Kamery v ulicích automaticky odhalí a identifikují tvář hledané osoby. Policejní jednotky dostanou echo a následně zadrží člověka, po kterém pátrají. Zmíněnou situaci lidé znají ze špionážních a sci-fi filmů. Nové technologie ve spojení s umělou inteligencí ji však přiblížily realitě. „Systémy biometrického rozpoznávání dle obličeje představují novou, rychle se šířící aplikaci umělé inteligence,“ stojí v nejnovější analýze nazvané Český Minority Report organizace Iuridicum Remedium. Ta na problematiku upozorňuje.

V souvislosti s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze se nabízí otázka, zda v budoucnu nepomohou včas odhalit potenciálního útočníka kamerové systémy, kterými jsou města prošpikována. Mohly by to zvládnout díky využití umělé inteligence a nutnosti vyhodnocování obřího množství dat.

Akademici z Katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT představili unikátní akustický detektor:

Podle Jana Vobořila z Iuridicum Remedium je jisté jedno: Policie České republiky kamerové systémy se zpracováním biometrických údajů a identifikací osob na dálku v reálném čase využívá. Minimálně na pražském Letišti Václava Havla, kde jsou umístěny ve veřejném prostoru.

Dle údajů, které organizace získala od cizinecké policie (provozovatele systému), na letišti pokročilý systém ztotožnil od poloviny roku 2018 do konce roku 2022 celkem 234 hledaných osob. Pro zastánce digitální svobody je však provoz kamer s biometrickou identifikací nepřijatelný, stejně jako případné rozšiřování sledování lidí v reálném čase. „Nejsem přesvědčen, že biometrický dohled v Praze může odvrátit situace, jakou byla nedávná střelba. Naopak může mít zásadní negativní dopad na veřejnost a míru soukromí lidí,“ uvedl Vobořil.

Zmínil i případy chybovosti technologie v USA v předešlých letech, kdy identifikovala jako pachatele jinou než hledanou osobu. Ostatně i policejní pátrání po strůjci masakru na filozofické fakultě těsně před činem prokázalo, že v praxi může selhat i ozkoušená lokalizace polohy mobilního telefonu. Policie i přes spolupráci s operátory údajně přesné GPS souřadnice nemohla získat.


Nahrává se anketa ...

Biometriku řeší Evropa

Obavy ze zneužití umělé inteligence má europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), který se mimo jiné věnuje nové legislativě s cílem regulace této rychle se rozvíjející technologie. „Zavedení systému na plošné sledování lidí je rozhodnutí, které by ovlivnilo každého z nás, a proto by ho rozhodně nikdo neměl dělat jen tak, bez analýzy relevantních dat a skutečně široké celospolečenské diskuze o hodnotě soukromí a rizicích, které by takový krok znamenal,“ vyjádřil se.

Kolaja předcházení podobným tragédiím jako v Praze spatřuje jinde. „Zejména v lepší dostupnosti psychologické péče a povinných psychotestech pro žadatele o zbrojní průkaz,“ zmínil.

Dobrý sluha, ale zlý pán. Přísloví se stejně tak dobře jako k ohni může vztáhnout na moderní kamerové systémy:

Pražská policie nicméně už před pandemií covid-19 navrhla zamyslet se do budoucna nad možností otevření tématu ohledně systému rozpoznávání obličejů a jeho využitelnosti v městském kamerovém systému. Jak už Deník informoval, podle všeho patrně zůstalo jen u pražského letiště. „Na dalších veřejných místech Policie České republiky takové systémy nemá,“ sdělili zástupci cizinecké policie. Ovšem s dovětkem, že se musí uvažovat nad každou technologií, která zefektivní výkon práce policie.

Případné choutky na zavádění automatizovaných dohledových systémů policejních složek může zatrhnout schvalovaný evropský Akt o umělé inteligenci. „Stále se jedná mimo jiné právě i o pravidlech pro využití biometriky. Podle současné podoby Aktu o umělé inteligenci by využití možné bylo, zpětně by ho ale musel vyhodnocovat soud a muselo by být cílené, nikoliv plošné. Nicméně jde skutečně o jednu z třecích ploch mezi Evropským parlamentem, Komisí a národními vládami, takže nemusí jít o finální znění," doplnil europoslanec Kolaja.