„Mně se zdá, že prakticky nikoho nevystěhovali, protože tam stále vidím to jejich vybavení a špinavé matrace. Vadí mi, že mi kálejí pod okny, nepořádek, který po sobě zanechávají například tím, jak rozbíjejí starý šrot, a také opilecký křik, který se tu po nocích rozléhá," svěřila se obyvatelka ulice Tovární Iva Lupková.
Podle ní problémy s bezdomovci spíše narůstají, než aby se zmenšovaly.
„Myslím, že jak pracovníci Slezské diakonie, tak příslušníci městské policie, kteří mají služebnu v bezprostřední blízkosti, by mohli dělat více. Chápu, že s bezdomovci je těžké pořízení, ale přesto by na ně měli přitlačit," řekla Iva Lupková.
Jako horký brambor
Lidé z Tovární ulice se snažili situaci řešit tak, že na ni upozornili sociální pracovníky Slezské diakonie.
Ti ale poukazují na to, že není v jejich kompetenci, aby proti bezdomovcům represivně zasahovali.
„Naše činnost je omezena pouze na naše středisko. Terénní sociální pracovníci se snaží tyto lidi zaktivizovat a vysvětlit jim, že mohou žít lépe a jinak, ale není v jejich kompetenci jim něco nařizovat. Hluk a nepořádek na veřejném prostranství je věcí policie," uvedla sociální pracovnice střediska Bethel Petra Butorová. Ředitel Městské policie Český Těšín Petr Chroboczek na toto reagoval tvrzením, že strážníci žádnou oficiální stížnost na chování bezdomovců v Tovární ulici neobdrželi. Podle Petry Butorové je zásadní problém v tom, že provozní doba Bethelu byla z finančních důvodů zásadně zkrácena. Tvrdí, že problémy s bezdomovci by mohl alespoň částečně vyřešit azylový dům, který ve městě chybí.
S tím ale nesouhlasí mluvčí města Dorota Havlíková. „Azylový dům není všespasný. Lidé, kteří zůstávají na ulici, na ní zůstávali i před omezením provozní doby denního centra a odmítli využít pomoc Diakonie a města i během tuhých mrazů. Zvolili si život, jaký žijí. Nechtějí žádnou pomoc, nebo nechtějí využít služeb Diakonie proto, že by se v noclehárně museli chovat slušně a nesměli by zde pít alkohol," uzavírá Dorota Havlíková.
