Na tyto, pro dnešní mladou generaci už dřevní doby, vzpomínal při slavnostním odstraňování hraniční závory 20. prosince vnoci vČeském Těšíně mimo jiné slezský vojvoda (obdoba českého krajského hejtmana – pozn. aut.) Zygmunt Łukaszczyk. „Moc dobře si vzpomínám, jak jsem v80. letech, kdy Češi do Polska ani Poláci do Čech oficiálně nesměli, párkrát služebně jel přes tento hraniční přechod. A co se u vás nejvíc kupovalo? Já vozil celé rodině ponožky,“ přiznal Łukaszczyk.

Se svými „pašeráckými“ zkušenostmi se svěřila i současná poslankyně Sejmu Krystyna Bochenek. „Jo, to byly lentilky a sušené mléko. Moc dobře si na to vzpomínám,“ vzpomíná Bochenek.

Všichni, kdo se vpůlnočním Těšíně zúčastnili lámání symbolické hraniční závory, zářili štěstím, že se dožili tak důležitého okamžiku. „Konečně padla i ta hraniční závora a toto město může žít opravdu jako jedno, byť je každé vjiném státě. Na to znovuspojení se čekalo 87 let,“ řekl starosta Českého Těšína Vít Slováček.

Na česko-polském mostě Přátelství slavily vstup obou zemí do Schengenského prostoru tisíce lidí.

Také vBohumíně bylo před půlnocí živo. Na starém hraničním přechodu se sešli představitelé hned tří měst – Bohumína, Krzyzankowic a Chałupek, aby společně oslavili pád hranic. Všichni společně u závory odpočítávali půlnoc. Když přišla, závora trochu zlobila - nechtěla nahoru. Ale přece jen se jí podařilo zvednout. A už zůstala otevřená…