Epicentrum otřesu bylo podle údajů seizmických stanic v lokalitě někdejšího Dolu Doubrava, v takzvaném ohradníku. Na místo okamžitě vyjeli báňští záchranáři. Těm se postupně dařilo nacházet horníky, kteří v oblasti pracovali. Bohužel, třem už pomoci nemohli.

„V pátek 14. 11. 2014 v 11:44 došlo při rozšiřování prorážky v lokalitě ČSA Závodu Důl Karviná v hloubce 550 k důlnímu otřesu o síle 8,58 x 106 J," uvedl před 13. hodinou mluvčí společnosti OKD Marek Síbrt.

Později informace upřesnil: "V oblasti, v hloubce 900 metrů, pracovalo dvanáct zaměstnanců. Neprodleně byl povolán důlní a lékařský výjezd Hlavní báňské záchranné stanice a byly započaty intenzivní práce s cílem vyprostit postižené zaměstnance. Lékař však u tří z nich konstatoval zranění neslučitelná se životem. Příčiny této mimořádné události nyní šetří komise odborníků složená ze zástupců Obvodního báňského úřadu v Ostravě, vedení Závodu Důl Karviná, společnosti OKD a odborových organizací ve spolupráci s Policií ČR."

„Chtěl bych jménem svým i všech zaměstnanců dolu vyjádřit naši soustrast rodině i blízkým zesnulých kolegů," uvedl ředitel Závodu Důl Karviná Kamil Kempný.

Jeden z nejsilnějších otřesů poslední doby

Sílu otřesu zaznamenaly seismologické stanice.

Důlní otřesy vznikají v přímém důsledku lidské činnosti v podzemí. V důsledku těžby uhlí se nad vytěženými oblastmi vytváří napětí v hornině. To se pak prudce uvolní a dojde k otřesu. Intenzitu důlních otřesů nelze srovnávat se škálou klasického zemětřesení. Projevy důlních otřesů na povrchu závisí od hloubky, kde k uvolnění napětí dojde. Zpravidla jde o lokality přímo nad vytěženými lokalitami. Pokud je epicentrum blíže k povrchu, je pohyb země citelný v okolí až několika kilometrů. Pokud je ve větší hloubce, nemusí být na povrchu lidmi zaznamenán vůbec, ale na důlních pracovištích může způsobit značné škody a horníky může zasáhnout padající hornina nebo je smete tlaková vlna.

Už podle prvních informací bylo při otřesu několik horníků zasypáno. Právě jim měli báňští záchranáři vyrazit na pomoc. Na místo vyjely také posádky záchranné služby. "Přebíráme první pacienty, které naše posádky rozvážejí do nemocnic v okolí. V této chvíli se jedná o čtyři pacienty," řekl mluvčí Záchranné služby MSK Lukáš Humpl. 

Další zraněné však mohly do nemocnic převézt sanitky báňské záchranné služby, která vedle techniky disponuje také svými zdravotníky a lékaři. Vrtulník do akce nemohl, protože v regionu panovala mlha.

Lehká a středně těžká zranění

Nemocnice v regionu byly uvedeny v pohotovost, aby byly připravené na příjem zraněných. "Jednoho zraněného jsme přijali po 15. hodině v naší nemocnici, když nám ho přivezla záchranná služba. Zda budeme přijímat další, to zatím nevíme," řekl Deníku mluvčí Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě Tomáš Oborný.

Další zranění byli převezeni do Karviné. "Byli jsme informováni o neštěstí na šachtě a o tom, že bude potřeba ošetřit několik zraněných. Provedli jsme proto příslušná opatření," řekl jeden z lékařů nemocnice Radek Sušil.

Deníku se podařilo kontaktovat zraněné horníky, kteří se podrobili ošetření v Nemocnici s poliklinikou v Karviné-Ráji. "Byla to chvilka. Najednou byl otřes a pak už si pamatuji jenom, jak přišli záchranáři. Jsem lehce zraněný, otřesený a zesláblý," řekl jeden z havířů v době, kdy ještě netušil, že tři jeho kolegové zával nepřežili.  

"Zdravotničtí záchranáři byli v kontaktu s deseti horníky ve věku čtyřiatřicet až dvaapadesát let. U jednoho z mužů zasahující lékař neshledal známky poranění a jeho transport do zdravotnického zařízení nebyl nutný. Dalších devět pracovníků utrpělo lehká, středně těžká až těžká zranění. V době zásahu ZZS však byli všichni při vědomí a mimo přímé ohrožení života. Záchranáři u nich zjistili pohmožděniny, či zlomeniny v oblasti končetin, hrudníku, poranění páteře a hlavy. Všem pacientům byla poskytnuta přednemocniční neodkladná péče a sanitní vozy je přepravily do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě (4), nemocnice v Karviné (4) a nemocnice v Havířově (1)," doplnil po zásahu mluvčí záchranné služby Humpl.

K místu otřesu je to od šachty daleko

Červená linka znázorňuje vzdálenost zhruba 2,6 km mezi bývalým Dolem Doubrava a Dolem ČSA.

Událost se stala několik kilometrů od místa, kudy horníci do dolu fárají. Do dolu se nyní fárá šachtou ČSA v Karviné a horníci pak na pracoviště cestují pod zemí. Důl Doubrava byl zrušen a po likvidaci jeho nadzemních částí se začalo s dobýváním v tzv. ohradníku, který v době těžby šachtu chránil. 

Důl Doubrava ukončil těžbu už před několika roky a v roce 2007 bylo ukončeno zasypávání jam. Zbývající zásoby uhlí se nyní dobývají ze sousední šachty Jan Karel v Karviné. Více čtěte v článku Důl Doubrava definitivně končí

Čtěte také: Citlivá čidla sledují pohyby země v hornickém regionu