Kliknutím zvětšíteKřesťanští věrozvěsti, kteří kolem roku 863 přišli na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu, byli až do poloviny 19. století nazýváni v českých zemích opravdu docela běžně jako Crha, tedy zkomoleninou jména Cyril, a Strachota, kteréžto jméno vzniklo chybným překladem řeckého jména Methodios – překladatel se pravděpodobně domníval, že jméno je odvozeno od latinského pojmu „metus“ označujícího strach, a z Methodia tak vyrobil českého Strachotu.
Mitry nenosili a přišli jindy
S oněmi dvěma soluňskými misionáři se toho vůbec má víc trochu jinak, než jak to máme zažité. Jejich příchod například každoročně slavíme 5. července, ale oni v tu dobu vůbec nepřišli. K sídlu moravských knížat, jehož přesné umístění dodnes neznáme (za pravděpodobná místa jsou pokládána Staré Město v povodí Moravy u Uherského Hradiště nebo Hradiště u Mikulčic) dorazili už na jaře, pravděpodobně kolem 9. března.
Proč se tedy jejich svátek začal slavit až v červenci? Začátek března se k oslavám z hlediska liturgie moc nehodí, protože spadá do předvelikonoční postní doby, svátku navíc v tu dobu nepřeje ani počasí. Přesunutí na 5. července navíc „předsadilo“ Cyrila a Metoděje před svátek upomínající na mučednickou smrt Jana Husa, kterou si připomínáme o den později, 6. července.
Na řadě soch a jiných uměleckých děl v Čechách a na Moravě jsou také Cyril a Metoděj znázorňováni ve špičatých mitrách, tradičním odznaku biskupské církevní hodnosti. Pravděpodobně však biskupy nikdy nebyli.
Metoděj byl v době příchodu na Velkou Moravu zřejmě jáhen, tedy pověřený administrativní církevní pracovník, jenž prošel prvním stupněm svátosti svěcení, ale ještě se nestal knězem, Cyril (neboli Konstantin), ač o několik let mladší než Metoděj, byl už nejspíš kněz. Konstantin bylo jeho původní jméno, pod nímž také působil na Moravě. Jméno Cyril přijal jako řeholní až krátce před smrtí, kdy vstoupil do kláštera.
Šlo o vyvážení sil
Oba slovanští apoštolové, jak se jim také říkalo, pocházeli ze Soluně a na Velkou Moravu byli vysláni byzantským císařem Michaelem III. a patriarchou Fotiosem. Ti se rozhodli vyhovět žádosti moravského knížete Rostislava o duchovní a učitele, jež by mu pomohli založit na Moravě novou církev.
A proč se Rostislav dožadoval právě v byzantském císařství náboženské pomoci? Podle katolické liturgie bylo na Moravě rozšířeno množství pověr, stále se tam konaly pohanské oběti, „chyběla posvátnost manželství a bujela nevěra“.
Skutečná příčina však byla politická, druhý velkomoravský kníže zkrátka potřeboval získat protiváhu vůči Východofranckému království, které se na Velké Moravě snažilo uplatnit svůj vliv. Byť jej na velkomoravský knížecí stolec dosadil panovník Východofrancké říše Ludvík Němec, který jej považoval za svého chráněnce, od roku 850 se Rostislav začal proti němu vymezovat, vyhnal z Moravy východofrancké (latinské) kněze a poskytoval azyl Ludvíkovým odpůrcům.
V roce 855 se Ludvík Němec pokusil zlomit Rostislavovu projevovanou nezávislost vojensky a vpadl na Velkou Moravu. Jeho voje došly až k Rostislavově hlavní pevnosti, kde však velkomoravské vojsko podniklo úspěšný protiútok. Rostislav pak pronásledoval východofranské vojáky až za hraniční řeku Dunaj a vyplenil východofranské území na druhém břehu.
Sjednotitelé Evropy
Žádost o příchod učitelů a šiřitelů křesťanství se měla stát dalším krokem na cestě k emancipaci velkomoravské říše, neboť měla vést k vytvoření samostatné církevní organizace na Moravě v čele s arcibiskupem.
Několikaletá intenzivní misijní činnost Cyrila a Metoděje k tomu skutečně položila nezbytné základy. V roce 1863 byli oba prohlášeni za patrony všech slovanských národů a papež Jan Pavel II. je 31. prosince 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy s tím, že bojovali za jednotu církve východní a západní a ukázali správnou cestu ke sjednocení Evropy.
31
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
