Do výzkumu se zapojí sto dětí, které se narodí v létě a dalších sto narozených v zimě. Lékaři vezmou matkám i dětem vzorky pro další výzkum. „Budeme dělat odběry pupečníkové krve a krve od maminky a moči od maminky i dítěte a mateřského mléka. Také budeme s maminkami vyplňovat dotazník," vysvětlila lékařka gynekologicko-porodnické oddělení karvinské nemocnice Tereza Bartošáková.

Veškeré vzorky si poté odvezou vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, kteří je budou analyzovat. „Chceme vědět, zda to, co zjistíme při narození dětí, ovlivňuje jejich nemocnost v předškolním věku," vysvětlil Radim Šrám z Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR. S podobnými výzkumy již mají vědci zkušenosti. Podobný výzkum probíhal na začátku století také v Ostravě, kde vědci dělali analýzy v deseti obvodech. „Ukázalo se, že v Radvanicích, kde je nejhorší ovzduší, je ta nemocnost několikanásobně vyšší, než jindy," dodal Radim Šrám.

Vědci budou zkoumat, zda špatné životní prostředí může poškozovat již dítě v lůně matky. Zda tedy to, že matky žijí na Karvinsku na špatném ovzduší, může mít vliv na DNA dítěte. „Požádali jsme o spolupráci také pediatry. S jejich pomocí budeme sledovat děti do pěti let věku, zda jsou více náchylné například na zápal plic nebo bronchitidám," řekl náměstek pro léčebnou péči Radek Sušil.

Podle jeho slov by výsledky výzkumu mohly pomoci řešit situaci s životním prostředím v celém regionu. „Mohli bychom mít více údajů o zhoršeném životním prostředí a mít tak v ruce argumenty, kterými bychom mohli tlačit na odpovědná místa," dodal Radek Sušil. Podle něj by bylo dobré vyvolat i nadnárodní jednání, vzhledem k tomu, že spousta znečištění jde i z Polska. „Jde o to, aby vláda rozhodla, že se jedná o zhoršené prostředí a udělala konkrétní kroky. Podobná situace byla v devadesátých letech v severních Čechách, kde šly obrovské dotace do ekologizace," zdůraznil náměstek pro léčebnou péči.