Termín pro podání aktualizovaných nabídek na stavbu jednoho až čtyř jaderných bloků se posunul o dva týdny. Proč?
Podle veřejného vyjádření proto, že francouzská nabídka musí být posouzena i jejich vládou. Souhlas Électricité de France (EdF) je nedostatečný. A také, jak nedávno psaly Financial Times, má tato společnost finanční potíže. Dokládá to fakt, že musela požádat britskou vládu, aby převzala garance za stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point. Ta to celkem logicky s díky odmítla. EdF tedy potřebuje peníze a pomoci může jen vláda nebo jejich zajištění z vnějších zdrojů.

K čemu by EdF jako případný dodavatel potřebovala peníze, když investorem bude český stát, respektive stoprocentní dcerka ČEZ Elektrárna Dukovany II (EDU II)?
Každý dodavatel má náklady. Jenom zpracování nabídky znamená jednotky miliard. Dále musí financovat vývoj, objednávku technologií, licencování, a to hodně dlouho dopředu. Další řešení je, že by požádalio předfinancování od investora. To by ovšem jejich nabídku neudělalo zrovna atraktivní.

Jaderná elektrárna Dukovany
Pátý blok Dukovan chtějí stavět Korejci i Američané. Fungovat má v roce 2036

Po vyřazení severoamerického Westinghousu se zdálo skoro jasné, že se vláda kvůli politickému rámování rozhodne pro Francouze. Z vašich slov to ale tak jednoznačně nevypadá…
Politické hledisko je zcela irelevantní. Pokud si někdo myslí, že o výsledku bude rozhodovat geopolitika, vazby v EU, vliv v Evropě, je to iluze. Tendr byl vypsán podle zákona o zadávání veřejných zakázek na tzv. bezpečnostní výjimku. Stát má tedy právo změnit pořadí vyhodnocení od společnosti ČEZ, ale pouze z bezpečnostních důvodů, které jsou jasně specifikovány. Geopolitika mezi nimi není. Zákonný postup je kontrolován příslušnými orgány Evropské komise i zeměmi, které jsou proti jádru. Pokud by vše neproběhlo podle litery zákona, žaloba kupříkladu ze strany Rakouska, Irska nebo aktivistů z Německa by byla reálná, stejně jako pozastavení tendru. Dalším aspektem pravděpodobně budou i podmínky z notifikace, která je založena na minimalizaci prostředků veřejné podpory.

Jaké jiné než geopolitické je bezpečnostní hledisko?
Geopolitické kritérium lze uplatnit na počátku tendru, protože případní uchazeči nemají nárok na to, aby do něj byli zařazeni. Vláda má právo si vybrat, koho přizve. Proto byli následně vyřazeni zájemci z Ruska a Číny. Pak zůstali tři dodavatelé, kteří byli vyhodnoceni jako geopoliticky a bezpečnostně plně vyhovující. Teď už mohou rozhodovat jen technická, a především ekonomická hlediska. Nakonec jdou do finále francouzská EdF a jihokorejská KHNP, protože Westinghouse byl kvůli nedodržení podmínek zadávacího řízení vyřazen.

Pak nechápu, proč ministr financí Zbyněk Stanjura připustil, že po rozšíření poptávky až na čtyři bloky by byl návrat Westinghousu možný?
O vyřazení nerozhoduje vláda, ale EDU II. Ve chvíli, kdy investor vrátí dodavateli takzvaný Bid bond (finanční záruka za nabídku – pozn. red.), je jeho účast v soutěži ukončena. Mohl by se vrátit jen do úplně nového tendru na čtyři bloky, který ale vypsán nebyl.

Přestože se zadání změnilo, z jednoho až dvou bloků v Dukovanech na možné čtyři, tedy plus další dva v Temelíně?
Nezávazná nabídka není totéž co vypsaný tendr. I notifikace je pouze na jeden blok. Oba finalisté znají lokalitu Dukovany a nabídku zpracovávali rok. Na Temelín dostali měsíc, takže těžko mohou předložit sofistikovanou nabídku. Bude obsahovat nemálo výjimek ze závaznosti.

V červnu se tedy rozhodne výhradně o Dukovanech?
Rozhodne se podle toho, jak byl vypsán tendr. Navíc stát nemůže rozhodnouto čtyřech blocích, protože nemá dořešenou organizační strukturu, notifikaci ani financování.

Zbyněk Stanjura
Vláda počítá s jednáním o výstavbě nových jaderných bloků s ANO, řekl Stanjura

A co bude na stole kromě ceny?
Hlavně půjde o energetickou bezpečnost, která je dána podílem průmyslu v Česku nebo blízkém okolí, a to ani ne tak na výstavbě jako na dlouhodobé údržbě a provozu. Nestavíme to na mírová desetiletí. Svět není stabilní, stačí si připomenout události posledních pěti let. A jakákoli krize, nemusí jít zrovna o válku, ale třeba o neprůchodnost přepravních tras a tak dále, může ovlivnit stabilitu dodávek. Druhým kritériem je adaptační plán, který obsahuje představu, jak je dodavatel připraven vypořádat se s požadavky státní správy a samosprávy na získání stavebního povolení.

Aha, tak tím můžeme skončit, protože to nebude nikdo.
Je tam zhruba přes čtyřicet dotčených organizací státní správy a jednou z nejzásadnější je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Státní dozor bude dávat povolení k výstavbě, k jednotlivým zkouškám a k uvedení elektrárny do provozu. Ideální je, pokud dodavatel předloží licenci ze země původu, která je světově respektovaná. Od britského, kanadského, francouzského či amerického dozoru. Pak to bude v pořádku.

Vy nevěříte saúdskoarabskému dozoru, který by předložila KHNP?
To není ten případ, protože zde se tyto bloky stavět nebudou. Jen na okraj, reaktor, který Jihokorejci postavili v Saúdské Arábii, má licenci v USA a Jižní Koreji. A jihokorejský regulátor vlastně kopíruje svou strukturou americký jaderný dozor NRC, který je z hlediska kredibility asi nejdůvěryhodnější institucí. To by pro SÚJB byl ideální stav, protože by mohl licenci převzít. Důležité je to z toho důvodu, že náš státní dozor nikdy nedělal licencování od samého počátku výstavby nového bloku.

Totéž platí u EdF?
Tam to bude složitější, nepředpokládám, že by získala od francouzského regulátora EdF licenci na 1200 MW blok, protože ve Francii žádný není. Bude se stavět jen v České republice, takže bude unikátní a dražší. Český dozor by tedy na to musel najmout lidi zvenčí, protože doma jich je asi jako prstů na jedné ruce. Bude muset získat více než padesát odborníků, což představuje několikamiliardové náklady. Daleko horší by ale bylo zdržení. Poslední věcí, kterou musí stát vyhodnotit, je časový harmonogram plateb, který dává představu o finančním zdraví dodavatele a zátěži pro státní rozpočet. Pokud bude chtít platby předem, zjevně na tom nebude nejlépe.

Stát bude muset vzít v potaz i to, jak se stavějí jaderné elektrárny v současnosti. Francouzský reaktor ve Finsku byl dokončen s třináctiletým zpožděním a místo plánovaných tří miliard eur vyšel na jedenáct. Zmíněný britský Hinkley Point C od EdF měl být hotov před pěti lety, bude asi spuštěn v roce 2029 a cena se vyšplhá z osmnácti na 46 miliard liber. Korejci zase měli problém s uvedením reaktoru do provozu v Saúdské Arábii.
Tam došlo k selhání na straně Saúdské Arábie, která na to neměla připravený vlastní provozní personál. Pravda je, že Korejci stihli termín a dodrželi i rozpočet.

Obří síť chodeb v areálu Dukovany. Jen kabelů jsou nataženy stovky kilometrů.
Život ve stínu megastavby. Jádro u Dukovan chceme, ale pozor na druhý Klondajk

Bude to hrát roli při definitivním verdiktu vlády?
Mělo by. Historie každého dodavatele včetně plateb a předplateb je důležitá. Třeba Američané byli extrémně úspěšní při výstavbě v Číně. Velkou roli tam sehrála organizace stavby, a to nejenom na jejich straně, ale také u investora. Bez připravených a schopných lidí to bude drhnout a vícenáklady budou šplhat do horentní výše.

O tom se ale nemluví. Copak někdo v okolí Dukovan je připraven na investici takového typu? Vždyť tam bude muset při výstavbě vzniknout městečko zhruba pro pět tisíc lidí.
Měl jsem štěstí, že jsem se obklopil lidmi, kteří začínali v Dukovanech od píky, na zelené louce. Od nich vím, že proškolení lidí ve státní správě a samosprávě musí být důkladné a kvalitní. Minulá vláda ten koncept schválila, ale jednotlivá ministerstva pro to pak neudělala vůbec nic. Teď se začíná od nuly, navíc praktickou zkušenost se stavbou tady má už málokdo, a to včetně případných subdodavatelů. Příprava personálu a investiční výstavby je v Česku naprosto nedostatečná.

Je tedy rok 2036 pro dostavbu jednoho bloku v Dukovanech reálné datum?
Není reálné. Podle původního harmonogramu se měla smlouva podepisovat v srpnu 2023, teď to bude v prvním pololetí 2025. Pokud půjde všechno jako po drátkách, mohlo by se spouštět v roce 2038.

Exšéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.Exšéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

To je čtrnáct let. V roce 2033 musí skončit elektřina vyráběná z uhlí, ale může to být kvůli malé rentabilitě třeba o sedm let dříve. Co bude mezitím?
To není problém, musíme to nahradit plynem.

Není problém? Pavel Cyrani z vedení ČEZ uvádí, že pokud by měl investor stavební povolení, musí se počítat zhruba se třemi roky výstavby.
To je velmi optimistický pohled. Ale postavme otázku jinak. Kdo je zodpovědný za zdrojovou přiměřenost v ČR? To není ČEZ nebo firmy pánů Tykače a Křetínského, ale ze zákona ministerstvo průmyslu a obchodu. To má vypisovat tendry na chybějící výrobní kapacitu a mít představu o financování. Také notifikace u Evropské komise bude nezbytná.

Jaderná elektrárna Dukovany
Palivo pro jadernou elektrárnu Dukovany budou dodávat Američané. Nahradí Rusy

Takže co bude stát dělat, když se nejpozději za osm let odstaví všechny uhelné elektrárny?
Máme osm let, to se musí zvládnout, protože představa, že všechno budeme dovážet za extrémně volatilní (rizikové) ceny, je nepřijatelná. Systém kontrahování elektrické energie je postaven na krátkodobých obchodech, takže spotřebitel nemůže dlouhodobě plánovat. Chvíli můžete vydělávat, jako se to stalo zákazníkům Bohemia Energy, ale pak ty konce. V roce 2022 jsem hodně tlačil na to, aby vláda ustanovila státního obchodníka na plyn, u elektřiny už o rok dříve. Teď konečně se k tomu vláda chystá, ale zpoždění je velké. Navíc nemáme zajištěné dostatečné dodávky plynu. Až skončí kontrakt na 3,5 miliardy kubických metrů přes Nizozemsko a Německo, nahradíme ho terminálem v německém Stade na pouhé dvě miliardy. Jenže pokud zprovozníme plynové elektrárny, spotřeba se zvedne na dvanáct miliard kubíků z dnešních cca osmi. Nebudou-li z 80 procent dodávky pokryty dlouhodobými kontrakty, bude to problém. Vláda nemůže hrát gambling s českými firmami a domácnostmi.

Zdroj: DeníkMá tudíž pravdu šéf Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík, že budeme muset víc stavět větrné elektrárny, abychom se z jednoprocentního podílu dostali aspoň na čtrnáct?
To je nesmysl. Obnovitelné zdroje jsou především občasné a nestabilní. Výstavba solárních a větrných elektráren nic nevyřeší. Naše větrné elektrárny fungují zhruba 2400 hodin v roce, ty na moři v Německu více než dvojnásobek. To je úplně jiný příběh. Ale ani tam nefouká pořád a dost. Třeba letos v lednu mělo Německo větší emise CO2 než celá Evropská unie.

Vy nevěříte v ukládání energie do baterií?
A když ji budete skladovat v baterkách, tak na jak dlouho? Na hodinu, den nebo na týden, a jaký objem? Skladování elektřiny na pokrytí třetiny ČR a na delší dobu by vyšlo na tisíce miliard. To není reálné. Průchozí jsou přečerpávací elektrárny, ale ani to není dostatečné. V létě je v ČR zapotřebí méně než 5000 MW, ale podle plánu ministerstva životního prostředí by měl být ve fotovoltaice instalovaný výkon 15 tisíc MW a čtyři tisíce ve větru. Buď bude stát platit dodavatelům za to, že nebudou dodávat, nebo se bude muset zákonem omezit výroba. Německo si možná prosadí, že když budou u nich přebytky z větrných elektráren, budou mít přednost při dodávkách elektřiny v Česku před místními zdroji. Pak by myšlenka čtyř velkých jaderných bloků nedávala smysl, byla by ekonomicky neprůchodná.

Jak by si něco takového mohli Němci prosadit?
To Německo umí zařídit, třeba přes notifikaci v pátém odstavečku na čtvrté straně. Když na ty podmínky přistoupíme, řada našich představ vezme za své.

To mi přijde absurdní. Na nic takového by přece česká vláda nemohla přistoupit.
Doufám, že si to ministerstvo průmyslu a obchodu ohlídá. Ale chci podotknout, že my máme ve zvyku všechno svalovat na vládu. Přitom platí zákon o státní správě, která má fungovat nezávisle na politicích. A toto je především úkol pro ni. Úřednický aparát má vyjednat podmínky, které budou pro ČR nejlepší. Pokud to neumí, nemá tam co dělat. V roce 2011 bylo ve státní energetické koncepci řečeno, že musíme postavit plynovod z Polska dolů na jih.

Stork II?
Ano, ale neudělalo se vůbec nic. Ještě v roce 2015 polská vláda vyzývala českou stranu, aby to realizovala. Pak se vztahy zhoršily, a pokud nedojde k zásadnímu průlomu, bude těžké tomu závazku dostát. I přes skutečně velkou osobní snahu premiéra Petra Fialy. Úředníci si to prostě neodpracovali.

Tým společnosti Nukleon v Ptáčově (místní části Třebíče). Zakladatel firmy Nukleon Jan Padrnos na snímku druhý zleva
Byl u stavby jaderné elektrárny. Teď pomáhá firmám lépe využívat odpadní teplo

Pokud se dobře namíchá energetický mix včetně elektřiny z nových jaderných bloků, budou mít lidé levnější elektřinu?
Na to je celkem snadná odpověď. Dnes máme jedny z nejlevnějších jaderných elektráren na světě, ale cena elektřiny tomu neodpovídá. Dostatek zdrojů tedy neznamená, že cena elektřiny pro obyvatele bude nízká. Proto se v roce 2021 schválil zákon o Opatřeních k přechodu k nízkoemisní energetice, který říká, že stát bude elektřinu z nového bloku vykupovat a prodávat. Pokud by cenu trh takzvaně vyšrouboval nahoru, občané by z toho profitovali a jejich účty by byly nižší díky zaúčtovanému bonusu od státního obchodníka. Brusel ale bude určitě chtít prosadit takzvaný Contract for Difference, což je totální nesmysl, který znamená socializaci nákladů a privatizaci zisků. Bude-li cena vyšší, než byla dojednána, bude dotována, a bude-li nižší, zůstane zisk provozovateli. Britská vláda to uplatnila v Hinkley Point a nedávno dospěla k závěru, že už to nikdy nezopakuje. Francouzská vláda rozhodla, že v případě své nové jaderné flotily se touto cestou nevydá. Prezident Macron zaujal stanovisko, že jakkoli se to nebude Evropské komisi líbit, bude to tak, jak říká Francie. Pokud by u nás platil Contract for Difference, bude nutné co nejrychleji odkoupit společnosti Elektrárna Dukovany II a Temelín II a vybrat dodavatele, který má zkušenosti, perfektní organizaci výstavby a bude schopen vzít finanční zátěž a rizika na sebe.

Z vašeho pohledu je tedy KHNP favoritem?
Dá se očekávat, že KHNP bude o deset až dvacet procent levnější než EdF. Korejská nabídka se podle mě bude u jednoho bloku pohybovat od 200 do 220 miliard korun v overnight cenách, tedy jako byste elektrárnu postavili za jednu noc. Rozhodnutí musí zohlednit zajištění lokálně dostupné údržby a servisu na šedesát až osmdesát let provozu zdrojů. A tady má KHNP velkou výhodu, že turbína by se kompletovala a servisovala v Plzni, v její firmě Doosan. Přesto je více a více zřetelné, že budoucnost patří modulárním reaktorům. V okamžiku uvedení do provozu prvního vyděláváte už na druhý. Výrobní náklady JE tvoří z 60 procent cena peněz a čas výstavby. Výstavba těchto bloků trvá polovinu času než nejrychleji stavěný velký blok. Proto jsou schopni je financovat soukromí investoři, a odlehčit tak daňovým poplatníkům.

Exšéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.Zdroj: Deník/Martin DivíšekKdo je Jaroslav Míl

Narodil se 10. srpna 1958.

Absolvoval obor Ekonomika a řízení energetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. V roce 1998 získal titul MBA na Sheffield Hallam University.

V ČEZu působil od roku 1985, mimo jiné jako předseda představenstva a generální ředitel Elektráren Opatovice. V letech 2000-2003 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ.

Tři roky předsedal Radě Správy radioaktivních úložišť, v letech 2004-2011 byl prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nabídku na pozici ministra průmyslu v první vládě Mirka Topolánka nepřijal.

Koncem roku 2018 se stal poradcem premiéra Andreje Babiše pro jadernou energetiku. V únoru 2019 byl jmenován do funkce vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Měl na starost především dostavbu JE Dukovany, u které se zasazoval proti účasti Ruska a Číny. V březnu 2021 byl na návrh tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka odvolán z funkce.