„Měli jsme mít rekordní sezonu, teď počítáme s aspoň průměrnou. Tedy že sklidíme zhruba nějakých tři sta tun chřestu,“ odhaduje Jiří Šafář ze společnosti Český chřest z Hostína u Vojkovic přímo na poli o rozloze zhruba dvě stě hektarů jen kousek za obcí. Na vině ovšem není tentokráte počasí, ale především koronavirová krize.

„Chřest je po skvělé zimě ve velmi dobré kondici. Jenže kvůli současné situaci je tu jiný problém – nemáme kam jej prodat. Pro nás jsou velmi významní přímý odběratelé, tedy restaurace, tržiště a samotní zákazníci, kteří si jej sem jezdí kupovat. Vše je ale nyní uzavřené, export je nulový, hodně jsme vyváželi do Německa. Spásou jsou pro nás nyní obchodní řetězce,“ doufá Jiří Šafář a věří, se situace začne zlepšovat, vláda začne s rozvolňováním opatření a oni budou moci, stejně jako další farmáři, chřest mít komu prodat. A právě z tohoto důvodu na pole tentokráte neinstalovali minifóliovníky, a tím chřestovou sezonu oddálili o tři týdny.

Kilo paprik teď stojí i dvě stovky.
Kilo paprik teď stojí i dvě stovky. Cena v létě klesne, tvrdí zelináři

I když sklizeň první jarní zeleniny na Mělnicku začala, milovníci této pochutiny musí ještě zhruba týden vydržet. Zatím se totiž po chřestovém poli, které je snadno rozpoznatelné od těch ostatních tím, že chřest je schován pod fólií, pohybuje čtveřice sběračů sklízející ojedinělé uzrálé plodiny.

„Pokud bude teplo, tak jestliže dnes tu jsou čtyři zaměstnanci, tak za dva dny jich to bude minimálně osm. Ke konci týdne na vrcholu sklizně už by to mohlo být kolem 150 lidí, z pole zmizí i fólie,“ přibližuje Jiří Šafář.

„Samozřejmě budeme dbát na hygienická opatření, budeme testovat lidi. Lidé budou rozděleni do skupin, budou oddělené směny,“ upřesňuje Jan Charvát ze společnosti Český chřest.

Důležitý dloubák 

Zkušený sběrač pak dokáže nasbírat zhruba padesátku beden, což je zhruba tři sta až čtyři sta kilogramů chřestu. Jediné co je ke sklizni potřeba, je dloubák – tedy předmět připomínající lžíci na boty s tím, že spodní část ve tvaru písmene „V“ se musí udržovat ostrá – je to z důvodu sklizně, kdy se onen dloubák zasune do hlíny směrem k plodině, jakmile je slyšet lupnutí, pak se chřest může vysunout z hlíny. Kdyby byl dloubák tupý, došlo by k poškození rostliny.

Výroba Lentilek ve Sfinxu.
Konec lentilek v Česku. Po sto letech se výroba přesunula do Německa

Při slavnostním zahájení chřestové sezony, kterého se mimo jiné zúčastnil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) či předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka, se pak Jiří Šafář vrátil k hojně diskutovanému zákonu o povinných kvótách pro prodej českých potravin v obchodech větších než čtyři sta metrů čtverečních, který poslanci zhruba před týdnem poté, co Senát právě vyškrtl diskutabilní kvóty, schválili.

„Ten zákon je hodně špatný, takovou ochranu jako čeští zemědělci nepotřebujeme. My potřebujeme, aby ten český chřest či zelenina a ovoce, byli k dispozici, klidně vedle toho laciného zboží ze zahraničí. Ať si lidé sami rozhodnou, co si koupí. Ať si sami zváží, co je pro ně lepší. Ne pro všechny je hlavní hledisko jen cena, lidé chtějí také kvalitu. A tu jim můžeme nabídnout,“ uzavírá Šafář.