Nejčastější fámy o očkování na covid: Může za neplodnost, způsobuje rakovinu

A začíná tak s novým seriálem Pravda a lži o koronaviru, který bude každý týden několik takových informací, pravd a tvrzení ověřovat, vysvětlovat a případně vyvracet. Pokud se ale ukážou jako pravdivé, tak i potvrzovat. „Projekt navazuje na úspěšný čtvrteční seriál Deník proti fake news, v němž dál pokračujeme. Nový seriál bude jeho nedílnou specializovanou součástí,“ poznamenal šéfredaktor Deníku Roman Gallo.

Celý tento týden se Deník bude věnovat nejčastějším tvrzením o covidových vakcínách. Právě očkování je totiž předmětem nejvíce často navzájem se vylučujících tvrzení, která kolují po sociálních sítích.

Deset fám, které pečlivě vybrali reportéři Deníku, specializující se na dezinformace, představíme v šesti dílech. Může očkování za neplodnost, zvyšuje riziko rakoviny? Vyvinuli vědci vakcíny příliš rychle? Proč nevyužíváme lék ivermektin? To jsou první tvrzení, která rozebíráme dnes. 

Tvrzení číslo 1

Vakcína byla vyvinuta za podezřele krátkou dobu, je nebezpečná, nemůže fungovat a testují ji na lidech. Proč ještě není lék?

Verdikt Deníku: zavádějící, lež

Vysvětlení:

Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS, které byly známy již dříve a byly předmětem výzkumů vývoje vakcín. Poznání o těchto virech tak mohla pomoci při vyvíjení vakcín proti novému viru.

Zrychlený vývoj těchto vakcín ovlivnil i celosvětový ráz pandemie. Podílelo se na nich velké množství pracovišť z celého světa a do studií se zapojilo velké množství lidí za velmi krátkou dobu. Do vývoje vakcín také firmy zainvestovaly značné peníze a lidské zdroje. Díky tomu, že firmy měly jistotu odbytu od států, mohly také některé fáze testování dělat zároveň. V případě, kdy jistotu odbytu nemají, jsou fáze postupné, aby v případě, že hned první fáze potvrdí nefunkční vakcínu, firma nevyhazovala peníze do vzduchu. Toho se v tomto případě nemusely společnosti bát.

Včasná léčba pomocí ivermektinu? Nové zaklínadlo antivaxerů, ale opřené o lži

Dostupné vakcíny prošly všemi úrovněmi hodnocení kvality, bezpečnosti a účinnosti. Urychleny byly zejména administrativní kroky. Vývoj protivirových léků je oproti vývoji vakcín mnohem obtížnější. U vakcíny se totiž jedná o postupy, které jsou ověřené z vývoje jiných vakcín. I vakcína proti chřipce musí být vyrobena na daný rok v řádu několika měsíců, tedy také za velmi krátkou dobu. To však pochybnosti nevyvolává.

Očkování proto není pokusem na lidech. Vakcíny nebyly klinicky testovány z etických důvodů pouze na dětech a těhotných ženách. Očkování je bezpečné a je jednou z nejvýznamnějších vymožeností lidstva a medicíny novověku.

Tvrzení číslo 2

Očkuje se technologií mRNA, která je nevyzkoušená a experimentální. Očkování je genové inženýrství. Nikdo neví, co to napáchá s tělem.

Verdikt Deníku: lež

Vysvětlení:

Na principu tzv. mRNA pracuje například vakcína od společnosti BioNTech/Pfizer, zvaná také Comirnaty. Jde sice o nový typ vakcín, na jejich vývoji se však pracuje téměř třicet let. Technologie již byla využita k přípravě vakcín proti chřipce, vzteklině a dokonce i proti některým typům nádorů.

Lež o slovenském očkování: přeřek televizního moderátora zneužili dezinformátoři

mRNA se dá zjednodušeně popsat jako nosič informace s pokynem pro svalové, kožní a specializované imunitní buňky, aby vyrobily kousek „spike proteinu“, který je jedinečný pro SARS-CoV-2. Protože se vyrobí jen část S proteinu, nemůže očkované osobě uškodit. Ale i tato malá část S proteinu je schopna vyvolat u očkovaného nejen tvorbu protilátek proti covidu, ale vyvolat imunitní odpověď, a tím očkovaného chránit před onemocněním.

Tyto vakcíny neobsahují živý virus, není tedy žádné riziko, že by u očkovaného jedince vyvolaly onemocnění, proti kterému se očkuje. Tato technologie má několik dalších výhod, jako například kratší dobu výroby či široké uplatnění proti mnoha nemocem. V budoucnu možná technologie mRNA povede k vývoji jedné vakcíny proti více nemocem.

mRNA obsažená ve vakcíně neumí vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkovaného – nemůže tedy měnit nebo upravovat DNA jedince. Vakcíny nejsou genové ani genomové. Vakcíny sice jsou připraveny genetickým inženýrstvím, neznamená to však, že to v lidském těle naruší DNA. Vakcína rovněž nemůže za genetické vady.

Očkovaným prý hrozí zimní izolace. Český server šíří lež dezinformátora Perronna

Tyto druhy vakcín se rovněž v těle rozpadají velmi rychle – v řádu několika hodin. To může snížit pravděpodobnost dlouhodobých vedlejších účinků. To je také jedním z důvodů, proč vývoj této technologie trval celá desetiletí. Vědci totiž museli přijít na to, jak přimět mRNA, aby zůstala nedotčena dostatečně dlouho v buňkách, aby účinkovala.

Všechny dostupné informace navíc naznačují, že vakcíny využívající technologii mRNA jsou bezpečnější než tradiční užívané. Přesná reakce těla po aplikaci vakcíny je detailně popsaná například na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Tvrzení číslo 3

Vakcíny způsobují neplodnost či permanentní sterilizaci, ničí protein potřebný pro tvorbu placenty. Jednou bude genetický kód neočkovaných vzácný a cenný.

Verdikt Deníku: lež

Vysvětlení:

Vakcíny neobsahují žádnou část koronaviru ani protein, který je zásadní pro vývoj placenty. Pokud by bylo původní tvrzení pravdivé, byla by neplodná každá žena, která má protilátky proti covidu-19 po prodělání onemocnění. Vakcína totiž v těle stimuluje imunitní systém, aby vytvořil protilátky.

Tvrzení číslo 4

Ve vakcínách je onkogen způsobující rakovinu, HIV způsobující AIDS nebo grafen či hliník.

Verdikt Deníku: lež

Vysvětlení:

Ani jedna ze schválených vakcín Evropskou lékovou agenturou nic z výše uvedeného neobsahuje. Vedlejší účinky vakcín se sledují. Zdravotničtí pracovníci mají povinnost veškeré neočekávané vedlejší účinky hlásit. Stejnou povinnost mají i farmaceutické firmy. Potíže mohou hlásit i očkovaní, v České republice například na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Hlášení se následně vyhodnocuje na evropské úrovni.

Možné vedlejší účinky mají všechna léčiva. Tedy i po aplikaci vakcíny proti covidu-19 se mohou vyskytnout potíže, nejčastěji jde o bolest, otok či zarudnutí v oblasti vpichu, bolest hlavy, zvýšenou teplotu, nevolnost, závrať, zimnici, horkost či únavu. Vážnější potíže se vyskytují vzácně a většina hlášených vážných potíží po očkování souvisí s jinými nemocemi.

Léčba covidu ivermektinem? Dezinformátoři ho dál propagují, ale zamlčují fakta

Vakcíny prošly všemi fázemi klinického hodnocení. Obsah nebezpečných látek či dokonce jiných onemocnění je vyloučen. Hliník neobsahují vakcíny od společností Pfizer a Moderna. Některé jiné očkovací látky skutečně obsahují soli hliníku. Je tomu však proto, že působí jako jakési depo tak, aby se po aplikaci do svalu tento antigen postupně uvolňoval. Jsou to ale minimální dávky hliníku, který se nikde neukládá.

Neexistují žádné důkazy o tom, že by hliník z vakcín způsoboval onemocnění, jako je astma, alergie či autismus,. Hliník je všude – ve vodě, ve vzduchu i v mateřském mléce. Objevuje se i v některých vakcínách, ale v žádném případě ne v množství, které by bylo nebezpečné pro lidský organismus.

Tvrzení číslo 5

Ivermektin je zaručenou léčbou covidu-19, tak proč ho nepovolí?

Verdikt Deníku: velmi nepravděpodobné

Vysvětlení:

Na internetu se hojně šíří doporučení na léčbu i prevenci onemocnění covid-19. Píše se zejména o léku ivermektin. Z laboratorních studií sice bylo zjištěno, že ivermektin může blokovat replikaci viru SARS-CoV-2. Výsledky klinických hodnocení však nebyly jednoznačné, některé testy ukazovaly potenciální zlepšení stavu, jiné žádné zlepšení.

Evropská léková agentura použití tohoto léku, který se obvykle používá proti parazitům u zvířat i lidí, nedoporučuje. Současné znalosti nedostačují k podpoře použití tohoto léčiva.

Používat ivermektin proti covidu může být nebezpečné, zjistila nová studie

Ivermektin je schválen pro jiné účely, pro léčbu a dosažení účinných koncentrací v plicích je však třeba mnohem vyšších dávek. A u nich není možné vyloučit toxicitu. Ivermektin nebyl doposud nikde na světě registrován jako lék proti covidu-19.

Obdobné informace se šíří i o léčbě antivirotikem Isoprinosine. O jeho účinku však neexistují žádná spolehlivá data. Zájem dezinformátorů a amatérských doporučení v Česku vyvolala jediná práce, která je však spojena s řadou závažných etických i metodologických pochybení.

S využitím informací ministerstva zdravotnictví a SÚKL.