Předchozí
1 z 5
Další

Hejdovi o bunkr pečují už po dvě generace  

Již po léta mohou školy z okolí i soukromí návštěvníci zavítat do předválečného bunkru z roku 1936, ve kterém prohlídky provádí také Martin Hejda se svým synem Michalem Hejdou.

Rodinná dvojice mužů, kteří se oba o historii opevnění zajímala od dětství – v případě Martina z vlastního zájmu, v případě Michala pak v rámci rodinného vedení – se částečně, příp. ve spolupráci s ostatními členy klubu, postarala o rekonstrukci interiérů a také o autenticitu, kterou prostory nabízejí.

Martin Hejda se svým synem Michalem Hejdou se starají o předválečný bunkr z roku 1936.Zdroj: Deník / Gabriela Stašová

Oba muži mají na svůj koníček zcela jasný názor a vědí, proč se mu věnují. „Mnoho lidí by řeklo, že si hrajeme na vojáčky nebo militaristy, ale pro nás je důležitá spíše historie, která může leckdy varovat před chybami, které se dějí nebo mohou dít teď,“ prozrazuje Martin Hejda, starší z dvojice. Ten je členem občanského sdružení, které se o tento bunkr se stará nepřetržitě dvacet let.

Martin Hejda se svým synem Michalem Hejdou se starají o předválečný bunkr z roku 1936.Zdroj: Deník / Gabriela Stašová

„Děti často v našem bunkru nechápou, jak moc mladí chlapci museli bojovat za svou vlast a za jakých podmínek. Připadá jim to při dnešním stylu života nemyslitelné,“ tvrdí Martin Hejda. Ten se se svým synem a ostatními členy klubu nazývá takzvanými „bunkráky“. „Kdysi nás někdo nazval bunkrology, ale to zní až příliš vědecky,“ svěřují se Martin a Michal Hejdovi.

Martin Hejda se svým synem Michalem Hejdou se starají o předválečný bunkr z roku 1936.Zdroj: Deník / Gabriela Stašová

Mladší Michal Hejda se k tomuto „bunkráctví“ dostal jak jinak než přes svého otce, u kterého odmala viděl tento netypický koníček. Nakonec pohltil i jeho. „Ovlivněn výchovou jsem se nakonec rozhodl věnovat bunkru také. Provázel jsem zde například už i při vysoké škole. A jsem za to nakonec i rád,“ doplňuje mladší z dvojice. „Každý muž by měl mít koníčka, ať už jakéhokoli, aby nezlobil,“ dodává s úsměvem zase ten starší.

Martin Hejda se svým synem Michalem Hejdou se starají o předválečný bunkr z roku 1936.Zdroj: Deník / Gabriela Stašová

Nejdůležitější motivací, kvůli které je bunkr stále provozován, je osvěta a přiblížení meziválečného období i mladé generaci, která žije tak trochu v jiném světě. „Když vidím tu hrůzu v očích dětí, které se dozvědí, že z telefonního zařízení, jímž vojáci komunikovali, nešla poslat smska, je to pro mě často nepochopitelné a také děsivě zarážející. Právě proto je třeba tyto věci připomínat. I proto, aby si mladí lidé vážili světa, v jakém žijeme,“ dodává Martin Hejda.

Martin Hejda se svým synem Michalem Hejdou se starají o předválečný bunkr z roku 1936.Zdroj: Deník / Gabriela Stašová