Měli by totiž použít chodník. „Hodně lidí neví, že bruslař je ze zákona chodec, musí tedy využít především chodník, případně cyklostezku," vysvětlil policejní mluvčí Miroslav Kolátek.

Spousta lidí na bruslích však často jezdí po silnicích z toho důvodu, že mají lepší povrch než chodníky. „Ale naštěstí se to začíná obracet k lepšímu, mnoho cyklostezek už má v dnešní době dobrý povrch i pro bruslaře," zdůraznil policejní mluvčí.

Cestu tak mohou bruslaři využít pouze v případě, že podél není chodník ani cyklostezka. Jako příklad může sloužit ulice Mickiewiczova v Karviné. Tu totiž hojně in-line bruslaři využívají. „Ale příliš to nedoporučujeme, ta cesta je celkem úzká a například vyhýbání s autobusem může být nebezpečné," informoval Miroslav Kolátek.

Také proto proběhla na ZŠ U Studny akce, která měla upozornit na rizika spojená s jízdou ve městě. „Děláme kurzy bruslení pro veřejnost a všimli jsme si, že je více bruslařů, ale mnozí bohužel podceňují rizika, která z tohoto sportu plynou," řekla instruktorka Lenka Mišíčková. V projektu

„Bezpečné in-line bruslení" se tak snaží vysvětlit žákům základních škol, jak bezpečně bruslit. „Rozhodli jsme se, že začneme s prevencí u dětí," dodala Lenka Mišíčková. Děti se během projektu naučí, jaké ochranné prostředky mají používat, kde mají jezdit, a také to, že by měli používat reflexní prvky, aby byli vidět. „Navíc to není jen teorie, ale děti si to mohou i vyzkoušet," říká instruktorka.

A protože k bruslení patří také pády, pomáhají s projektem také studenti Střední odborné školy ochrany osob a majetku. Instruktor sebeobrany Martin Řezák vysvětlil základní pravidla, jak zabránit zranění při pádu. „Především nesmí mít při jízdě ruce v kapsách, těžiště by měli mít co nejníže a především by při pádu měli co nejefektivněji využít chráničů," řekl Martin Řezák.