Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník

Podobně jako v Česku přestane také platit povinnost předkládat potvrzení o očkování, či o tom, že člověk získal imunitu proděláním covidu. V platnosti zůstane jediné, a to nošení respirátoru v uzavřených prostorech, především v hromadné dopravě, ale také v takových zařízeních jako jsou banky, či nemocnice.

Ilustrační foto
Rakousko nechalo i v lockdownu školy otevřené. Třídy jsou téměř plné

„Žádné další předpisy a žádné další zelené pasy už nebudou v Rakousku potřeba,“ uvedl ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein, který zdůvodnil uvolnění prakticky všech protikoronavirových opatření tím, že situace ohledně omikronové vlny je stabilní. A to především co se týká vážných případů hospitalizace.

Od 15. března se mělo začít pokutovat

Jenže je tady jiný problém, a to je, že současně s velkým uvolněním zůstává v platnosti nařízení o povinném očkování proti covidu, které Rakousko zavedlo jako první země Evropské unie. V současnosti už sice nařízení platí, ale jde o „úvodní fázi“, v níž jsou lidé bez očkování pouze upozorňováni, že porušují zákon, a varováni, co jim v případě, že se naočkovat nenechají, může hrozit.

Tato fáze má ale skončit 15. března, od kdy budou probíhat kontroly občanů, jimž budou už za neočkování hrozit tvrdé postihy. Každý rakouský občan starší 18 let se bude muset od poloviny března prokázat platným očkováním. V případě, že nebude očkován, hrozí mu pokuta 600 euro (asi 15 tisíc korun) na místě, která se může každý měsíc opakovat. Naopak vyhnout se jí lze, pokud se do dvou týdnů od udělení pokuty člověk naočkuje.

Vlajky EU před Evropským parlamentem
Bez právního státu nebudou ani dotace. Soud EU zamítl žalobu Maďarska a Polska

"Očkování chrání, chrání nás a chrání i naše bližní," zdůvodňoval v lednu přijetí zákona o povinném očkování ministr zdravotnictví Mückstein. „Jako společnost musíte všichni udělat vše pro to, aby se dalo očkovat co nejvíce lidí, abychom se dostali ze spirály neustálých lockdownů a otevírání společnosti,“ dodával.

Vláda couvá, prý se poradí s odborníky

Teď ale Rakousko začíná z povinného očkování, vzhledem k vývoji covidové nákazy logicky, pomalu couvat. První zatroubili na ústup hejtmani některých spolkových zemí. Možnost, že nakonec povinné očkování s relativně drakonickými pokutami pro nevakcinované nevstoupí nikdy v platnost, připustil v minulých dnech i spolkový kancléř Karl Nehammer.

Pro deník Kronen Zeitung Nehammer uvedl: „Komise právníků a lékařů neustále přehodnocuje, zda je očkování stále legitimní prostředek. A je důležité vrátit lidem jejich svobody.“ 

PET lahve. Ilustrační snímek
Zálohování PET lahví po vzoru Slovenska? Sousedi hledají Z jako lochnessku

Také ministr zdravotnictví Mückstein koncem týdne v rakouském rádiu připustil, že zahájení kontrol spojených s pokutováním k 15. březnu „není neměnné“. Dodal, že se o pokračování zákona o povinném očkování sejde v příštích dnech odborná komise, která se poradí, co za změněné situace s očkováním dál.

Se čtvrtinou Rakušanů nepohne nic

Rakousku se sice díky přeložení zákona o povinné vakcinaci proti covidu podařilo pročkovanost populace zvýšit za poslední dva měsíce ze 66 na 75 procent, ale počet zájemců o očkování je v posledních dnech téměř nulový.

Rakousko se tak dostalo v proočkovanosti přibližně na úroveň Německa a asi o deset procent před Česko.

Podle nejnovějšího průzkumu z minulého týdne má povinné očkování v Rakousku podporu 61 procent obyvatel. Čtvrtina Rakušanů je pak rozhodně proti tomuto zákonu. To přibližně odpovídá počtu Rakušanů, kteří se přes hrozbu pokut stále nenechali naočkovat.

Rubrika U sousedů

U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.