Je město pevně rozhodnuto převzít Domov na Šumbarku?

„Lidé nám v hojném počtu píší a žádají nás, abychom je zastřešili a penzion vzali do svých rukou. Mají oprávněné obavy, co by s nimi mohlo být dál. Nechci dnes říkat, že jsme pevně rozhodnuti, nebo že ho nechceme. Situace je totiž velmi složitá, a to z řady pohledů. Od financování po získání licencí na provoz. Barák je například už dvanáct let starý. Musíme si proto nechat samozřejmě vypracovat podrobný posudek situace, která zhodnotí i stav budovy, abychom věděli o nutných investicích do oprav. Nemůžeme po získání budovy najednou zjistit, že se musí například opravit střecha za deset milionů. Každopádně předběžný zájem jsme určitě vyslovili.“

Jaká jsou jednání s krajem?

„Rozhovory vedeme už přes půl roku a musím říct, že jednání vedení kraje je prozatím velmi solidní.“

Co se může stát, když se rozhodnete negativně?

„Kraj se rozhodl převést na jiného provozovatele devět z patnácti zařízení, která vlastní. Kdyby o některé nebyl zájem, uvažovali by o privatizaci. Mohla by také přijít na řadu restrukturalizace celého systému. Ta by spočívala v soustředění určité diagnózy na jedno místo. Mohlo by se proto klidně stát, že se z havířovského penzionu stane například protialkoholní zařízení nebo léčebna Alzheimra. Tím samozřejmě nechci říct, že se tak stane, nebo že o tom někdo v této chvíli vážně uvažuje. Jen nastiňuji jednu z možností.“

Máte spočítáno, kolik by stál ročně provoz tohoto zařízení?

„Záleží na tom, jakou úroveň péče zvolíme. Jestli zde například zůstanou i doktoři nebo bude domov fungovat pouze jako hotel, kde zajištění bude minimální a lidé zde budou jen přespávat. Nevím, jestli je to šťastné, ale na druhou stranu by se při přestěhování našich starších spoluobčanů uvolnily byty mladým, takže svůj účel by to také splnilo. V tomto ohledu si ještě musíme udělat jasno. Každopádně naše odhady hovoří o desítkách milionů korun ročně.“

O Havířovu se mluví jako o městu, které poskytuje v sociální oblasti lidem snad největší podporu v republice. Tímto krokem by se ještě zvýraznila.

„Co se týká sociálního zabezpečení našich spoluobčanů, cítíme to jako povinnost. Suplujeme tím sice povinnosti státu, ale každá volební strana proklamuje to, že pomůže. Myslím si, že stát by se měl postarat v první řadě o své děti, staré a potřebné. Ti ostatní zdraví a silní se musejí postarat o sebe sami a solidárně přispívat do systému, který pomůže právě té první skupině lidí. Každopádně to tak není a pak záleží na tom, jaké je ve městě zastupitelstvo. V Havířově prozatím bylo vždy takové, které se o lidi staralo. A je potěšitelné, že bylo jedno, jestli seděli na radnici ve větším počtu zástupci z ODS, ČSSD nebo KSČM. Sociální sféra prostě havířovskou radnici vždy zajímala.“

Na druhé straně se však mluví o tom, že podpora mladých lidí a střední vrstvy je velmi malá, takže se směřuje k městu důchodců. Vnímáte to také tak?

„Co se týká podpory mladých, myslím si, že se pro ně dělá dost. Když vezmu v potaz podporu různých sportovních a kulturních aktivit, tak je na vysoké úrovni. Nyní připravujeme další projekty, které by měly nabídnout další vyžití. Opravdu jsem přesvědčen, že v tomto ohledu si nemůže tato cílová skupina stěžovat. Co se týká střední vrstvy, zde máme asi menší dluh. Když vezmu například projekt multifunkční budovy, o které se rozhodovalo už potřetí. Právě zde měli najít pěkné bydlení lidé ze středních vrstev. Je škoda, že se zastupitelé nechali pokaždé rozhodit nesmyslnými připomínkami.“

V průzkumu jedné společnosti byl Havířov ohodnocen jako město s nejlepšími úředníky v kraji. Co tomu říkáte?

„Dočetl jsem se to z tisku a moc mě to samozřejmě potěšilo. Kritérií ankety bylo samozřejmě víc a některé nám odhalily i naše slabiny. Předchozí vedení například nedostatečně připravovalo další projekty a my se nyní snažíme vše dohnat.“