Jaký je největší rozdíl mezi Velikonocemi v Česku a Polsku?
„Musím říci, tak velký rozdíl neexistuje, protože Češi i Poláci jsou součástí tradice západní, neboli římské církve, tedy s výjimkou toho, že misionáři Cyril a Metoděj, byli vyznání byzantského. Máme společný gregoriánský kalendář a Velikonoční svátky připadají na stejný čas. Chtíc nebo ne, křesťanství bylo nositelem kultury, tradice a křesťanských základů, které se nemění a měly velký vliv na oba naše národy. Také bych chtěl připomenout, že ve středověku byli misionáři v Polsku manželka Měška I. Doubravka, česká kněžna a svatý Vojtěch z Prahy. Toto nás také spojuje ve shodném slavení největších křesťanských svátků. Rozdíl vidím jedině v tom, že v Polsku jsou na Velikonoce křesťanské kostely přeplněné, zatímco v Česku tomu tak úplně není.“
Dodržují Poláci nějaké zvyky nebo tradice, které naopak už v Česku zanikly?
„Těžká otázka. Vím jen, že Češi mají tradice, které v Polsku nejsou známy. Například, že na Velký pátek ráno se na vesnicích šlo do potoka, aby se lidé umyli ve vodě. Peče se také takzvaného muřínka tenké klobásky balené v těstu, to v Polsku neznáme. Naopak v Polsku například ve Skočově na Velký pátek chodí Jidáš vyrobený ze slámy. A v okolí Sandoměře se pálí ohně, nazývané “Pálení Jidáše”.“
Jak vypadá například pomlázka v Polsku? Chodí Poláci o Velikonočním pondělí s karabáči po sousedkách a známých?
„Samozřejmě je tento zvyk v současnosti hluboce zakořeněný i v Polsku. Stává se ovšem, že někteří koledníci jsou tak arogantní, že je nutné na ně občas přivolat policii. Možná dříve to bylo fajn ve vesničkách a ne ve městě, kde lidé chodí elegantně oblečení a někdo je polévá kýblem vody. Takové zvyky by se měly eliminovat.“
Obchodní domy u nás s předstihem na Velikonoce upozorňují. Češi pak ve velkém nakupují například zajíčky nebo čokoládová vajíčka. Ovládá v tomto čase také Polsko nákupní horečka?
„Toto je v Polsku stejné. Ale nejvíc se těší obyvatelé Těšínského Slezska, kteří mají za sousedy Čechy a mohou si koupit čokoládové zajíčky a vajíčka v Česku. Samozřejmě i něco silnějšího, co se může vypít před svátky. A pochopitelně i obrácená verze Češi masově nakupují v Polsku. Je dost pro všechny a všichni jsou s tím spokojeni, zvláště majitelé obchodů.“
Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem. Vnímáte rozdíl mezi nazíráním na tento svátek mezi Čechy a Poláky? O Polácích se obecně ví, že jsou pobožnější, než Češi. Nejsou díky tomu v Polsku Velikonoce více duchovnější?
„Samozřejmě je to pravda. Ale všechno záleží na nás duchovních, jak na tyto velké svátky připravíme naše věřící. Na co klademe důraz během období půstu, jak připravíme bohoslužby během Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty, která předchází Neděli Zmrtvých-vstání. A samozřejmě také jak připravíme Neděli Zmrtvýchvstání. Pro nás křesťany je nejdůležitější ne tradice, ale to, aby byl ohlášen Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý, ten Kristus, který přichází ke svým lidem a zdraví je: “Pokoj vám”. Jde o ten pokoj, který nám svět nemůže dát a který dává živý a přítomný Kristus ještě dnes ve Svém Slově a Svém Zákoně.“
Chodí v tomto čase do kostela více lidí než obvykle?
„Samozřejmě, že o Velikonočních svátcích je v kostelech mnohem více lidí než o běžných nedělích. I tady je také značný rozdíl. V Polsku jsou během svátků plné kostely, včetně Velkého pátku, kdy do kostelů chodí hlavně evangelíci, ale také o Velikonoční neděli.“
