Podle výkonného ředitele společnosti KIC Odpady Jaroslava Kořínka investor formálně odstoupil od žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí, protože Česká republika nedokázala v současnosti vytvořit podmínky pro podporu takového typu projektu. Deklarovanou podporu od ministerstva životního prostředí podle něj Evropská komise (EK) neschválila.

„Projekty byly postaveny na předpokladu spolufinancování až 40 procent investičních nákladů z veřejných prostředků. Chybějící peníze by musely být získány neúměrným zdražením likvidace komunálního odpadu s přímým dopadem na města a potažmo občany Moravskoslezského kraje, což není přípustné," uvedl Kořínek.

Zprávu o odložení výstavby krajské spalovny v Karviné vítají v Českém Těšíně.

„Chápeme, že do budoucna je třeba vyřešit i tuto část odpadového hospodářství. Ovšem v případě tohoto projektu panovala z našeho pohledu řada nejasností. Neznali jsme dopady na životní prostředí ani nebyly právně podchycené záruky odstavení jiných zdrojů znečištění. Karvinsko je nejvíce znečištěným místem v zemi, a tak vyvstával i názor, zda by měla spalovna vzniknout právě zde," uvedl starosta Českého Těšína Vít Slováček.

Co dál, rozhodne valná hromada

Město Karviná jako jeden z akcionářů KIC Odpady zatím oficiální informaci o pozastavení projektu nedostalo.

„Tudíž na to nemůžeme nijak reagovat. Jisté je, že se v nejbližší době sejde valná hromada společnosti a tam by akcionáři měli rozhodnout, co a jak podniknou dál," řekla mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

Podle výkonného ředitele KIC Odpady Jaroslava Kořínka však příprava projektu nekončí, pouze se o rok posouvá.

„Pozornost bude upřena na další programovací období Evropské unie po roce 2014," uvedl Kořínek.

Kritika ekologů

Projekt Krajského integrovaného centra, který je dílem společnosti, jejímiž akcionáři jsou Moravskoslezský kraj, pět statutárních měst a obec Horní Suchá, kritizovala řada zejména ekologických sdružení.

Například podle zástupců sdružení Arnika je karvinská spalovna zbytečně drahý a ekonomicky neefektivní projekt. „Daleko výhodnější je stavět více menších recyklačních zařízení, která dají práci více lidem a je snazší je financovat," tvrdí Jan Nezhyba z havířovské pobočky sdružení Arnika.

O zpoždění stavby spalovny v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné se mluvilo už v lednu v Ostravě na konferenci Odpady 21. Podle účastníků konference chtěla EK na stavbu přispět jen dvaceti místo čtyřiceti procenty, s nimiž kraj počítal, a podmínky u EK nebyly dobře vyjednány.

„Komise nám hází klacky pod nohy a brání tomu, aby v České republice taková zařízení vznikla," řekl tehdy Jaromír Manhart z ministerstva životního prostředí. Podobných spaloven má v Česku vzniknout až jedenáct.

Lidé proti stavbě spalovny v Karviné vytvořili petici, tu podepsalo zhruba 11 tisíc lidí.

Zařízení má likvidovat odpad z největších měst Moravskoslezského kraje. Jeho stavba má stát zhruba pět miliard korun a krajský úřad ji chtěl postavit do roku 2015.