Za ranní sobotní mlhy se sešla téměř stovka dětí, aby poměřily své síly ve znalostech botaniky, ekologie a zoologie v soutěži, kterou pořádá už několik let karvinská Přírodovědná stanice. „Soutěže se účastním už asi po páté. Nejtěžším oborem je pro mě poznávání ryb a nerostů,“ přiznala čtrnáctiletá Agáta Mrózková ze školy v Horní Suché. Družstvo z jejich školy ve starších žácích se umístilo na prvním místě předešlé dva ročníky. Její spolužák Martin Pelikán se účastní soutěže poprvé. „Nejvíce se zajímám o savce a ptáky a moc se těším se na ukázku kroužkování,“ říká Martin.

Ukázka kroužkování probíhala v teritoriu zvaném Lázecká remíza v Karviné – Starém Městě v Olšinách. „Toto území patří k takzvané Moravské bráně je to hlavní tahová cesta ptáků na jih Afriky,“ vysvětlil ornitolog Kurt Rusek, pro kterého je ornitologie koníčkem už od mládí a nyní bojuje za zachování zbytků přírody na Karvinsku.

„Na tomto území hnízdí kolem 160 ptáků a vystřídá se zde na 204 druhů ptactva. V celém Natura území se jich nachází 300, když nad tím popřemýšlíte, tohle území je opravdovým a vzácným přírodním skvostem,“ popisuje ornitolog Rusek. V minulosti několik odborníků mapovalo toto území, prováděl se monitoring a výzkum, který by umožnil tento kout přírody zařadit do Chráněného území. „Bylo to v době totality a bohužel kvůli dvěma místním vlastníkům pozemků, jsme neuspěli. Navíc tohle území bylo nedávno kvůli průmyslové zóně zmenšeno o 3 tisíce hektarů půdy,“ dodal Rusek.

Děti při přecházení na odchytové místo ornitologů mohli po cestě spatřit červenku, brhlíka, nejmenšího ptáčka u nás – králíčka, a také dravce káně lesní.

Vlivem globálních změn zde lidé mohou narazit na úplné raritní druhy ptáků, které by dříve na tomto území nikdy nespatřili. „K některým z nich patří například volavka bílá a stříbřitá, kvakoš noční a zrzohlávka rudozobá,“ objasňuje Rusek s tím, že v nedávných dnech spatřil nad soustavou olšinských rybníků přelétat husy polní a 45 jeřábů.

Vodouš šedivý, kterého pán Rusek okroužkoval, doletěl za šest dní k hoře Kilimandžáro, která leží na rovníku v africké Tanzanii a částečně v Keni. Denně tak uletěl téměř 800 kilometrů a celkem zvládl neskutečnou trasu pět a půl tisíce kilometrů.

Ornitologové, kteří kroužkují ptáky, musí splnit spoustu odborných testů a znalostí. A proč se vlastně ptáci kroužkují? „Ptáky kroužkujeme proto, že při jejich značení poznáme pohlaví, stáří a lokalitu odkud pocházejí. Také jakou cestou táhnou na jih, kde zimují a kolik let se dožívají. Všechny údaje se evidují, a když našeho ptáčka chytí třeba v Jižní Africe, dozví se tak celou jeho historii,“ vysvětlil jeden z ornitologů.