„Voliči do nás vložili naději na změnu a lepší budoucnost pro ně a další generace. Čelíme obrovským problémům, ať už je to covid, ceny energií, zdražování, inflace a vše, co ji doprovází. Čeká nás spousta práce, chceme ji dělat trochu jinak než naši předchůdci. Jsem přesvědčen, že nová vláda je složená z lidí, kteří mají nadání a kompetenci,“ uvedl tehdy nový premiér.

Pojďme se tedy po dvou letech podívat, jak se jeho slova naplnila.

Členové vlády

  • Předseda vlády: Petr Fiala (ODS)
  • 1. místopředseda vlády, ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN)
  • Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL)
  • Místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj: Ivan Bartoš (Piráti)
  • Místopředseda vlády, ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP 09)
  • Ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS)
  • Ministryně obrany: Jana Černochová (ODS)
  • Ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS)
  • Ministr zahraničních věcí: Jan Lipavský (Piráti)
  • Ministr průmyslu a obchodu: Jozef Síkela (STAN)
  • Ministr dopravy: Martin Kupka (ODS)
  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mikuláš Bek (STAN) - do 1. července 2022 Petr Gazdík a do 6. května 2023 Vladimír Balaš
  • Ministr zemědělství: Marek Výborný (KDU-ČSL) - do 29. června 2023 Zdeněk Nekula
  • Ministr životního prostředí: Petr Hladík (KDU-ČSL) - do 31. října 2022 Anna Hubáčková a do 10. března 2023 Marian Jurečka
  • Ministr kultury: Martin Baxa (ODS)
  • Ministr pro evropské záležitosti: Martin Dvořák (STAN) - do 4. května 2023 Mikuláš Bek
  • Ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Helena Langšádlová (TOP 09)
  • Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Michal Šalomoun (Piráti)

Kde vládní politici uspěli 

1. Zahraniční politika

Nejslabším článkem vládní sestavy se jevil pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský, jehož prezident Miloš Zeman zprvu odmítal jmenovat. Po dvou letech se ale ukazuje, že je to právě diplomacie, kde Česká republika slaví úspěchy. Není to jen Lipavského zásluha, důležité slovo má Petr Fiala, který se výborně doplňuje s předsedy obou parlamentních komor a nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem. Skutečným tvůrcem české zahraniční politiky je poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Situaci na politické scéně rozebral pro Deník Tomáš Lebeda:

Český politolog a ředitel vnitropolitického odboru na Pražském hradě Tomáš Lebeda.
Fiala a Babiš by si měli sednout k jednomu stolu, říká expert Hradu Tomáš Lebeda

Česko se vrátilo k havlovskému pojetí své role na mezinárodní scéně. Bylo lídrem pomoci napadené Ukrajině i solidarity s Izraelem po teroristickém útoku Hamásu. Projevuje se jako pevný článek Evropské unie, což prokázalo i velmi dobře zvládnutým předsednictvím v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. Přes důraz na spojenecké vazby v rámci EU a NATO či s Tchaj-wanem se diplomaté zaměřují také na spolupráci s africkými zeměmi a normalizaci vztahů s Čínou. Tyto úspěchy se bohužel neodrážejí v růstu zahraničních investic. Naposledy zkrachovala dohoda o výstavbě gigafactory Volkswagenu v Líních na Plzeňsku.

2. Obrana

Pětikoalice prosadila uzákonění závazku dvou procent HDP na armádní výdaje. Rozhodla se pro nákup amerických supersoniků F-35 a 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Ukrajině poslala vojenskou techniku za miliardu korun a další pomoc v desetinásobné hodnotě.

Většinu těchto kroků podporuje i opoziční hnutí ANO, byť tvrdí, že v krizi by náklady na obranu mohly růst pomaleji.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je v otázce obranyschopnosti a pomoci Ukrajině neochvějná, byť se několikrát dopustila klasické chyby, že dřív mluvila, než myslela. Ačkoliv se může opřít o přesvědčivého rétora, náčelníka generálního štábu Karla Řehku, právě s ním nemá dobré vztahy. Mezi vojáky obecně není příliš oblíbená. 

Kde vládní politici neuspěli

1. Energetika a inflace

Vláda si sice připsala kladné body za budování energetické infrastruktury (pronájem nizozemského LNG terminálu, prodloužení ropovodu TAL-PLUS, tendr na dostavbu JE Dukovany, nákup plynárenské soustavy NET4GAS, pořízení šesti plynových zásobníků), ale zcela propadla v kočírování cen plynu a elektřiny pro domácnosti a firmy. Cenové stropy zavedla opožděně a navíc u distributorů, takže místo v zahraničí běžných 1500 korun za megawatthodinu se občané ČR dostali na 6000 korun u elektřiny a 3000 korun u plynu. Právě ceny energií hnaly nahoru inflaci, která byla přes rok dvouciferná a nyní je stále druhá nejvyšší v EU. Ač ČNB avizuje její strmý pokles, základní úrokovou sazbu stále nechává na sedmi procentech.

Oproti vládnímu očekávání obchodní řetězce v lednu zdraží potraviny a lidé i firmy si připlatí stovky až tisíce korun za opětovně zavedené poplatky za obnovitelné zdroje a distribuci energie.

Reálné příjmy už druhý rok klesají, protože ani růst hrubých mezd nepřekonává inflační úprk. Tento boj vláda prohrála.

Unikátní živé debaty Deníku. Podívejte se, co vše už zaznělo:

2. Veřejné finance

Jakkoli Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že snižováním schodku veřejných financí a přijetím konsolidačního balíčku zajišťují lepší budoucnost našim dětem a plní předvolební sliby, jejich úsilí skoro nikdo neoceňuje. Pro ortodoxní pravičáky typu Václava Klause nebo Miroslava Kalouska jsou to nicotné krůčky a polovičaté reformy, pro ANO, SPD či socialisty jde o brutální útok na peněženky občanů, především těch nízkopříjmových. Babišovci navíc opakují, že nejde o ozdravnou kúru, ale bohapusté zvyšování daní. A nikdo nerozumí tomu, proč vláda hýbala se sazbami DPH, čímž sníží příjem rozpočtu o čtyři miliardy a navíc většinu spotřebitelů naštve.

NEPŔEHLÉDNĚTE: Kde vidí problémy u vlády Alena Schillerová? Nabízíme rozhovor:

Exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová
Alena Schillerová: Vítězem krize jsou banky, energobyznys a zbrojaři

3. Komunikace

V tomto oboru ministři zcela selhávají. Tvrdí, jak všechno dělají skvěle a ve jménu budoucích generací, ale neumějí to nijak vysvětlit. Jejich kroky nechápou ani lidé, kteří tvoří přirozené voličské jádro pěti vládních stran, tedy živnostníci, učitelé, lékaři.

Pokud ministr zemědělství a premiér řeknou, že potraviny kvůli poklesu DPH o tři procenta zlevní, aby nakonec zdražily, je to výsměch a znak nekompetence. Neumí-li se ministr zdravotnictví domluvit s lékaři na přesčasových hodinách a přípravě k atestacím, aby na poslední chvíli hasil požár předseda vlády, a to ještě zcela nesystémovým zásahem, je to výbuch. Slibuje-li ministr financí, že zatočí s národním dotačním byznysem, aby pak tuto státní podporu přehodil na domácnosti a firmy, je to licoměrnost. Oznámí-li ministr školství změnu systému financování ZŠ a SŠ měsíc před koncem roku, je to neumětelství. Je-li vrcholem vládní propagandy premiérův srovnávací nákup v Německu a Česku nebo jeho návštěva firmy bratra vicepremiéra Jurečky v den celostátních protestů, je to trapas. A nejhorší je, že členové kabinetu si svoje přešlapy vůbec neuvědomují.

EXKLUZIVNĚ: Došlo na stávku i kritiku. Kde vidí problém u Petr Fialy politolog:

Celodenní stávka akademiků filozofické fakulty, fakulty humanitních studií a evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy kvůli mzdám a finanční situaci vysokých škol
Fiala měl během stávky jednat, ne jet na farmu Jurečkova bratra, říká politolog

4. Personálie

Bolavým místem Fialova týmu jsou lidé. Chybějí mu přirození lídři, charismatické osobnosti, které mohou být kontroverzní, ale nesmějí být neviditelní. Kdo zná Michala Šalomouna nebo Helenu Langšádlovou? Proč se Martin Dvořák stal známějším až ve chvíli, kdy ho Andrej Babiš označil za „nulu a parazita“? Kam se ztratil Martin Baxa a česká kultura?

Vlastimil Válek se do povědomí veřejnosti zapsal spíš jako bavič než kompetentní ministr zdravotnictví. Pavel Blažek je chodící odjištěný granát, který může kdykoli rozprášit celou vládu. Zbyněk Stanjura, Vít Rakušan a Jozef Síkela působí tak arogantně, že lidé často ani neposlouchají, co říkají, protože je irituje způsob jejich projevu. Ivan Bartoš se neprojevuje jako ajťácký mág, který převede Česko z papírové do digitální éry.

Za snahu a trpělivé vysvětlování i nevysvětlitelných počinů si získává slušné ohodnocení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). A z celého týmu nejprofesionálněji vystupuje a zdá se, že i pracuje, ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Kabinetu by hodně prospěla revitalizace, angažmá čerstvých neokoukaných tváří, které by uměly s veřejností mluvit poutavě a bez frází ji získávat pro vládní argumenty.

Ministerské výměny

Pětikoaliční vláda zažila několik výměn, ODS, TOP 09 a Piráti setrvávají v původní ministerské sestavě. Ministerstvo školství má třetího šéfa, stejně jako ministerstvo životního prostředí. Petr Gazdík (STAN) rezignoval v důsledku korupčního skandálu Dozimetr, Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) kvůli neschopnosti a nedůvěry vlastní strany.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy - Mikuláš Bek STAN (do 1. července 2022 Petr Gazdík a do 6. května 2023 Vladimír Balaš)
  • Ministr zemědělství - Marek Výborný KDU-ČSL (do 29. června 2023 Zdeněk Nekula)
  • Ministr životního prostředí - Petr Hladík KDU-ČSL (do 31. října 2022 Anna Hubáčková a do 10. března 2023 Marian Jurečka)
  • Ministr pro evropské záležitosti - Martin Dvořák STAN (do 4. května 2023 Mikuláš Bek)

Poučení do finiše

Fialova vláda si zaslouží pochvalu za to, že drží pohromadě. Žádné vnitrokoaliční rozmíšky se nekonaly, tmel moci je evidentně funkční lepidlo. Korupční skandály typu Dozimetr, brněnské byty nebo olomoucké dopravní zakázky zatím smetly jen jednotlivé politiky, ale pětikoalici jako celek neohrozily. ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN mají ještě dva roky, aby ukázali, co v nich je.

Pokud uspějí v evropských a krajských volbách, které bude Andrej Babiš prezentovat jako referendum o vládě, nemusí být jejich součet na konci dne až tak špatný. Podstatné bude, zda se zmátoří ekonomika a lidem se finančně uleví. A v neposlední řadě politici vládních stran musejí začít mluvit srozumitelným jazykem se svými voliči, když už ne se všemi občany. Jak ukázal poslední průzkum, nyní kabinetu věří 21 procent lidí. S tím se volby vyhrát nedají.