Předpokládá to materiál ministerstva dopravy, které navrhuje převést tři sta kilometrů rychlostních silnic na dálnice a na některých silnicích první třídy zvýšit maximální rychlost z 90 na 110 kilometrů v hodině, v některých vhodných úsecích až na 130 km/hod. 

V seznamu vybraných silnic první třídy, kde by se jezdilo rychleji než dosud a které mají být koncipovány jako mezistupeň mezi běžnou dvoupruhovou silnicí první třídy a dálnicí, jsou v našem regionu dva úseky. Čtyřproudová spojnice mezi Ostravou a Havířovem a dálniční obchvat Českého Těšína.

Podle českotěšínské mluvčí Doroty Havlíkové má zvýšení rychlosti v úseku od Ostravské ulice po kruhový objezd u hraničního přechodu smysl.

„Je to široký rovný úsek dvouproudové rychlostní komunikace, která přechází v silnici dálničního typu, kde je několik set metrů za křížením s Frýdeckou ulicí povolena klasická dálniční stotřicítka," řekla Havlíková.

Stotřicítkou by mohli v budoucnu jezdit také řidiči mezi Ostravou a Havířovem.

„V podstatě by se tak jen zlegalizoval stav, který tam existuje už dlouhou dobu. Každý, kdo tudy jezdí, ví, že tam málokdo jezdí devadesátkou," říká havířovský primátor Zdeněk Osmanczyk.

S dálniční známkou?

Vadilo by mu ale, kdyby se zařazením této silnice do vyšší kategorie byla zároveň zpoplatněna, tedy že by po ní smělo jet jen auto s platnou dálniční známkou.

„Je nepřijatelné, aby lidé, kteří jezdí po této silnici autem za prací do Ostravy nebo i jinam, kvůli tomu museli kupovat dálniční známku," tvrdí Osmanczyk.

S trochou nadsázky dodal, že by zavedení nutnosti mít na tomto úseku dálniční známku některé lidi motivovalo jezdit do práce veřejnou dopravou.

Zda by zároveň se zvýšením rychlosti na vybraných úsecích a jejich převedením do vyšší kategorie byly silnice zpoplatněny, ze zprávy resortu dopravy nevyplývá. I když, jak známo, na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla se v České republice vyžaduje platná dálniční známka. A výjimek je poskrovnu.

Podle informací, které Deník získal na ministerstvu, se o zpoplatnění silnice mezi Havířovem a Ostravou neuvažuje. Definitivně zatím není rozhodnuto ani o konkrétních úpravách režimu tohoto úseku. Možností je několik a některé by mohly významně ovlivnit například cyklistickou dopravu.

Deník cyklisty spočítal

Právě úsek mezi velkým havířovským kruhovým objezdem a hranicí s Ostravou využívá denně několik desítek cyklistů, kteří dojíždějí do práce, většina do hutí ArcelorMittal Ostrava. Jen během pouhé půlhodiny v době od 5 do 5.30 hod. jelo od havířovského rondelu celkem 26 cyklistů. V Šenově u viaduktu přejelo na starou silnici vedoucí k hutím 17 cyklistů, dalších 9 pokračovalo po Rudné.

Pokud by došlo ke změně současného statutu silnice I. třídy na silnici pro motorová vozidla, nesměli by ji cyklisté používat. Místo ideální rovinky by museli do Ostravy po jiných - kopcovitých - silnicích. 

Jinou možností je označit současný úsek pouze dopravními značkami s vyšší povolenou rychlostí, konkrétně 110 km/hod. bez toho, aby byla pojata jako silnice pro motorová vozidla. To však nyní není možné.

"Pravidla značení a režim silnic pro motorová vozidla se budou měnit, ale vypadá to tak, že pokud by byl tento úsek skutečně upraven podle současných plánů, nesměli by jej cyklisté využívat. A zvýšit rychlost nad 90 km/hod jinak, aby to na cyklistickou dopravu nemělo vliv, nám legislativa také neumožňuje. Navíc budeme muset nějak vyřešit i další dopravu, která by za jiných okolností na tuto silnic nesměla. Jde o vozidla s menší konstrukční rychlostí než 80 km/hod. Nechceme, aby jezdila po silnicích přes okolní obce," vysvětlil Oldřich Surý ze silničního úřadu MSK. 

Teprve se bude rozhodovat

"Prověřen celý úsek od křižovatky se silnicí I/59 (viadukt se sjezdem z Rudné na orlovou a Karvinou) až po křižovatku se silnicí II/479 (prostor bývalého startu a cíle na Ostravské ulici v Havířově). Vedle bezpečnostních prvků musí být zohledněna např. i hluková situace. Finální rozhodnutí, kterým bude stanoveno značení v rámci Nového pojetí (rychlost 110 km/h), bude poté na bedrech silničního správního úřadu Krajského úřadu v Ostravě. O zpoplatnění úseku dálniční známkou se neuvažuje," sdělil redakci mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.

Mapa nového pojetí dálniční sítě. Oranžově je vyznačen úsek Ostrava - Šenov, zeleně Šenov - Havířov. Na mapě jsou vyznačeny i zatím neexistující úseky z Bohumína přes Havířov po slovenskou Hranici.

Mapa nového pojetí dálniční sítě. Oranžově je vyznačen úsek Ostrava - Šenov, zeleně Šenov - Havířov. Na mapě jsou vyznačeny i zatím neexistující úseky z Bohumína přes Havířov po slovenskou Hranici. Foto: Ministerstvo dopravy ČR

Policisté nejsou proti

Místní policisté ve zvýšení rychlosti na vybraných úsecích nevidí problém. „Pokud to budou úseky čtyřproudové, parametrově odpovídající dálnici se svodidly s mimoúrovňovými křižovatkami, je to v pořádku. Proč ne?" řekl vedoucí karvinského dopravního inspektorátu Daniel Sekanina.

Navrhovaným převodem vybraných rychlostních silnic do dálniční sítě by se její délka zvýšila o zhruba tři sta kilometrů. Nově definovaných silnic pro motorová vozidla s povolenou rychlostí 110 kilometrů v hodině by měly existovat řádově stovky kilometrů. Rychlost by se mohla zvýšit na 24 úsecích, v regionu jde například o úsek Nový Jičín Příbor. Testovacím úsekem by se podle ministerských úředníků mohla už na podzim stát silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.