasády do Jeruzaléma, o níž jsem hovořil, by mohlo být efektní gesto, kdybych tento názor neměl řadu let. K této myšlence jsem se přihlásil už jako opoziční poslanec, neboť si myslím, že je správné, aby ČR vyslyšela rozhodnutí Izraele, že jejich hlavním městem je Jeruzalém. Nyní se mi zdálo vhodné tuto ideu oživit a aktualizovat, neboť to má i silný symbolický význam. Je to výraz určité podpory a respektu k přání Izraele,“ sdělil premiér Petr Fiala. Doplnil, že si je vědom určitých rizik a je třeba ošetřit řadu věcí.

Moderátorka připomněla, že šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) hovořil o tom, že mezinárodní právo to neumožňuje i vzhledem k rezoluci OSN, dále že by se mělo postupovat v rámci EU jednotně a v neposlední řadě by šlo o možné ohrožení českých diplomatů v celé Evropě, kde by se v případě pozemní operace v Gaze mohlo muslimské obyvatelstvo radikalizovat.

Petr Fiala o české ambasádě v Izraeli:

Podle premiéra Petra Fialy by se česká ambasáda v Izraeli měl přesunout do Jeruzaléma v řádech týdnů až měsíců. | Video: Deník

Přesun v řádu týdnů až měsíců

„Něco z toho je skutečně nutné ošetřit a dbát na bezpečnostní aspekt, připravit podmínky a nikoho nepřekvapovat. I proto můj výrok zazněl veřejně. Nejsem zároveň přesvědčen, že zrovna v otázce podpory Izraele bychom měli a museli nacházet jednotný evropský postoj. Ten tady nikdy nebyl. Česká republika se vždy do jisté míry vymykala svou jednoznačnou podporou Izraele a odsuzováním palestinských teroristických aktů. V té kontinuitě postojů, která nám sluší, bychom měli pokračovat. Vnímám pozitivně, že myšlenka přesunu ambasády byla jednomyslně podpořena poslanci napříč politickým spektrem.“

To je pravda, byť formulace je šalamounská a zní: „Vyzýváme vládu, aby ve vhodném okamžiku přesunula ambasádu České republiky do Jeruzaléma.“ To může být zítra, za rok nebo také za deset let.

„Tak to v mezinárodní politice je, věc se musí připravit, ale to neznamená, že na ní nemáme začít hned pracovat. Nejde jen o přišroubování cedulky, i když fakticky to tak trochu je, protože my už kancelář našeho velvyslanectví v Jeruzalémě máme. Je to tedy otázka týdnů, nebo i měsíců. To neznamená, že se o to nemáme snažit a já budu v příštích dnech jednat se svými koaličními partnery včetně pana ministra zahraničních věcí o tom, kdy by takový krok byl vhodný a za jakých podmínek bychom ho mohli udělat,“ pravil premiér.

Velvyslanec v Moskvě

Určitý nesoulad je též v otázce velvyslance v Moskvě. Prezident si tam nového nepřeje, takže se tam vrátí Vítězslav Pivoňka? „Tady nejde o nesoulad nebo konflikt, ale o vyjádření určitých důrazů a rozdílných pohledů. Politici tu jsou od toho, aby je sladili, domluvili se a našli správné řešení. Otázka velvyslanců se odehrává v utajeném režimu a nemohu to veřejně komentovat. Jsem však přesvědčen o dvou věcech. Jednak o analogickém postupu s našimi partnery v EU a NATO, přičemž řada z nich velvyslance v Moskvě má, případně jmenuje nové. Jednak o tom, že České republice se z hlediska prestiže a prosazování jejích zájmů dlouhodobě vyplácí mít velvyslance i tam, kde to je riskantní, nebo jde o země s režimy, s nimiž nesouhlasíme,“ prohlásil Fiala.

Jako příklad uvedl dlouholeté působení velvyslankyně v Damašku v Sýrii nebo velvyslance v Bělorusku. „Podobně musíme uvažovat i o velvyslanectví v Moskvě. Nijak to nezmenšuje fakt, že ČR patří k největším kritikům ruské agrese a nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny a je přesvědčena, že musíme dělat vše pro to, abychom čelili ruské imperiální politice,“ doplnil.

Bilance dvou let od voleb

Předseda ODS v pondělí bilancoval dva roky od vítězných voleb a mezi pozitivy pětikoaličního vládnutí uvedl snížení tempa zadlužování a pokles inflace. Co s ním má ale kabinet společného, když cenová stabilita je věcí centrální banky, jejíž guvernér Aleš Michl uvedl, že vláda málo šetří? Schodek na příští rok je plánován na 252 miliard korun.

„Na inflaci mají vliv jak kroky České národní banky, která je odpovědná za dosahování inflačních cílů, tak vládní opatření. Vláda buď rozhazuje, zvyšuje deficity, dává víc peněz do dotací, nebo se snaží chovat úsporně, konsoliduje veřejné finance a tlačí na pokles cen energií či potravin. Na základě toho mohu říct, že ke snížení inflace výrazně přispěly i kroky mé vlády. My skutečně šetříme a zvrátili jsme dynamiku růstu deficitu. Dodržíme maastrichtská kritéria, takže deficit veřejných financí bude příští rok 2,2 procenta (HDP – pozn. red.). To jsou věci, jež nepochybně přispívají ke snižování inflace. Česká národní banka má na tom také výrazný podíl, nikomu zásluhy neupírám. Pro občany je podstatné, že inflace je dnes v podstatě na úrovni, kterou jsme zdědili po vládě Andreje Babiše. Myslím, že to zvládáme a podle všech odhadů bychom se příští rok měli dostat pod tři procenta, což by byla pro každého dobrá zpráva,“ uzavřel toto téma Fiala.

Inflace klesne, ale ceny energií ne

Na druhou stranu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) připustil, že ceny energií by se mohly v roce 2024 zvednout až o deset procent, za pohonné hmoty zase platíme přes čtyřicet korun. Uvidí se, jak se to odrazí ve spotřebním koši. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že na dotacích vláda uspoří 84 miliard korun. Jenže to není žádná rána na solar plexus dotační ekonomice, pouze stát přesune své povinnosti, konkrétně poplatek za obnovitelné zdroje a přenosovou soustavu, zpět na domácnosti a firmy. Proč vláda mate lidi?

„Nemateme je. Vyhlásili jsme, že v příštím roce seškrtáme dotace o 46 miliard korun a celkově se sníží o 84 miliard. Ten dotační objem se navíc opravdu týká energií. Ale původní slib škrtu 46 miliard realizujeme převážně v jiných oblastech, kde škrtáme skutečně neúčelné dotace,“ odpověděl Fiala.

Premiér Petr Fiala říká, že příští rok by inflace měla být pod třemi procenty. Podívejte se, jak to vysvětluje. | Video: Deník

Nebudeme dotovat firmy s obrovskými zisky

Na dotaz, zda by mohl vyjmenovat pár konkrétních dotačních titulů, jež se ruší, aniž by hovořil o regionálním školství nebo dopravní infrastruktuře, ale o soukromých firmách s obrovskými zisky, řekl: „Jsou to i škrty v zemědělských dotacích a obecně v oblastech, kde jsou zisky firem enormní. Stát z peněz daňových poplatníků nebude nadále podporovat ty, kteří to nepotřebují. Média zdůrazňují, že část dotací, které sanoval stát, teď zaplatí občané a firmy. Ale co jsou ty dotace? Peníze od občanů a firem, které stát vybere a následně je pošle zase občanům a firmám. Nevýhoda je v tom, že platíme plošně i ty, kteří žádnou podporu tohoto typu nepotřebují. Proto je nutné v tom udělat pořádek.“

Podle Fialy je to nepopulární a složitý krok, neboť se těžko vysvětluje. „I proto se do toho žádná vláda před námi nepustila. My ale nechceme, aby třeba senioři a děti prostřednictvím DPH platili bohaté firmy, ať už jsou v zemědělství nebo kdekoliv jinde. Přece není správné, abychom i v době, kdy je cena elektřiny a plynu výrazně pod vládním stropem, dotovali masivně všechny občany a podnikatele. To přece nedává smysl, a proto jsme se rozhodli, že neprodloužíme státní poplatek za obnovitelné zdroje energií (OZE),“ argumentoval ministerský předseda.

Podporu solárníků nyní zastavit nemůžeme

Moderátorka se zeptala, proč tedy v květnu Zbyněk Stanjura v Respektu sdělil, že oněch čtrnáct miliard za OZE by neměl platit stát ani občané, ale měly by se prostě zrušit? A dodal, že se arbitráží se solárníky nebojí. Teď už se bojí a stát do toho nepůjde?

Co všechno už zaznělo v unikátních debatách Deníku s premiérem Petrem Fialou? Články a videa najdete pohromadě ZDE

„My bychom byli připraveni jít do arbitráží, ale je velmi obtížné to právně udělat tak, abychom byli schopni dotace v této chvíli zastavit. To neznamená, že se dál nebudeme snažit o jejich snížení. Úmysl, který prezentoval pan ministr Stanjura, samozřejmě platí. Jen připomínám, že vláda poplatek za obnovitelné zdroje odpustila, ale dopředu řekla, že úleva bude trvat patnáct měsíců a skončí v roce 2023,“ uzavřel debatu Deníku premiér Petr Fiala.