S pomocí často na plný úvazek začali umělci z různých oborů už na jaře během první vlny a vrátili se k ní po krátkém letním nádechu opět na podzim. Jsou užiteční například při trasování nebo při poskytování psychologické podpory a radosti lidem v karanténě – třeba jako herci Slováckého divadla, kteří volali do domova seniorů, aby jeho obyvatele potěšili. Mnoho divadel a kapel streamovalo během jara, ale i podzimu svá představení a vystoupení po síti a často výtěžek ani neputoval jim, ale na dobročinné účely spojené s koronavirem.

Někteří herci naprosto změnili obor: například ostravskému herci Tomáši Novotnému zařídil koronavirus novou roli. Stal se hrobníkem. „Zápletka nebyla nijak složitá. Koupil jsem v jednom ze středočeských městysů barák a nedaleko objevil na kopci krásný a opuštěný, velmi zanedbaný hřbitov. Chtěl bych se o něj starat, ale neobejdu se při tom bez příslušného vzdělání,“ líčí Tomáš působící mimo jiné v Národním divadle moravskoslezském (NDM) Ostrava. Koronavirus pak jeho plán dokonal a ze zajímavého nápadu se stala opravdová práce.

Jeho herecký kolega Jan Kaštovský by stál za normálních okolností na prknech Jihočeského divadla. Ale v době covidu je všechno jinak. Herec je doma a pomáhá trasovat nakažené lidi. „Hledali jsme možnost, jak pomáhat, protože nehrajeme. Voláme, zjišťujeme informace, dozvídáme se, zda není v domácnosti senior a jaká je situace,“ líčí herec.

Plány zhatil covid-19

Kdyby nebylo covidu, tak by prvním elektrifikovaným cimbálem těšil posluchače svých autorských písní v klubech a koncertních halách. Plány hudebního projektu Blue Cimbal cimbalisty Romana Veverky, který pochází z Velkých Pavlovic na Břeclavsku, však zhatil koronavirus.

Protože ho hrát doma jen tak pro sebe nenaplňovalo, rozhodl se pomáhat tam, kde je potřeba. Jako dobrovolník nastoupil na jednotku intenzivní péče oddělení covid-19 do pražské Thomayerovy nemocnice. Výhodou je, že sám koronavirus prodělal. „Můžu být užitečný, a navíc mám v těle i protilátky. Chystám se i na darování plazmy, která může pomoci překonat nemoc lidem s horším průběhem, než jsem měl já. S dobrovolnictvím je to jako s hudbou. Oči lidí dokáže rozzářit i maličkost, vlídné slovo, úsměv a podpora,“ říká Veverka.