V prvé řadě má zajímavou, netradiční práci. Úkolem kampanologa je odborné poradenství a péče o zvony. „Kampanologové dohlížejí na to, zda je zvon správně odlitý, jestli správně zní, kontroluje správné zavěšení a jejich akustiku. U těch, které jsou památkově chráněné, musím kontrolovat, zda kvůli nesprávnému zacházení neztratily svou historickou, ale i zvukovou hodnotu,” říká Tomáš Hejda.

Vše kolem zvonů

Kromě toho dává dohromady databázi zvonů v diecézi, kontroluje jejich stav. Na všechny si tedy doslova sáhl. V ostravsko-opavské diecézi je 620 kostelů a když zprůměrujeme tři zvony na jeden kostel, vychází téměř dva tisíce zvonů, které Tomáš Hejda musí prohlédnout a zaevidovat. Na katalogu zvonů pracuje už tři roky, 2018 má zaevidováno na tři sta zvonů, a dalších několik let mu práce ještě potrvá.

Oficiálně se prvním a dosud jediným diecézním kampanologem stal v lednu 2018. „Jak jsem se k té práci dostal? Jako technický pracovník biskupství si musím umět poradit s nejrůznějšími opravami. První zvon se mi podařilo opravit někdy v roce 2005, pak další a sbíral jsem zkušeností. Navíc jsem si tehdy začal číst různou literaturu, abych mechanismu a všemu kolem zvonů dostatečně porozuměl. Když se vyhlásilo výběrové řízení na diecézního kampanologa, neváhal jsem,” říká Hejda, který výběrové řízení vyhrál.

Karviná-Darkov. Most Sokolovských hrdinů (Darkovský most).
Karvinský Darkov. Lesk i bída čtvrti, kde jsou lázně, „moře“ a povede tu obchvat

Nyní se stará nejen o klasické kostelní zvony, ale také o ty, které jsou památkově chráněné. Z toho, co už nastudoval, Hejda zjistil, že nejstarší zvony v kraji pochází z 15. století. „Například v Havířově mají krásný renesanční zvon z roku 1490. Další historicky cenný bronzový zvon mají v Orlové. Také v Opavě-Jaktaři v kostele sv. Petra a Pavla je úžasný zvon z poloviny 16. století, stejně jako v Bravanticích, ale i v dalších obcích,“ vyjmenovává některé cenné kousky, které už viděl na vlastní oči.

Jeho jméno byste našli také mezi Karvinskými zvoníky, což je spolek 12 mužů, kteří ručně zvoní na kostelní zvony. Nyní o nich Česká televize natočila dokument, který by měl být k vidění během listopadu.

V hornické uniformě

Vedle starosti o zvony propadl sedmatřicetiletý otec tří dětí ještě jinému zajímavému koníčku. Občas ho na slavnostech a vzpomínkových akcích na Karvinsku můžete zahlédnout ve slušivé hornické uniformě. Učarovaly mu hornické tradice a on se nechal zlákat mezi krojované horníky do Stonavy. Tam působí už 16 let a dva roky je předsedou tamního Spolku krojovaných horníků.

Karviná-Darkov. Stavba silničního obchvatu.
Primátor: Obchvat změní životy lidí v celé Karviné, sníží emise a prašnost

„Jako mnoho rodin na Karvinsku také já jsem se hornictvím setkal v rodině. Otec pracoval na šachtě a doma měl přilbu, lampu a další hornické propriety. Mě to nějak zaujalo, líbí se mi hornická uniforma, a všechny ty obřady a tradice. Prostě mi to přirostlo k srdci a tak jsem se dal ke krojovaným,“ svěřuje se Tomáš Hejda a prozrazuje, že i když na šachtě nepracoval, má aspoň základní představu, jak jak to v podzemí vypadá. „Před pár lety jsem při nějaké příležitost fáral do podzemí, viděl, jaké to tam je a umím si tedy trochu představit, jak těžká, náročná a nebezpečná je hornická práce,“ říká Hejda.

Mezi krojovanými horníky patří k nejmladším. Na setkáních a slavnostech tak vyslechne spousty příběhů a zážitků těch, kterým se šachta stala osudem. „Já ty příběhy nasávám a přenáším je dál. I když to bude zprostředkovaně,“ dodává s úsměvem.

Specifickou kulturu je třeba udržovat

Spolků krojovaných horníků je v regionu více a jejich hlavním úkolem je udržování hornických tradic. Aby i budoucí generace měly aspoň představu, co to bylo hornictví, jak ti lidé žili, jak se bavili, jaké zažívali radosti i strasti. „Myslím, že hornictví a jeho tradice jsou nedoceněné. Je to místní kultura, unikátní a jedinečná. Proto je posláním spolků krojovaných horníků tyto tradice udržovat, aby nezanikly. Jsem optimista a věřím, že za třicet, možná čtyřicet let to budoucí generace docení,“ věří předseda spolku stonavských krojovaných horníků. A zároveň připomíná, že letos snad opět proběhne tradiční Skok přes kůži a hornická slavnost u příležitosti svátku sv. Barbory.

Vedle práce na dvou frontách se Tomáš Hejda věnuje rodině - ženě a svým třem dětem. O „zábavu“ má tedy i doma postaráno. „Na koníčky moc času nemám, ale na jeden přece,“ prozradí Tomáš.

Už skoro dvacet let hraje závodně bowling, 2. lidu na severní Moravě. Občas si zahraje sálovku nebo vyrazí s dětmi na kole a taky se si zahraje na trumpetu „Nenudím se,“ dodává s úsměvem muž, jemuž učaroval život v Darkově, kam se před pár lety s rodinou nastěhoval.