Vyplývá to z novely zákona o zaměstnanosti, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Mezi další podmínky patří, že registrovaná nezaměstnanost meziročně vzroste tři měsíce po sobě o patnáct procent. Vláda ovšem bude moci o spuštění kurzarbeitu rozhodnout i tehdy, když nebudou splněny podmínky, ale dojde k živelní události, kyberútoku nebo něčemu jako je pandemie koronaviru.

„Zároveň bude vláda oprávněná omezit nařízením poskytování podpory sektorově nebo regionálně,“ konstatuje ministerstvo v návrhu. To znamená, že se může týkat jen některých odvětví nebo regionů.

Namísto Antiviru

Kurzarbeit má nahradit dosavadní program Antivirus, kterým stát finančně dotuje mzdy u firem, jež kvůli opatřením proti koronaviru musely zčásti nebo zcela omezit výrobu.

Nárok na podporu z něj budou mít firmy u zaměstnance po dobu až devíti měsíců, ale pouze v případě, že jej předtím zaměstnávaly aspoň čtvrt roku. Výše příspěvku by měla dosahovat až 70 procent čisté mzdy zaměstnance. Musel by ale odpracovat aspoň dva dny v týdnu.

To je ovšem například podle odborů ve srovnání s některými jinými zeměmi málo. „Cílem není jen pomáhat firmám, ale primárně zachovat kupní sílu zaměstnanců, aby to neublížilo ekonomice. V Německu tak mají pracovníci až 95 procent své mzdy,“ míní Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Od listopadu

Podle prohlášení ministryně práce Jany Maláčové by měl zákon začít platit nejlépe od listopadu. V tu dobu také skončí program Antivirus. „Potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou a my pak mohli požádat o mimořádné zasedání Sněmovny,“ konstatovala tento týden ministryně práce Maláčová (ČSSD).