Byla ukrajinská Buča operací pod falešnou vlajkou? Známá fakta mluví proti

Jaká je výchozí situace? Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že v Buči a dalších městech a vesnicích severozápadně od Kyjeva byly v době, kdy tyto obce okupovaly ruské jednotky, svévolně popraveny desítky až stovky civilistů.

Ke své zprávě připojilo fotografie a videa z místa činu s tím, že někteří civilisté byli zabiti s rukama svázanýma za zády a jejich těla zůstala rozházená na ulicích. Podle místních úřadů bylo v oblasti nalezeno více než 400 mrtvých civilních občanů.

Ruská interpretace faktů

Ruská státní média a vládní představitelé obvinění zpočátku nekomentovali, v neděli 3. dubna ale zareagoval ruský kanál na sociální síti Telegram, nazvaný „Válka proti fejkům“. Jde o kanál, který pod rouškou údajného „odhalování“ toho, co označuje za „falešné narativy o ruských zvěrstvech na Ukrajině“, šíří prokremelskou propagandu.

Šokující video: Vojáci v ukrajinských uniformách u Kyjeva stříleli zajaté Rusy

Tento kanál zveřejnil konspirační teorii, že masakr „zinscenovaly“ ukrajinské ozbrojené síly a zahraniční média. Článek poté převzalo na svůj vlastní účet na Telegramu i ruské ministerstvo obrany, které do té doby událost oficiálně nekomentovalo.

Mezi údajné „důkazy“ použité v tomto „odhalení“ patřilo video, pořízené kameramanem z pomalu jedoucího auta kolem ležících těl, a tvrzení, že na videu je údajně vidět, jak jedna mrtvola pohnula rukou a jiná vypadá, že se právě chystá se posadit.

Příspěvek si vzápětí sám odporoval tím, že tvrdil, že masakr nemusel být zinscenovaný, ale mohly spáchat ukrajinské ozbrojené síly, protože prý ostřelovaly město po odchodu ruských jednotek, „což mohlo mít také za následek smrt civilistů“. Toto tvrzení doprovázelo další krátké video, jež prý ukazuje „následky ukrajinského ostřelování Buči“, ale neobsahuje žádné záběry, jež by nějaké skutečné ostřelování ukazovaly.

Teorie dále bez důkazů uváděla, že hromadný hrob v Buči vykopali ukrajinští vojáci, protože „před více než měsícem zabarikádovali město tím, že vyhodili do povětří most u Irpenu“.

Když událost v Buči okomentovali později oficiální ruští představitelé a ruská státní média, uváděli vesměs to, že v době, kdy mělo k masakru civilistů dojít, se už ruští vojáci z města stáhli a že mrtvá těla jsou buď jen tzv. krizoví herci, nebo že masakr ve skutečnosti spáchali sami Ukrajinci.

„Nedávno byl ve městě Buča v Kyjevské oblasti proveden další falešný útok poté, co ruští vojáci tuto oblast v souladu s plány a dohodami opustili,“ sdělil například ruské státní tiskové agentuře TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„To, co se tu odehrává, je jugoslávský scénář,“ prohlásil bez předložení důkazů jeden z nejprominentnějších prokremelských televizních moderátorů Vladimir Solovjev. „Brzy nás obviní z genocidy. Buča nebyla nikdy plně pod kontrolou. Když naši vojáci odcházeli, vstoupila do ní neonacistická brigáda a postřílela civilisty.“

Na pravdivost těchto údajných „důkazů“ se zaměřili ověřovatelé faktů z mnoha médií i tiskových agentur (například z Newsweeku, BBC, European Digital Media Observatory, Deutsche Welle, Politifact, Reuters a další).

Videa usvědčují Rusy ze lží

I když je obtížné určit přesnou chronologii událostí vedoucích k odchodu Rusů z oblasti, fakta podle Newsweeku naznačují, že ruské síly opustily město někdy mezi 31. březnem a 2. dubnem, tedy několik dní poté, co ruské ministerstvo obrany oznámilo, že „přeorientovalo speciální vojenskou operaci“ na oblast Donbasu a že stáhlo jednotky z oblasti Kyjeva.

Podle příspěvků ukrajinských vojáků, osvobozujících okupovaná území včetně Buči a Irpenu, začalo předběžné příměří platit 31. března. Městská rada v Buči nicméně ještě ráno 1. dubna varovala civilisty, že návrat do města není zatím bezpečný, protože se v něm stále ještě mohou vyskytovat ruské síly a v některých částech města mohou být nastraženy miny.

Videa, zveřejněná 1. dubna večer, již ukazují ukrajinské vojáky, jak vyklízejí městské ulice a komentují zkázu kolem sebe.

Přeživší popsali zvěrstva v Buče: Měl se svléknout a kleknout. Pak ho zastřelili

Mezinárodní novináři byli do města vpuštěni 2. dubna, což se blíží době, kdy se začaly objevovat první vizuální zprávy o zvěrstvech. Některé z prvních záběrů sdíleli například Michailo Podoljak, poradce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského nebo mezinárodní tiskové agentury AFP, AP a další.

Tato časová posloupnost podle BBC vylučuje, že by mrtvá těla mohla být v ulicích nainscenována až po příchodu ukrajinských sil. Jsou totiž vidět již na satelitních záběrech, pořízených 19. března, přičemž jejich poloha odpovídá přesně poloze, v jaké byla nalezena po 1. dubnu.

Tvrzení naznačující, že se „paže“ mrtvé oběti „pohybuje“, zatímco kolem projíždí auto s kamerou, vyvrátili nezávislí analytici OSINT, kteří pomocí inverzní verze záběru prokázali, že onen údajný „pohyb“ je ve skutečnosti kapka deště na skle kamery.

Také údajné zvedající se tělo ve zpětném zrcátku byl ve skutečnosti jen optický trik: zakřivení konkávního zrcadla totiž působí tak, že zvětšuje objekty, když se v něm odrážejí, což lze vidět o pár milisekund později s jinými objekty, jež se také jeví, jakoby se krátce zvětšovaly.

Neobstojí ani tvrzení, že masové hroby vykopali až ukrajinští vojáci. Podle satelitních snímků společnosti Maxar Technologies, zmíněných tiskovou agenturou Reuters, se masový hrob, kde se našly hromady těl, začal kopat již 10. března, tedy v době, kdy byla tato oblast pod ruskou kontrolou.

Děsivé svědectví z Buči. Všude byla mrtvá těla, některá rozjetá tanky

Ruské oficiální zdroje si navíc na rozdíl od ukrajinských v interpretaci události často protiřečily: nejdříve mlčely, pak tvrdily, že záběry zvěrstev jsou „zinscenované“ (což by vyžadovalo spiknutí obrovského rozsahu, do nějž by musely být zapojeny stovky ukrajinských vojáků, místních civilistů, „herců“ a zahraničních novinářů, a takový scénář je vysoce nepravděpodobný), a nakonec prohlásily, že vraždili sami Ukrajinci a mrtvými jsou buď místní spolupracovníci ruských vojáků nebo samotní ruští vojáci.

Deník proti fake news.Zdroj: Deník„Tyto verze byly v některých případech předloženy téměř současně, přičemž nejvyšší ruský zástupce v OSN v neděli žádal urychlené zasedání Rady bezpečnosti OSN k řešení ‚ohavné provokace ukrajinských radikálů v Buči‘, zatímco ruský ministr zahraničí ještě o den později setrvával u verze, že šlo ‚falešný útok‘,“ uzavírá Newsweek.