To sídlí v Karviné-Novém Městě a pomáhá dětem, kterým doma hrozí bezprostřední nebezpečí, a musejí být tedy z rodiny ihned odebrány.

Hlavním problémem je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. „Ta nám fakticky snížila výši státního příspěvku, který je v dnešní ekonomicky nepříznivé době téměř jediným příjmem zařízení," vysvětlil ředitel.

Zařízení je unikátní tím, že je schopno vzít dítě v naléhavé situaci z hodiny na hodinu čtyřiadvacet hodin denně .

„Stal se nám například případ, kdy nám ve tři hodiny ráno zavolali z Havířova, že tam je na ulici čtyřletá holčička v bačkorách," řekl Pavel Sporysch.

Navíc jsou děti v prostředí, které se podobá rodinnému. Žádné velké budovy pro desítky dětí jako v dětských domovech, zařízení má sídlo v klasickém bytě v běžné zástavbě s kapacitou maximálně devíti dětí.

„Oproti dětským domovům je tam velká šance na návrat do původní rodiny nebo do náhradní péče. Slovy čísel je to šance zhruba 76 procent, že dítě neskončí v dětském domově," dodal Pavel Sporysch.

Pracovníci se navíc snaží děti postupně začleňovat do rodiny.

Začíná to například víkendovou návštěvou u rodičů jednou měsíčně, pokračuje to třeba týdenním pobytem a končí i opětovným návratem k rodině. A tady je navíc další kámen úrazu nového zákona. Příspěvek se totiž navíc krátí o dny, kdy je dítě mimo zařízení, tedy například u rodiny.

„My přitom nemůžeme po dobu pobytu dítěte mimo zařízení přijmout dítě jiné, žádné náklady se pobytem dítěte mimo nezastaví. Dál musíme platit zaměstnance, dál musíme platit nájem, dál musíme platit energii," řekl ředitel zařízení.

Tady se v celé nahotě ukazuje logika ministerských úředníků. Pracovníci zařízení jsou vlastně trestáni za to, že se snaží dítě opět začlenit do rodiny. Což je de facto smysl jeho existence.

Efekt je tak bohužel zcela opačný. Vzhledem k tomu, že v podobných zařízeních v okolí není dostatečná kapacita, tak se děti po 28. únoru, kdy zařízení končí existenci, dostanou do ústavů po celé republice, například do diagnostického ústavu v Liberci nebo dětského domova na Opavsku.

„Bohužel se tak zpřetrhají nejen rodinné vazby, ale i vazby na školu nebo kamarády," konstatoval Pavel Sporysch. Jak dodal, stále bude fungovat Dům na půli cesty pro mladé dospělé a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro starší děti ve věku od 15 do 18 let, které občanské sdružení Heřmánek provozuje ve Starém Městě.

Vrásky na čele přidělalo zrušení také úředníkům oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ti budou muset řešit, co s těmito dětmi budou v budoucnu dělat.

„Ta služba byla velice přínosná. Navíc v případech, kdy to bylo na naši žádost a byl souhlas rodičů, o umístění nemusel jednat soud," uvedla vedoucí oddělení OSPOD karvinského magistrátu Renáta Chytrová.

V okrese tak zbude podobné zařízení pouze v Havířově. I na to však nová novela dopadne. „Budeme muset snížit počet dětí ve výchovných skupinách, celkově snížíme počet lůžek z 26 na 18," řekl ředitel Dětského centra Čtyřlístek Petr Fabián.

Jak dodal, bude to mít především vliv na to, kolik budou moci přijmout dětí. „Už loni jsme museli odmítnout 150 dětí, teď to bude ještě více," dodal ředitel. Naštěstí prý nebudou muset skončit, jednou z výhod podle něj je to, že poskytují více služeb, proto mají více zdrojů peněz.