Bude se o to česká vláda a její předseda zasazovat? „U Green Dealu se o to snažíme a výsledky už máme. Je to nějaký rámec, v němž si bývalý premiér Babiš nevyjednal žádnou výjimku a odsouhlasil ho. Schválený záměr je nyní naplňován další legislativou. Bohužel ten základní klimatický zákon již také schválila předcházející vláda, čímž se promeškala chvíle, kdy se dal prosadit náš specifický zájem. Přesto se nám podařilo úplně změnit představu evropských států u klimatických cílů u jádra, legitimizovat ho jako čistou energii a umožnit jeho financování. Dokázali jsme upravit normu Euro 7 a tím zachránit automobilový průmysl,“ pověděl při debatě Deníku český premiér Petr Fiala.

O Green Dealu a Migračním paktu:

Zdroj: Deník/Kateřina Perknerová

Moderátorka podotkla, že lídr Spolu Alexandr Vondra to bere jako dílčí úspěch a bude se snažit o zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory, který má platit od roku 2035. „Tak to je, ale jde o dvě věci. Euro 7 jsme schválili díky české iniciativě v přijatelné podobě. A u aut se spalovacími motory jsme na poslední chvíli prosadili závazek, že v roce 2026 dojde k přehodnocení zákazu jejich prodeje. Tam je prostor pro změnu. Když víme, co chceme, máme šanci to prosadit,“ řekl Fiala.

Dodal, že bude-li v příštím EP mnohem početnější koalice tvořená Evropskou lidovou stranou a Evropskými konzervativci a reformisty, „budeme mít na své straně silný Evropský parlament“.

S pravicovými radikály nechci mít nic společného

V debatě také řekl, že europoslanci zvolení za Fidesz Viktora Orbána by neměli být členy frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejímž členem je ODS. „Jsme proti tomu. Debaty o tom budou probíhat po volbách. Po pravdě musím říct, že v ECR na to není jednotný názor. Jsou tam členové, kteří chtějí hnutí Fidesz udržet mimo rámec radikálních politických stran,“ konstatoval předseda ODS.

Evropské volby se uskuteční 6.-9. června 2024.
Proč jít k Evropským volbám: Europarlament je stejně důležitý jako ten český

A jak se dívá na možnou spolupráci s frakcí Identita a demokracie (ID), v níž je SPD, Marin Le Penová a Matteo Salvini, která teď vyloučila německou AdF po skandálu s čínskými špiony a ruskými balíčky pro Petra Bystroně?

S kým bude ODS v Evropském parlamentu spolupracovat?

Zdroj: Deník/Kateřina Perknerová

„To, co se stalo s alternativou pro Německo (AfD), je důsledek dobré práce českých zpravodajských služeb, které odhalily ruskou vlivovou síť v Evropě. Následné kroky v europarlamentu vítám. Co se týká spolupráce s ID, mně žádný smysl nedává. Frakce ECR, kterou spoluzaložila ODS, vznikla právě proto, abychom nabídli demokratickou alternativu k radikální nacionální pravici a vymezovali se proti ní. Oni navíc v ekonomice nezastávají žádné tržní, pravicové a liberální postoje, prosazuje se tam hodně postojů z bývalých socialistických myšlenek. Je to směsice, s níž nechci mít nic společného. Patřím k lidem, který celý život bojují proti politickému radikalismu, protože ho považuji za pro společnost nebezpečný. Naopak se snažím, aby ECR více spolupracovala s evropskými lidovci a vytvořili jsme silný středopravicový blok a Evropská lidová strana se nepotřebovala spojovat se socialisty a Zelenými,“ prohlásil.

Šestnáctiletí by volit neměli

Člověk v tísni uspořádal už popatnácté volby nanečisto mezi středoškoláky, kteří většinou ještě nemají volební právo. Souhlasí Petr Fiala s názorem prezidenta Petra Pavla, že by měli volit už šestnáctiletí lidé? „Dosažení osmnácti let, které máme stanovené jako hranici dospělosti, v níž vzniká nový typ společenské a právní odpovědnosti, má rozumné důvody,“ uvedl.

Prezident mluví s občany. Tentokrát ve Vysokém Mýtě.
Někteří dospělí by volební právo mít neměli, řekl Pavel. K urnám by pustil mladé

„Musím říct, že se setkávám se spoustou mladých lidí, kteří ještě nemohou volit, chodí na naše akce a říkají, že se těší, až nám budou moci odevzdat hlas. Pro mě by to tedy vlastně mohlo být výhodné, ale já jsem v tomto opatrný a konzervativní,“ doplnil.

Výhodné by to pro ODS skutečně být mohlo, neboť ve volbách nanečisto mezi středoškoláky zvítězil trojblok Spolu, ale hned za ním skončila koalice Přísaha a Motoristé sobě s lídrem Filipem Turkem. Vidí tam premiér nějaké obsahové průniky? „Ne,“ odpověděl.

Měli by mít šestnáctiletí právo volit?

Zdroj: Deník/Kateřina Perknerová

Pokračoval, že je velmi rád, když je koalice Spolu pro mladou generaci atraktivní a je za to vděčný. „Ve výsledku se projevuje i to, čeho si na nejmladší generaci musíme vážit, tedy určitá radikalita, snaha hledat nějakou alternativu, vyjádřit se proti mainstreamu. Nepřekvapuje mě tedy, že je tam nějaká silnější podpora pro subjekty, které nejsou zastoupeny v parlamentu,“ zdůraznil Petr Fiala.

Referendum o vládě?

Proč podle premiéra čeští voliči přistupují k eurovolbám spíš vlažně, ačkoliv naprostá většina české legislativy se odvíjí od té evropské a také v Bruselu se rozhoduje o zásadních věcech typu Green Dealu, migrace, jádru nebo podpory Ukrajiny? „Určitě není dobré ignorovat, že většina legislativy se dnes připravuje a rozhoduje se o ní v Bruselu a ve Štrasburku. Proto je hodně důležité, kdo nás zastupuje v europarlmentu a jaké bude jeho složení, byť to není úplně klasický parlament, jak ho známe z národních států, má trochu jiné pravomoci a způsob práce. Má ale důležitou roli ve finálním rozhodování o výstupech z Evropské unie,“ řekl Fiala.

Petr Fiala o volbách do Evropského parlamentu:

Zdroj: Deník/Kateřina Perknerová

Co všechno už zaznělo v unikátních debatách Deníku s premiérem Petrem Fialou? Články a videa najdete pohromadě ZDE.

Jako příklad uvedl migrační pakt. „Rada na úrovni ministrů vnitra ho přijala v mnohem razantnější a lepší podobě, než jaký byl potom výsledek po hlasování europoslanců. Dnes je Evropský parlament ovládán koalicí odleva do pravého středu silně ovlivněnou Zelenými a socialisty, která staví méně realistické cíle třeba v boji s globálním oteplováním než představitelé národních vlád. A to je důvod, proč by nás v něm měli zastupovat rozumní a zkušení lidé a proč by občané měli těmto volbám věnovat pozornost,“ apeloval premiér.

Vyjádřil se též k otázce, zda podle něj budou eurovolby spíš referendem o domácí politice a lidé budou volit Fialu, nebo Babiše, nebo vědomě dají hlas kandidátům pro Evropu, tedy Vondrovi či Dostálové, zjednodušeně řečeno? „Jak kdo. Voliči mají různé motivace a to je třeba respektovat. Opozice se vytrvale snaží z toho udělat nějaké hlasování o vládě, byť to tak vůbec není. Já bych si hlavně přál, aby lidé k volbám přišli a svým hlasem nás podpořili. My nabízíme nejenom dobrou politiku pro Českou republiku, o což v těchto volbách úplně nejde, ale koalice Spolu má nejkvalitnější kandidáty, kteří mají zkušenosti s evropskou politikou a jsou schopni něco v Bruselu a Štrasburku prosadit v zájmu České republiky. A to je hlavní. Proto chci pozvat všechny občany k volbám do Evropského parlamentu, protože jejich hlas je opravdu důležitý,“ uzavřel premiér Fiala toto téma.

Ambasádu přesuneme do Jeruzaléma, ale ne teď

Španělsko, Norsko a Irsko uznají Palestinu jako samostatný stát. Česko to neudělá, neboť podle premiéra Fialy nelze uznat stát, který nemá vlastní vládu a hranice. Shoduje se se čtenáři Deníku, neboť 66 procent z nich v anketě vyjádřilo stejný názor.

Premiér Petr Fiala
Uznání Palestiny? Zatím pro to nenastaly podmínky, řekl v debatě Deníku Fiala

Kdy tedy bude toto téma na stole jako reálné? „Je na stole opakovaně, periodicky se znovu objevuje, původní myšlenka byla, že tam vzniknou dva státy, Izrael a Palestina. Podmínky k tomuto řešení ale nikdy nebyly naplněny, a to nejen ze strany Izraele a Západu, ale především ze strany palestinské a arabských států. Je to velmi komplikovaný problém, z historických či náboženských důvodů i kvůli problematickému vztahu ostatních arabských zemí Blízkého východu k Palestincům. Jsem přesvědčen, stejně jako většina západních zemí, že podmínky pro vznik palestinského státu nyní nejsou. Za sebe jako nutný předpoklad vidím to, že část palestinského území nebude ovládat opravdu odporná a nebezpečná organizace, jakou je Hamás,“ konstatoval.

Loni v prosinci Petr Fiala v debatě Deníku uvedl, že je otázkou týdnů, maximálně měsíců, kdy se přesune česká ambasáda z Tel Avivu do Jeruzaléma. Měl v plánu o záměru jednat s koaličními partnery i ministrem zahraničí Janem Lipavským, který byl proti němu. Je v tom nějaký posun? „Nadále si myslím, že bychom ten krok udělat měli, ale musí se dobře načasovat. Určitě to není chvíle, kdy Izrael vede obrannou operaci v pásmu Gazy a je vystaven útokům jako nedávno z Íránu. A bylo by určitě dobré to udělat v koordinaci s dalšími zeměmi, pak by ten akt byl určitě účinný, symbolicky i prakticky. V tom úsilí tedy pokračujeme, tuto myšlenku neopouštíme, ale momentálně to učinit nelze. Jistě budeme patřit k zemím, které to udělají jako jedny z prvních,“ ujistil předseda vlády Petr Fiala.