Sedmdesátiletá Jana z Milovic se poprvé obrátila na intervenční centrum Respondeo v roce 2018, když násilné chování jejího syna vyústilo v jeho nástup do vězení. Po návratu se situace krátce zlepšila, žil s rodiči v jednom domě, ale násilí se opět vrátilo. Rodiče opakovaně urážel, vyhrožoval jim, zamykal je, bral jim peníze a matku nakonec napadl i fyzicky.

Jana kontaktovala centrum letos v březnu krátce poté, co policie vykázala jejího syna ze společné domácnosti na deset dní. „Pomohli jsme jim sepsat předběžné opatření, které by vykázání syna prodloužilo. Rodičům to dalo čas na vystěhování jeho věcí z domu a zajistilo jim bezpečí,“ popsala Irena Korcová z intervenčního centra Respondea.

Předběžné opatření schválil Okresní soud v Nymburce. S obvodním oddělením policie se povedlo domluvit, aby muži zákona zprostředkovali předávku věcí synovi. „Tohoto okamžiku se paní Jana velmi bála. Každá situace spojená se synem pro ni znamená obrovskou psychickou zátěž. Nyní je ale pevně rozhodnutá, že mu už nedá další šanci. Nevěří, že se změní, a obává se o zdraví manžela, který situaci velmi těžce snáší,“ vylíčila Korcová.

Syn do rodinného domu už nesmí a rodiče nemůže ani kontaktovat. „Manželům se velmi ulevilo, nicméně špatný pocit z toho, že jim ubližoval vlastní potomek, přetrvává. Proto jsme paní Janě nabídli možnost psychoterapie,“ doplnila Korcová.

Podle vedoucí intervenčního centra Respondeo Denisy Zelinky Sachomské jim roste počet klientů, kteří se na ně obracejí kvůli násilí na seniorech. Na Nymbursku, kde její organizace působí, dle ní roste i počet policejních vykázání z domácnosti kvůli ubližování seniorům. „Je otázka, zda případů mezigeneračního násilí přibylo, nebo se zkrátka více seniorů odhodlalo svou situaci řešit,“ poznamenala.

Senior jako věcné břemeno

Deník zkusmo oslovil několik občanských poraden v jiných koutech republiky. Občanská poradna při Charitě Opava uvedla, že s násilím na seniorech se na ně klienti příliš často neobracejí. „Setkáváme se nicméně s případy, kdy senioři darují nemovitost a zůstávají v ní v rámci věcného břemene. Obdarovaní je tam pak nechtějí nechat dožít a vyvíjejí na ně nátlak,“ sdělila poradna.

Občanská poradna při Oblastní charitě Pelhřimov rovněž nemá příliš zkušeností se staršími klienty, kteří by je kontaktovali kvůli na nich páchanému násilí. „Já jsem v poradně od roku 2016 a zažila jsem to pouze třikrát, vždy ze strany rodinných příslušníků,“ sdělila vedoucí pelhřimovské poradny Jana Žižková. Ve všech případech šlo podle ní o situaci, kdy senioři měli v nemovitostech věcné břemeno dožití a děti se k nim přestaly chovat korektně. „Vyvíjely na ně nátlak, aby si našli domov pro seniory, zažívali od nich postoj, že už tam jsou nechtění a představují přítěž,“ popsala Žižková.

Možným řešením je podle oslovených občanských poraden sepsat výzvu, aby dotyční tohoto chování zanechali. Lze také požádat o vrácení daru. Zákon pamatuje na odvolání daru pro nevděk či odvolání daru pro osobní nouzi.

Psychický nátlak

Deník rovněž kontaktoval Linku seniorů, kterou provozuje organizace Elpida. Za rok 2023 se přímo domácího násilí týkalo 189 hovorů. „Nicméně za totéž období máme přes dva tisíce hovorů na téma špatných rodinných vztahů, v nichž zaznívají věci jako nedostatečná péče, nedostatečný zájem, přehlížení. Přes tři tisíce hovorů se týkají osamělosti. To může s problematikou, na níž se ptáte, také souviset,“ vysvětlila krizová interventka a metodička Linky seniorů Veronika Valentová.

Nejčastějším druhem násilí, s nimiž se na linku senioři obracejí, je podle ní psychické násilí, tedy konflikty, vyhrožování, donucování. Časté je rovněž ekonomické násilí, tedy že někdo nutí seniora, aby přepsal majetek nebo závěť. Ve statistikách se jim plní i kolonka institucionálního násilí, například zanedbávání péče v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo domovech pro seniory. „Známe i hovory týkající se fyzického týrání, nebo nátlak takzvaných šmejdů, kteří chtějí zneužít majetek našeho klienta,“ doplnila Valentová.

Seniorům v takových případech doporučuje najít někoho, kdo je vyslechne a nabídne pomoc – blízkou osobu z rodiny nebo intervenční centra, sociální odbory, popřípadě organizace zabývající se domácím násilím. „Když je to nutné, jsme připraveni s volajícími během hovoru vypracovat krizový plán, co udělat, kdyby násilí eskalovalo,“ dodala Veronika Valentová.

Bezplatná pomoc