Jak se to odrazí v celkové odpadové statistice, zatím není zřejmé. Plasty v komunálním odpadu ale narůstají dlouhodobě, předloni jich podle statistiků bylo přes 117 tisíc tun. Úřady odhadují, že za loňský rok to bude ještě více. „Lidé pracovali na home office, více se objednávaly produkty z e-shopů, více se objednávalo jídlo v plastových obalech z restaurací a podíl na tom bude mít i spotřeba ochranných pomůcek,“ potvrzuje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

 Jinou cestu než využití těchto plastů, ale ministerstvo zatím nevidí. „V tuto chvíli má jednoznačně přednost lidské zdraví a jeho ochrana,“ prohlásila Pospíšilová. Věří však, že se pandemii podaří zvládnout, a spotřeba jednorázových ochranných pomůcek opět klesne. „Výzvou do budoucna pro moderní technologie je, aby se na trh uváděly ochranné pomůcky, které bude možné používat opakovaně,“ dodává.

 Obdobný názor zastávají také vědci. „Momentálně je prioritou zdraví lidí. Pak teprve bude ekonomika a pak teprve ekologie,“ uvedl pro Deník Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické. „Na plastu jsme v principu úplně závislí a řadu věcí, které vyrábíme a používáme, neumíme stejně rychle a efektivně vyrábět z ničeho jiného než plastů,“ řekl Deníku Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Nejhorší by podle něj byla zbrklá řešení. „Byly a jsou tu snahy zavést šetrnější typy plastů, ale ukázalo se, že vůbec být šetrnější nemusí,“ konstatoval vědec. Zmínil například takzvané bioplasty, jež se rozkládají na malé části. „Zatím ale nevíme, zda mikroplasty, které z nich vznikají, nejsou toxičtejší než dosavadní ropné plasty,“ uvedl.

Nadužívání plastů

 Podle Cajthamla není chybou používání plastů, ale jejich nadužívání. „A hlavně to, jak zacházíme s odpadem, protože ho neumíme dobře zpracovat,“ míní. Jeho slova potvrzuje i Ivo Kropáček, expert Hnutí Duha na odpady. „Nemáme dostatečné kapacity na jejich recyklaci, a ty firmy, které se recyklací plastů zabývají, mají problém s odbytem svých kvalitních výrobků,“ uvedl pro Deník Kropáček. „Výsledkem je, že se plasty pálí nebo končí na skládkách,“ dodal. 

Nezpracované odpadní plasty zejména v posledních letech stále více končí v oceánech, kde tvoří obrovské plovoucí ostrovy ničící tamější ekosystémy. Ještě před několika lety se plastový odpad z Evropy odvážel do Číny, ta jej však již nechce.

Kolik plastu skončilo v komunálním odpadu

2017 2018 2019
plasty 93 520 98 072 117 845
plastové obaly 57 730 61 042 53 164

zdroj: ČSÚ